- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálrad píše o tom, co sám neviděl, nebo aspoň co mu nezavonělo ovzduším, v němž také žil. I hodnověrná svědectví o lidech a příhodách dlouho nosí v sobě, dlouho protřelou zkušeností zkoumá, než je propouští na veřejnost s přídomkem Blednoucích obrázků.“7Naši čtenáři znají Ignáta Herrmanna většinou už jen jako autora jednoho či dvou románů: Vyprávění o otci Kondelíkovi a ženichu Vejvarovi a románu „U snědeného krámu“, který patří nejenom k nejčtenějším, ale i k nejzávažnějším dílům Herrmannovým. Nyní se dostává do rukou čtenářů další svazek z rozsáhlého, skoro čtyřicetisvazkového Herrmannova díla. Je to výbor kratších próz-Blednoucí obrázky. Ve čtyřech oddílech, na které jsou Blednoucí obrázky rozděleny, nechává před našima očima projít Herrmann řadě typických postav pražských měšťanských, ponejvíce kupeckých rodin, i typickým postavám pražské chudiny. Zatím co líčení malých pražských lidí, života jejich všedních i svátečních dnů je většinou prostoupeno přátelskou dobrosrdečnou náladou, portréty pražských měšťanů, jejich manželek či ratolestí jsou naopak naplněny ironickým a sarkastickým výsměchem. Kreslí je v celé té nevzdělané, zpohodlnělé zbahnělosti lidí, jejich jedinou starostí zůstalo dobře se šatit, dobře jíst, dobře se oženit či vdát. Dokonalým portrétem je Herrmannova podobizna pražského synka či Pražského poupěte. Je svědectvím pozorovatelského a realistického talentu Herrmannova, že šel dál, než jenom k zachycení dobré charakteristiky, konstatující ty či ony vlastnosti. Dovedl ukázat i na kořeny, ze kterých ona zoufalá nevědomost a prázdnota vyrůstala. Jak už od dětství jsou „pražští synkové“ vedeni k tomu, že „kdo jednou dostane dům nebo několik domů, nepotřebuje se učit ničemu.“ Vždyť přece „tatínek neuměl mnoho, dědeček nic a jaká je po nich památka a majetek.“ A učitel – o tom už z domova ví, „že je to člověk, který má mizerných pár stovek ročně, žádný dům, žádný mlýn…“Je to hloubka realistického postřehu a jemnost vtipu, kterým se nad stránkami Blednoucích obrázků nejvíce obdivujeme. A jestliže Jaroslav Janů v doslovu vede paralelu mezi fejetonistou a drobným povídkářem Herrmannem a Janem Nerudou, není to neprávem. I když naopak vymezení rozdílů mezi oběma, které J. Janů podává, je nesporné. 8Ukázka„A kde je moje paraple, Vejvaro! Kam jste je dal!“Vejvara se zarazil a vyjeven hleděl na mistra.„Vašnosti – vždyť já ho neměl – mně jste deštník svěřit neráčil - -“„A kde tedy je?“ dotíral Kondelík.„Jestli ho nemáte, vašnosti – tedy nejspíš – nejspíš uplaval – jak jste skočil z parníku-“„Vejvaro!“ zvolal mistr hlubokým hlasem, „tak nejenže byste mě byl málem utopil – ale taky o paraple jste mě připravil – a já za ně dal před čtrnácti dny půlpáté zlatky!“Vejvara mlčel. Upřímné stisknutí ruky, jímž ho Pepička pod stolem oblažila, bylo mu sladkou odměnou za všechny nezasloužené výčitky páně Kondelíkovy.„Mlč, starouši,“ promluvila paní Kondelíková, „deštník nemá duši, koupíš si jiný. Děkuj Pánubohu, že to takhle dopadlo. Já byla celá pryč, když nám pan Vejvara vyprávěl, co vás potkalo. Pořád se pode mnou kolena třesou. A věř mi, jsem ráda, že jsme si ty letošní výlety odbyli!“„Ale já – Bety,“ odpovídal mistr, „já bych tak ještě někam šel, kdyby nám Vejvara vymyslil něco šikovného!“ A obrátiv se k Vejvarovi ryl do něho: „Teď když jsme to tak probrali po zemi, po železnici a po vodě, abychom si jednou vyletěli v balóně? Co myslíte, Vejvaro?“Pepiččin střevíček pod stolem dotkl se boty Vejvarovy a přitiskl. Znamenalo to: „Mlč, miláčku, a trp! Trpím a cítím s tebou – všechno dobře skončí.“A Vejvara mlčel a dlouhým pohledem děkoval Pepiččce. A pak se napil, jako by splakoval hořká slova mistrova.“9Seznam citací:1 HERRMANN, I. O živých a o mrtvých: kniha drobných vzpomínek. 2. vyd. Praha: Nakladatelství F. Topič, 1921. Str. 89-92.2 KVAPIL, JAROSLAV. O čem vím. 1. vyd. Praha: Orbis, 1932. str. 125.3 HERRMANN, I. O živých a o mrtvých: kniha drobných vzpomínek. 2. vyd. Praha: Nakladatelství F. Topič, 1921. str. 107-108.4 KVAPIL, JAROSLAV. O čem vím. 1. vyd. Praha: Orbis, 1932. str. 116.5 HERRMANN, I. O živých a o mrtvých: kniha drobných vzpomínek. 2. vyd. Praha: Nakladatelství F. Topič, 1921. str. 113-114.6 HÝSEK, M. Ignát Herrmann. Nakladatelství F. Topič, 1934. str. 567 ŠÍPEK, KAREL. Čtení o Ignátu Herrmannovi. 1. vyd. Praha: František Topič, 1920. str. 1. 8 ŠAŠEK, V. Herrmannovy obrázky. Literární noviny, 1955, roč. 4, č. 51, str. 7. 9 HERRMANN, I. Otec Kondelík a ženich Vejvara. 20. Vyd. Praha: Československý spisovate, 1988. Str. 130-131.Zdroje obrázků:http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/okno-do-ceska/kam-za-prahu-treba-do-revnic_85802.htmlhttp://la-duchesse.blog.cz/0910/ignat-herrmann-vdavky-nanynky-kulichovyhttp://www.choteborskaedice.cz/boh/index.htmhttp://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/ignat-herrmann.htmlhttp://www.knihovnaslany.cz/kalendarium/2009/08/kalendarium-srpen-2/http://www.hromdopolice.nabro.cz/?co-by-vas-mohlo-zajimat,49http://www.podoubravi.cz/clenove-svazku-chotebor.htmSeznam použité literatury:FORST, V. et al. Lexikon české literatury. 1. Praha : Academia, 2000. 590 s. ISBN 80-200-0468-8.SKALIČKA, J. et al. Panorama české literatury. 1. oprav. a dopl. vyd. Olomouc : Rubico, 1999. 12, Literatura po roce 1969, s. 395-524.HERRMANN, I. O živých a o mrtvých: kniha drobných vzpomínek. 2. vyd. Praha: Nakladatelství F. Topič, 1921. 244 s.KVAPIL, J. O čem vím. 2. vyd. Praha: Orbis, 1937.HÝSEK, M. Ignát Herrmann. Nakladatelství F. Topič, 1934. 122 s.ŠÍPEK, K. Čtení o Ignátu Herrmannovi. 1. vyd. Praha: František Topič, 1920.HERRMANN, I. Otec Kondelík a ženich Vejvara. 20. Vyd. Praha: Československý spisovate, 1988. 376 s.ŠAŠEK, V. Herrmannovy obrázky. Literární noviny, 1955, roč. 4, č. 51, str. 7.
Vloženo: 2.04.2011
Velikost: 290,07 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz