- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál16) Globalizace a globální ekonomika
Globalizace: Převádění něčeho na celosvětové hledisko. V posledních desetiletích 20. století stále výrazněji nabývá tento termín užšího významu - celosvětového propojování ekonomických a společenských struktur. Tento globalizační trend je na jedné straně vítán, na druhé zavrhován.
Pozitivní stránky globalizace:
redukování nákladů – produkce a další činnosti mezi více zeměmi, výhoda nízkých nákladů, vyšší kupní síla, snížení nákladů na logistiku
uspokojení preferencí zákazníků – rozsahem služeb, schopnost uspokojit potřeby kdekoliv ve světě
zvyšování kvality produktů a programů – standardizace
konkurenceschopnost
globalizace vede k urychlení vývoje, zejména vývoje technologií
kompatibilita výrobních zařízení
globalizace není záležitostí pouze nadnárodních firem, ale do procesu globalizace jsou vtahovány další subjekty
Negativní stránky globalizace:
globalizace není spojena se žádnou stupnicí hodnot, žádným řádem, žádnou uznávanou autoritou, žádnou celosvětovou mocí. Nadnárodní společnosti nemají nikoho, kdo by byl schopen korigovat jejich chování
globalizace v politické rovině vede spíše k autoritativnímu než k demokratickému řízení
globalizace s sebou přináší i nebezpečí ztráty politické kontroly nad hospodářstvím země, regionu
přílišná centralizace, která brání místní motivaci a je v rozporu s morálkou, vede ke snížení efektivity v jednotlivých zemích
standardizace produktu může vyústit v to, že produkt neuspokojí žádného zákazníka
vysoké náklady na management: koordinace, shromažďování informací, kvalitní zaměstnanci
vztah nadnárodních společností k racionalizaci výroby má za důsledek stlačování mezd, růst nezaměstnanosti a snižování daňových výnosů, čímž dochází k rozvrácení celé konstrukce sociálního státu (snižování výdajů na sociální zabezpečení, na záchrannou sociální síť a na další sociální výdaje), stagnaci, případně pokles nižších a středních příjmů na jedné straně a prudký růst vysokých příjmů
globalizace má za důsledek vysoké pracovní nasazení, které vede ke vzniku stresu, ale také paradoxně ke zkracování volného času, které má dopady na strukturu poptávky v oblasti cestovního ruchu
globalizace znamená také degeneraci národních kultur, splývání zemí, zhoršování životního prostředí
globalizace přináší prospěch jedné části lidstva, zatímco jeho druhá část žije v absolutní bídě
protiváhou globalizace je vznik regionalizace (seskupování státních celků), ale také vznik agresivního regionalismu provázený náboženským fundamentalismem
Brettonwoodská organizace
Brettonwoodská dohoda dala vzniknout Stabilizačnímu fondu, později , který nad nově vzniklým systémem začal dohlížet. Dále pak vznikla in%C3%A1rodn%C3%AD_banka_pro_obnovu_a_rozvoj" \o "Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj"Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, později (World Bank, WB).
Změny ve světové ekonomice po roce 1973
Počátkem sedmdesátých let došlo k nebezpečnému politickému vývoji na Blízkém východě, který zprostředkovaně vyvolal těžkou hospodářskou krizi v celém západním světě.
Cena ropy na trhu vystřelila vzhůru. Za necelý jeden rok se tak její cena zvedla čtyřnásobně. Pro svou velkou závislost na ropě se dostaly západní průmyslové státy a také Japonsko do velmi nepříjemné situace. Státy OPEC, povzbuzeny vyvolanou krizí, zvyšovaly cenu ropy postupně dále, až se cena jednoho barelu (158,8 litrů) zvedla z 2,83 USD (1973) na 36,15 USD v roce 1980. Ropná válka přinesla státům OPEC 80 miliard dolarů ročně navíc. Účinky drahé ropy na hospodářství západních států byly zničující. Růst cen ropy i dalších energetických surovin zasadil konjunktuře těžkou ránu a poslal světovou ekonomiku do hluboké recese. Vysoké ceny energií zároveň vyvolaly inflaci a většina vyspělých ekonomik sklouzla do stagflace, což je stav, kdy ceny rostou, ačkoliv hospodářství stagnuje. Ropný cenový šok názorně ukázal velkou slabinu vyspělých západních států - nadměrnou závislost na dovozu energií. Nejvíce však byly postiženy chudé země, které byly většinou velmi zadluženy a dovážely veškeré pohonné hmoty.
Silné ročníky dospívající generace z doby "populační exploze" zvyšovaly nezaměstnanost. Zároveň se snížila produktivita práce, což při rostoucí spotřebě zvedlo ceny a probudilo inflaci. I když se v roce 1975 politická i hospodářská situace opět zlepšila, ukázala ropná krize západním průmyslovým státům názorně, jak nebezpečně závislé jsou na ropných dovozech. Pozitivním důsledkem krize byla všeobecná snaha vymanit se aspoň částečně z této neblahé závislosti a mnoho průmyslově vyspělých států nastoupilo cestu hledání alternativních energetických zdro
Vloženo: 1.09.2010
Velikost: 67,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Ekonomická a kulturní globalizace
- E - Ekonomie - Monopoly a proces globalizace
- ZSV - Základy společenských věd - Globalizace
- ZSV - Základy společenských věd - Globální problémy stinné stránky globalizace
- ZSV - Základy společenských věd - GLOBALIZACE A GLOBÁLNÍ PROBLÉMY
- Z - Zeměpis - Globalizace a globální jev
- ZSV - Základy společenských věd - Globalizace
Copyright 2024 unium.cz