- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál20. listopadu 2010FF UHK Archivnictví – historie1. ročník 2010/2011Historický proseminářÚvodV této práci jsem se zaměřila na historii Hořic v druhé polovině 19. století. Snažila jsem se postihnout nejdůležitější okamžiky této předválečné doby. Vzhledem k tomu, že jsem se v tomto městě narodila a pochází z něj část mé rodiny, jsem zadané téma přivítala, protože mě to přimělo pátrat v literatuře a dozvědět se o rozvoji města v historicky zajímavém období co nejvíce. Jsem přesvědčena, že rozhodnutí městského zastupitelstva se tehdy činila s větším rozmyslem, než dnes, proto je možno v krátkém časovém období zaznamenat spoustu činností, které uskutečnily. Některé z tehdy založených spolků fungují neméně úspěšně i dnes a mnohé stavby slouží zcela uspokojivě svému účelu staletí. Právě to svědčí o jejich smysluplnosti.Prvním starostou druhé poloviny 19. století se stal Josef Ruml (1808 – 1865), který byl vystudovaným právníkem a členem hořického ochotnického divadla. V roce 1851 byl zvolen starostou a tuto funkci vykonával deset let. Pod jeho vedením se podstatně změnila tvář města. Náměstí bylo urovnáno a vydlážděno, byla vybudována kanalizace na náměstí a v několika dalších ulicích. Ovocné stromy v ulicích byly za protestu občanů vykáceny a vrch Gothard byl osázen především lípami a kaštany. Do města byla zavedena voda z lesního pramene Kalíšek, tekla potrubím z borových kmenů do pěti městských kašen až do konce 19. století. Město bylo vybaveno skleněnými olejovými lucernami a na kostelní věž přibyly hodiny. Vylévání odpadní vody a vynášení odpadků na ulici bylo pod pokutou zakázáno. Za zakladatele městské kroniky byl považován Josef Ladislav Jandera, který založil nadaci, která v roce 1856 vstoupila v platnost, z jejího výtěžku byla vedena městská kronika. Prvním kronikářem byl zvolen učitel Josef Horák, který vedl kroniku třicet pět let. Kolem poloviny 19. století také dochází k rozvoji těžby pískovce a kámen byl od požáru v roce 1648 používán i na stavby světské. Roku 1856 byla postavena nová fara na místě staré připomínající svým charakterem spíše hospodářskou usedlost. K obnovení ochotnického představení došlo v roce 1858, kdy skupina vlastenců v čele s Dominikem Vilenbachem a Karlem Mišákem rozhodla založit divadelní spolek. Textilní výroba, jejíž počátky sahají až do 18. století v této době velmi prosperovala. V roce 1856 byl zahájen provoz první soustředěné manufaktury, kterou společně provozovali bratři Goldschmidtové a Izák Feuerstein. V letech 1856 – 1858 postavil Bedřich Hirsch první mechanickou tkalcovnu. V Hořicích bylo v roce 1857 523 domů, a 4473 obyvatel.Dalším starostou se roku 1861 stal Jan Kunc. Po pádu Bachova absolutismu 1859 nastalo mnoho změn. V roce 1862 byl v Hořicích založen mužský pěvecký spolek Ratibor, jehož sbormistrem byl až do roku 1888 kronikář města Josef Horák. Spolek získal prapor vymalovaný Josefem Mánesem a vyšívaný zlatem Annou Srbovou, která se stala jeho kmotrou. Jeho slavnostní předávání se konalo 31. srpna 1862 na vrchu Gothard a účastnilo se ho až 10000 lidí. Jako první finanční ústav v Hořicích byla od roku 1864 založena Jednota záložní. Roku 1865 byl v Hořicích založen Sokol a ochotnické divadlo získalo stálou scénu v novém Tomáškově domě na hořickém náměstí. Jan Kunc se také postaral o zavedení telegrafu. Zemřel po těžké nemoci roku 1865. V 60. letech 19. století do osudu města zasáhla prusko-rakouská válka. Hořice byly hlavním sídlem pruských štábů a ve dnech 3. – 6. července zde byl ubytován pruský král Vilém I. s kancléřem Otto von Bismarckem. Po rozhodující bitvě 3. července 1866 u Sadové byly do Hořic přivezeny stovky raněných. Mnoho z nich zde zemřelo a bylo pohřbeno na hřbitově u kostela sv. Gotharda.V letech 1867 – 1870 byl Hořickým starostou Hynek Reiman (1820 – 1890), který pocházel ze staré měšťanské rodiny. Jedná se o dobu táborů lidu, kdy vyprchalo nadšení z pádu Bachova absolutismu, a nastala nelibost z politického vývoje v Rakousku. Roku 1867 bylo Rakouské císařství rozděleno na dvě části podle principu dualismu. 25. dubna 1869 se na vrchu Gothard uskutečnil tábor omladiny, který nebyl zřejmě jako jediný úředně zakázán. Táboru se zúčastnilo 6000 lidí z Hořic a širokého okolí. Výsledkem tohoto shromáždění byla rezoluce o devíti bodech, v nichž byly shrnuty hlavní požadavky ke zdárnému duševnímu i tělesnému rozvoji české mládeže. Roku 1869 se v Hořicích nacházelo 600 domů s 5659 obyvateli. Hořické dívky a ženy si v roce 1870 založily svůj pěvecký spolek Vesna, který si kladl za cíl mimo jiné pečovat o vzdělání žen. Sám starosta byl vlastencem a byl neustále vyslýchán a soudně postihován, proto se rozhodl rezignovat.Dalším starostou Hořic byl František Hubený (1816 – 1898), původním povoláním mydlář a později si otevřel povoznictví. Funkci starosty zastával v letech 1870 – 1883. V novogotickém stylu byla v roce 1872 vystavěna na Hořickém náměstí radnice podle projektu hořického stavitele Františka Poličanského. V radničním bytě se v roce 1881 narodil spis
Vloženo: 10.02.2011
Velikost: 34,39 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Hořice památná místa
- D - Dějepis - Čechy po Bachově absolutismu, Rakousko 1890-1914
- D - Dějepis - První světová válka 1914 - 1918
- D - Dějepis - Světová válka 1914
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - RAKOUSKÉ ZEMĚ V LETECH 1848 – 1914
- D - Dějepis - ČESKÉ ZEMĚ V LETECH 1848-1914
Copyright 2024 unium.cz