- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálHomérské eposyK homérským eposům patří dva velké eposy Ilias a Odyssea. Jejich děj se vztahuje až k době heladské (řec. Hellas – Řecko), do doby expanze předřeckého obyvatelstva, tzv. Achájů do oblasti středomoří a Malé Asie, kde významné místo zaujímalo město Trója (Ilión), dobyté Achájci někdy na sklonku 13. století. Výprava proti Tróji byla tradicí povýšena na projev vrcholného hrdinství Achájců v době rozmachu jejich moci. Lidová vyprávění, legendy i smyšlené příběhy se v pozdějších dobách splétaly s historickými reminiscencemi a skutečnostmi z různých časových rovin. Autorství tradice připisuje legendárnímu slepému pěvci Homérovi, který byl již od dob helénismu ctěn jako "božský Homér" a od 2. století n. l. označován pouhým "On".Dnešní historická věda je ale spíše nakloněna jeho historickou existenci popírat, nebo mu alespoň odepřít autorství jedné z nich, a to z toho důvodu, že mezi oběma eposy odkryla časový odstup, který nepřipouští jednoho tvůrce. Homér je sice postavou, kterou řecká, a tedy i evropská literatura začíná, ale oba eposy jsou dovršením předchozí staleté ústně tradované epiky, jejíž charakter se uzavřel ve chvíli, kdy se její texty ustálily v písemné podobě. Podle tradice se tak stalo v 6. století př. n. l. za aténského tyrana Peisistrata.V homérských eposech také můžeme najít celou řadu představ dotýkajících se uspořádání a podoby světa. Tak například Země je chápána jako plochá deska, kolem níž teče Oceán, nad ní se klene obloha, pod zemí je Tartaros - Hádova říše zemřelých. Vládu nad světem i lidmi mají bohové, z nich nejvyšším je Zeus a nad nimi ještě vládne neúprosný Osud. Těmto bohům jsou připisovány lidské vlastnosti se všemi přednostmi a chybami, ovšem na vyšším stupni. Ale jako celek jsou bohové bytosti harmonické. Duše lidí jsou podle chápány jako stíny, mlhovité obrysy těla - tedy vlastně v hmotné podobě. Dokonce mohou načas znovu ožít a nabýt alespoň načas vědomí, pokud jim je předložena obětní krev. K nejvyšším ctnostem lidí patří především statečnost a věrnost.Ilias (báseň o Iliu - Tróji) je rozsáhlá hrdinská skladba o 15 tisíci verších, která líčí události trojské války, která měla svůj počátek v únosu krásné Heleny, manželky spartského krále Menelaa, Paridem, synem trojského krále Priama. Příběh Heleny a Parida není přes vnější efektnost v centru básníkova zájmu. Hrdinou je přední řecký bojovník - rychlonohý Achilleus, syna Péleův a bohyně Thétis. Z celého desetiletého boje o Tróju se epos ve svých 24 zpěvech epos také zaměřuje jen na krátkou epizodu o hněvu Achillea, která se odehrála během necelých dvou měsíců posledního roku války. Podobně jako i v jiných eposech zde hraje důležitou roli osudovost, typický znak eposu. Achilleus se rozhoduje mezi tím, zda žít dlouhý klidný život, ale beze slávy, nebo mít život plný napětí, mít slávu, ale i brzkou smrt. Achilleus volí slávu.Ústředním motivem básně je Achilleův hněv, tímto motivem začíná i celý epos.O hněvu Achilleově, tak zhoubném, nám zpívej, ó Múso!Hněv ten tisíce běd a strastí způsobil Řekům,mnoho statečných duší těch hrdinů do Hádu seslal,mrtvoly jejich však psům a dravcům napospas schystalza kořist k bohatým hodům - tak dála se Diova vůle,od té doby, co v hádce se rozešel s Agamemnónem,vrchním vůdcem všech vojsk, syn Pelleův, Achilleus božský.Agamemnón, vrchní velitel řeckých vojsk před Trójou, král zlatých Mykén, ve sporu Achilleovi odebral zajatou dceru kněze Brísa, kterou dostal Achilleus od vojsk jako čestný dar. Tento dar neměl pro homérského hrdinu zdaleka jen cenu materiální, byl pro něho především ztělesněním úcty, kterou mu prokazovalo celé vojsko, a byl pro něho i znakem jeho aristokratických vlastností. Proto odnětí tohoto dar bylo i nesmírnou potupou.Rozhněván touto potupou se Achilleus zapřísáhnul, že se nezúčastní dalších bojů, i když věděl, že trojskému hrdinovi Hektoru se nikdo v boji nevyrovná než pouze on. Věděl, že i Řekové budou jej pokorně prosit o jeho pomoc. A opravdu. Trójané, přes nezměrné hrdinství řeckých bojovníků, vítězí, a dokonce hrozí i to, že zapálí řecké lodě. Tehdy přijde přemlouvat Achillea jeho přítel Patroklés, ale když neuspěje, vyprosí na něm alespoň to, aby mu zapůjčil svou zbroj. Následujícího dne se v ní postaví do čela řeckých vojsk a Trójané, kteří se domnívají, že jde o Achillea, v panice ustupují až k městským hradbám Tróje. Patroklés je s vojskem pronásleduje, ale pod hradbami se utká s Hektorem a v tomto boji je zabit."Koňové Achilleovi však stojící opodál bitvypropukli v pláč, když zaslechli zvěst, jak vozataj jejichmrtev do prachu kles, sklán Hektorem, záhubcem mužů."Achilleus je zdrcen zprávou o smrti přítele. Stejně tak jako i v jiných eposech totiž nejsilnějším a nejryzejším citem tu není láska k ženě, ale láska k mladému odvážnému, ušlechtilému příteli. Smrt přítele a bezmezná, nezměrná bolest nad ní je vyvrcholením eposu a kritickým zvratem, jehož konečným důsledkem je pád Tróje ale i Achilleova smrt, události, které ale již nejsou v tomto eposu obsaženy. Tehdy se rozhodne Achilleus pomstít smrt svého přítele a utkat se v rozhodném boji s Hektorem. Achilleova matka, Thétis, která ví, že za nedlouho po smrti Hektorově je souzena i smrt Achilleovi, se jej snaží od tohoto úmyslu odvrátit, ale marně. Ani její prosby, ani varování neutiší jeho hněv. Sám nebeský kovář Héfaistos uková pro Achillea novou zbroj a následujícího dne dojde k souboji dvou největších bojovníků před Trójou, řeckého Achillea a trojského Hektora. V tomto souboji je Hektor zabit, ale ani to nedokáže utišit Achilleův zármutek a hněv. Po devět dnů pak vláčí za svým vozem mrtvé Hektorovo tělo v prachu před trojskými hradbami, před očima jeho rodičů, že se žal zmocní i samotných bohů. A z vůle nejvyššího z bohů, na příkaz samotného Dia, vydává Achilleus tělo padlého reka králi Priamovi. Pohřbem Hektorovým se pak celá báseň uzavírá. Smrt přítele je pomstěna a velikost Achillova znovu potvrzena.Děj Iliady je vlastně velmi prostý, avšak rozlévá se do bohatého klidného a širokého toku vyprávění. Místa, kde děj postupuje rychle a přímo vpřed, jsou vzácná.Typickým znakem básně jsou významově bohatá, namnoze složená epiteta. Ta se vztahují nejen k předním postavám eposu, ale i k věcem. Šíře epické řeči je posílena i četnými odbočkami ve vyprávění, stereotypními verši, jimiž jsou uváděny i líčeny obdobné situace.Krutost válečné vřavy a smrt, jež stíná na bojištích životy bojovníků, vyvolává i pesimistický povzdech samotného vládce bohů - Dia.„Jistě tak bídného nic jak člověk na světě neníVůbec ze všeho tvorstva, jež na zemi dýše a chodí.“ILIAS – I. ZpěvO hněvu Achilleově, tak zhoubném, nám zpívej, ó Múzo!Hněv ten tisíce běd a strastí způsobil Řekům,mnoho statečných duší těch hrdinů do Hádu seslal,mrtvoly jejich však psům a dravcům napospas chystalza kořist k bohatým hodům - tak dála se Diova vůleod té doby, co v hádce se rozešel s Agamemnónem,vrchním vůdcem všech vojsk, syn Péleův, Achilleus božský.Kterýpak z bohů je přiměl k té rozmíšce, sváru a k půtkám?Létin a Diův syn. Ten rozhněván na krále vznítilv táboře nákazu zlou. Lid válečný napořád hynulza to, že kněze Chrýsa syn Átreův zneuctil. Přišels nesmírným výkupným kněz ten až k rychlým achájským lodím,aby si vykoupil dceru; i Foiba, Přesného střelce,vínek na zlatém žezle měl v ruce a horoucně prosilvšechny achájské muže a především oba dva synyÁtreovy - byl jeden i druhý vůdcem svých mužstev."Bratři a ostatní též, vy Achájci v důkladné zbroji,kéž vám dopřejí bozi, co sídlí v olympských domech,vyvrátit trójské město a šťastně se navrátit domů:pusťte však milou mou dceru a přijměte výkupné za ni,Foiba, Diova syna, vždy Přesného střelce, se bojte!"Tehdy Achájci všichni hned najevo dali svůj souhlas,božího kněze mít v úctě a nádherné výkupné přijmout,toliko Agamemnón to nelibě nesl v svém srdci,se zlou propouštěl kněze a přidával důraznou hrozbu:"Ať já tě u dutých lodí už podruhé nestihnu, starče,buď že bys nyní tu meškal neb později zase bys přišel,sic ti pak nebude na nic tvůj božský vínek a žezlo!Nevydám tuhletu dívku! To spíše ji zastihne stářív Argu v paláci našem, tak daleko z vlasti, kde budepři práci obcházet stav a se mnou sdílet i lůžko.Táhni a nedráždi mě, ať odtud se ve zdraví vrátíš!"Pravil, i lekl se stařec a poslechl vladařův příkaz.Mlčky se po břehu bral, kde silně hučelo moře.Potom odešel stranou ten stařík a vroucně se modlilk mocnému Apollónovi, jejž zrodila půvabná Létó:"Vyslyš mě, Stříbrnoluký, jenž chráníš posvátnou Killu,jakož i Chrýsu a mocně i Tenedu, Sminthee, vládneš:jestliže k radosti tobě jsem svatyni zbudoval někdy,nebo jsem tučné kýty ti někdy za oběť spálilobětních býků a koz, pak splň mi tohleto přání:za moje slzy ať pyká lid danajský střelami tvými!"Těmito slovy se modlil, jej vyslyšel Apollón Foibos.Sestoupil z olympských výšin a kráčel rozezlen v srdci,na plecích luk měl a toulec, jenž
Vloženo: 1.03.2011
Velikost: 36,13 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- CJ - Český jazyk - František Gellner, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Jan Neruda, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Jaroslav Vrchlický, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Julius Zeyer,díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karel Havlíček Borovský, ukázky, díla
- CJ - Český jazyk - Karel Toman, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karel Václav Rais, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karolina Světlá, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Ohlasová poezie, autoři, ukázky
- CJ - Český jazyk - Romantismus v evropské literatuře, autoři, ukázky
- CJ - Český jazyk - Vítězslav Hálek, díla, ukázky
Copyright 2024 unium.cz