- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálGeografie
- věda zkoumající zemský povrch a vrstvy, které jej obklopují, a které v souhrnu tvoří geografickou sféru
Krajinná sféra- geografický obal
- zahrnuje litosféru, hydrosféru, pedosféru, biosféru, atmosféru a antroposféru
litosféra- je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště
- její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70-100 km,
hydrosféra- představuje soubor všeho vodstva - povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech
pedosféra- je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry
biosféra- je část planety, kde se (byť i jen sporadicky a nepravidelně) vyskytují nějaké formy života
atmosféra- je vrstva plynů obklopujících planetu, udržovaných na místě zemskou gravitací. - atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční radiací a stabilizuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
Krajina - je ústředním pojmem geografie
- územně ohraničená část krajinné sféry
Geografická poloha- poloha sledovaného objektu oproti ostatním objektům
- Praha leží v Pražské kotlině
Zeměpisná délka- určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku
Zeměpisná šířka- určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku
Rovník- je to nejdelší rovnoběžka
- čára spojující body s nulovou zeměpisnou šířkou
- je to pomyslná čára vedoucí po povrchu Země (nebo jiné planety) přesně na půli cesty
mezi geografickými póly
- rozděluje povrch planety na severní a jižní polokouli
- 40 070 km
Rovnoběžka- je to kružnice na povrchu Země se stejnou zeměpisnou šířkou
- zmenšuje se od rovníku k pólům
Poledník - je vymyšlená čára vzniklá průnikem nějaké poloroviny určené zemskou osou a povrchu
Země
- nejkratší spojnice severního a jižního pólu
Datová hranice- mezinárodně stanovená hranice při jejímž překročení se mění datum
- 180 poledník – od východu na západ
- je navržena tak, aby procházela co nejdále od lidské civilizace
- vyhýbá se kontinentům a ostrovům
- při překročení datové hranice je potřeba upravit datum tak, aby na východ od datové hranice bylo o den méně než na západ od ní.
Evropa
- je území brané buďto jako jeden ze sedmi kontinentů, nebo jako západní část Eurasie
- ze severu ji ohraničuje Severní ledový oceán, ze západu Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře
spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu Asie
- jde o druhý nejmenší světadíl mající rozlohu asi 10,180,000 km˛ (asi 2 % zemského povrchu),
- je však zároveň druhý nejhustěji zalidněný (asi 72 obyvatel/km˛), takže asi 730 000 000 obyvatel Evropy
představuje asi 11% podíl na světové populaci
- rozloha Evropy činí 10,5 mil. km2, tj. 7 % světové souše
- Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů
- délka pobřeží činí 37.000 km.
- největší poloostrovy jsou:
Skandinávský
Pyrenejský
Apeninský
Balkánský
- největší ostrovy Evropy jsou soustředěny na:
a) severozápadě
Velká Británie
Island
Irsko
b) severu:
Nová země
Špicberky
c) jihu:
Sicílie
Sardinie
Korsika
Kréta
Povrch
- Evropa má pestrý reliéf
- průměrná nadmořská výška činí 290 m n.m. (nejméně ze všech světadílů)
- většinu území zaujímají nížiny (60 %)
- nejstarší část Evropy je východoevropská nížinná Fennosarmatia s Východoevropskou rovinou
- zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině Kaspické nížiny (-28 m)
- na východě je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím Ural (1894 m) o délce 2500 km
- Skandinávské pohoří (2469 m) – ledovce zde vyhloubily typické fjordy
- ledovcem je poznamenaná i Středoevropská nížina
- nejvyšší evropské pohoří Alpy (Mt. Blanc, 4807 m) jsou vytvořeny třetihorním alpínským vrásněním, stejně
jako Karpaty (2655 m), Dinárské pohoří (2751 m), Pyreneje (3404 m) a Apeniny (2914 m)
- v jižní Evropě se setkáváme i s vulkanismem a zemětřesením
- na Sicílii se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy Etna (3340 m)
Vodstvo
- v Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně hustá říční síť
- průměrný roční průtok je 2560 km3
- 8O % Evropy leží v úmoří Atlantského oceánu
- 2O % Evropy je odvodňováno do bezodtokého Kaspického moře, do něhož ústí nejdelší evropská řeka Volha - většina evropských jezer je ledovcového původu
- největším jezerem je Ladožské (18.36O km2)
Podnebí
- Evropa patří do tří podnebních pásů severní polokoule
- na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi – arktickou a subarktickou – na Špicberkách, Nové
zemi a severním pobřeží Ruska
- zde leží i absolutně nejchladnější místo Evropy Usť-Cilma (-69 st.C).
- většina Evropy leží v severním mírném pásu
- v západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i
létem
- ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou - východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty
- zde leží nejsušší místo Evropy Astrachaň
Krajina
- vegetační pásy jsou závislé na podnebních poměrech
- do Evropy jich zasahuje sedm
a) mrazové pustiny
b) tundry a lesotundry s mechy a lišejníky
c) tajga se jehličnatými lesy
d) smíšené a listnaté lesy
e) stepi a lesostepi se suchomilnými trávami
f) subtropické listnaté opadavé a vždyzelené suchomilné lesy, trnité křoviny macchie
g) pouště a polopouště v kaspické oblasti
Obyvatelstvo
- Evropa má 720 mil. obyvatel – 12% světové populace
- Evropa je nejhustěji zalidněný kontinent.
- největší hustotu zalidnění mají kromě miniaturních států Monaka, Vatikánu, Malty a Nizozemí, Belgie a
Velká Británie
- naopak nejnižší hustotu zalidnění mají v Evropě: Island, Kazachstán, ale to je evropský stát jen malou částí svého území, a Rusko, ale jeho hustota zalidnění vypočítaná na celé území Ruska hustotu v evropské části zkresluje.
- obyvatelstvo tvoří hlavně tři větve indoevropské jazykové rodiny: slovanská, germánská a románská. Mnoho národů patří k jiným jazykovým skupinám, např. uralské nebo afroasijské
- nejpočetnějšími evropskými národy jsou indoevropští Rusové, Němci, Italové, Angličané, Francouzi, Ukrajinci, Španělé a Poláci
Severní Evropa
Botnický záliv
Baltské moře
Severní ledový oceán
Norské moře
Severní moře
trajektová doprava:Viking Line
Stena Line
tradiční architektura:dřevo, sláma
sruby
turistické atrakce:osvětlené příměstské zóny na pohybové činnosti
solária
kontrolovaná distribuce alkoholu
polární den
polární noc – má za následky sebevraždy, alkoholismus a deprese
Norsko
- Skandinávská země
rozloha:386 960 km˛
počet obyvatel:4 312 000
hlavní město:Oslo
další velké město:Bergen
úřední jazyk:norština
nejvyšší bod:Galdhipiggen (2469 m)
měna:norská koruna
státní zřízení:konstituční monarchie
70% lesů
1000 jezer
fjordy
ledovce
- Norsko se rozkládá v severní Evropě na západní straně Skandinávského poloostrova a na mnoha ostrůvcích
v Severním moři, Norském moři, Barentsově moři a Severním ledovém oceánu.
- reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci
- na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí
- pobřeží je členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy
k jihovýchodu je méně členité a je pozvolnější
- celým Norskem se od jihu táhne Skandinávské pohoří s recentním zaledněním
- ve Skandinávském pohoří se nachází největší evropský ledovec Jostedalsbreen.
- podnebí je ovlivněno oceánem a systémem Golfského proudu
- nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu
- jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží
- nejvíce srážek spadne na podzim
- na východ od Skandinávského pohoří se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným
létem, oblast jižního Skandinávského pohoří je pod vlivem horského podnebí, za polárním kruhem panuje
podnebí tundry
- je zde mnoho jezer a silně podmáčených oblastí
- Norsko by mohlo být také nazýváno „Zemí tisíců jezer“
- půdy jsou v nižších polohách podzolované, ve větších nadmořských výškách jsou půdy slabě vyvinuté
v teplejších částech Norska jsou i luvisoly
Finsko
rozloha:338 150 km˛
počet obyvatel:5 067 000
hlavní město:Helsinky
další velké město:Tampere, Turku
nejvyšší bod:Haltiatunturi
úřední jazyk:finština, švédština
měna:finská marka – euro
státní zřízení:republika
oblast Laponsko
severní polární kruh – 66 stupňů a 5 minut s.z.s.
Joki – řeka
„Země tisíce jezer“
- Finská republika je severská země v severovýchodní Evropě, kterou omývá Baltické moře na jihozápadě,
Finský záliv na jihovýchodě a Botnický záliv na západě
- Finsko sousedí na souši s Ruskem na východě, Švédskem na severozápadě a Norskem na severu a na moři má
společnou hranici navíc s Estonskem
- je zemí mnoha jezer a ostrovů - necelých 10% plochy Finska pokrývají jezera
- ve Finsku je na 187 888 jezer větších než 500 m˛ a 179 584 ostrovů, z nichž asi jen 80 900 leží v moři
- krajina je převážně rovinatá s nízkými kopci
- kromě mnoha jezer krajině dominují rozsáhlé severské lesy, které zaujímají asi 76 % souše a stále se zvětšují
- Finsko je jednou z mála zemí na světě, která se stále zvětšuje - od konce poslední doby ledové se země
izostaticky zvedá každý rok až o 8 mm a zvětšuje se tak zhruba o 7 km2.
- podnebí na jihu je severské mírné, na severu a v Laponsku převažuje subarktické podnebí charakteristické
studenými a někdy krutými zimami a relativně teplými léty
- počasí významně ovlivňuje jak Golfský proud, tak i vnitrozemské podnebí západní Sibiře
- teploty se mohou, zejména v zimě, měnit velmi rychle, někdy se teplota změní i o několik desítek °C během
jednoho dne
- v zimě je většina území Finska pod sněhem.
- celá čtvrtina území leží za polárním kruhem, díky tomu se zde dá zažít „půlnoční Slunce“
- čím více na sever, tím více je dnů, kdy je to možné
- na severním konci Finska v létě Slunce nezapadá po 73 dnů a v zimě nevyjde 51 dnů
- v jižním Finsku pak v létě sice Slunce zapadá, ale nesetmí se
- v době okolo letního slunovratu jsou noci takzvaně bílé
- okolo zimního slunovratu pak zde jsou nejkratší dny asi pět až šest hodin dlouhé.
- průmysl- lesnictví, rybolov, těžba barevných rud, Nokia,
- turistická lákadla- klid, příroda, estetika krajiny, architektura, polární kruh, zimní sporty
- prosperita je založena na využití přírodních zdrojů
- přísné zákony na ochranu životního prostředí – vysazují se nové lesy
- obrovské zásoby vody - elektřina
Dnes má Finsko šest administrativních krajů. Od té doby se používá toto členění:
Jižní Finsko
Západní Finsko
Východní Finsko
Oulu
Laponsko
Ĺlandy
Švédsko
rozloha:449 960 km˛
počet obyvatel:8 716 000
hlavní město:Stockholm
další velké město:Goteborg, Malmö
úřední jazyk:švédština
nejvyšší bod:Kebnekajse
měna:švédská koruna
státní zřízení:konstituční monarchie
70% lesů
tisíce jezer
ledovce
fjordy
- Švédsko zaujímá východní část Skandinávského poloostrova
- rozprostírá se na severu do polárních pustin pokrytých ledem a na jihu směrem k Dánsku
- hraničí s Norskem na západě a s Finskem na severovýchodě
- dlouhé baltické pobřeží je roztříštěno na mnoho ostrovů
- je to jedna z větších zemí Evropy, ale má velmi nízkou hustotu zalidnění
- většina obyvatelstva je koncentrována v městských oblastech
- občané si užívají vysokého životního standardu v zemi, která je považována za čistou, moderní a liberální
- velkou část země pokrývají lesy a horská divočina
- ve středu a na jihu země je velké množství jezer, která vznikla v poslední době ledové
- mezi nejdůležitější přírodní zdroje se řadí voda, dřevo a železná ruda, díky kterým je stát velmi prosperující
- Švédsko patří mezi státy s nejvyšší životní úrovní na světě
- je jednou z nejbohatších zemí Evropy
Dánsko
rozloha:43 080 km˛
počet obyvatel:5 189 000
hlavní město:Kodaň
další velké město:Odense
úřední jazyk:dánština
nejvyšší bod:Yding Skovhij
měna:dánská koruna
státní zřízení:konstituční monarchie
- království tvoří Dánsko, Grónsko a Faerské ostrovy
- Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí, neleží však na Skandinávském poloostrově
- je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjćlland a stovkami dalších menších ostrovů
- na východě je omýváno Baltským mořem a na západě mořem Severním
- jedinou suchou hranici má Dánsko na jihu s Německem
- povrch je tvořen rovinami a nížinami
- průměrná nadmořská výška dosahuje jen 30 metrů
- podnebí je oceánské s rostoucími kontinentálními vlivy směrem k Baltskému moři
- léta jsou chladná, zimy pak mírné a deštivé
- časté jsou větry a mlhy
- západ země pokrývají vřesoviště a rašeliniště
- lesy zahrnují 11 % plochy (před sto lety 4 %)
- na východě jsou listnaté lesy, jehličnaté lesy jsou využívány pro hospodářské účely nebo jako ochrana pobřeží
- Dánsko patří mezi země s moderním tržním hospodářstvím, technicky vyspělým zemědělstvím a rozsáhlou
vládní sociální politikou
- vyspělost dánské ekonomiky se projevuje vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na
obchodu se zahraničím, ale aktivní obchodní bilancí
- ačkoli Dánsko splňovalo ekonomická kritéria Evropské měnové unie, rozhodli Dánové v referendu v září
2000 o nepřipojení se.
- obdělávaná půda tvoří asi 56% rozlohy, což je nejvíce v Evropě
- zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací
- pěstují se obilniny, brambory a cukrová řepa
- základem zemědělské výroby je chov skotu, prasat a drůbeže
- významný je mořský rybolov
- Dánsko má malé množství nerostných surovin
- v malé míře se těží černé uhlí, stavební materiály, sůl, ropa a zemní plyn
Island
rozloha:103 000 km˛
počet obyvatel:263 000
hlavní město:Reykjavík
další velké město:Kópavogur
úřední jazyk:islandština
nejvyšší bod:Hvannadalshnúkur
měna:islandská koruna
státní zřízení:republika
- stát ležící na stejnojmenném ostrově v severní čás
Vloženo: 1.07.2011
Velikost: 244,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Politicka Geografie
- Z - Zeměpis - Geografie dopravy
- Z - Zeměpis - Geografie obyvatelstva
- Z - Zeměpis - Geografie průmyslu
- Z - Zeměpis - Geografie zemědělství
- Z - Zeměpis - Geografie Obyvatelstva A Sídel
- Z - Zeměpis - FYZICKA GEOGRAFIE ASIE
- Z - Zeměpis - Fyzická geografie Evropy
- Z - Zeměpis - Geografie dopravy a sluzeb
- Z - Zeměpis - Geografie jako veda
- Z - Zeměpis - Geografie mistniho regionu Zlinsky kraj
- Z - Zeměpis - Geografie obyvatelstva a side vekove pyramidyl
- Z - Zeměpis - Geografie prumyslu
- Z - Zeměpis - Geografie zemedelstvi generalizace map
- Z - Zeměpis - Kryosfera a geografie polarnich oblasti ozonova dira
- Z - Zeměpis - Politicka geografie politicky system CR
- Z - Zeměpis - Regionaln geografie jizni a jihozapadni Asie
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Afriky
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Australie a Oceanie
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Ceske republiky
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie jizni a jihovychodni Evropy
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Latinske Ameriky El Nino
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Nemecka a alpskych zemi rezimy vodnich
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Severni Ameriky
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie severni Evropy EU NATO
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie stredni Evropy
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Asie monzuny
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Evropy
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie zapadni Evropy pasmovy cas
- Z - Zeměpis - Geografie, její předmět a funkce
- Z - Zeměpis - Problematika politické geografie
- Z - Zeměpis - Geografie Paříže
- Z - Zeměpis - GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A SÍDEL
- Z - Zeměpis - Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - Geografie obyvatelstva
- Z - Zeměpis - Geografie svet. hosp. - průmysl
- Z - Zeměpis - geografie svět. hosp. - ZEMEDELSTVI
- Z - Zeměpis - geografie světové dopravy, služeb, cestovního ruchu
- Z - Zeměpis - BIOGEOGRAFIE.
- Z - Zeměpis - geografie zemědělství
- Z - Zeměpis - PEDOGEOGRAFIE
- Z - Zeměpis - Geografie dopravy
- Z - Zeměpis - Geografie obyvatelstva
- Z - Zeměpis - Geografie průmyslu
- Z - Zeměpis - Geografie zemědělství
- Z - Zeměpis - 01 Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - 10 Geografie průmyslu
- Z - Zeměpis - 11 Geografie obyvatelstva
- Z - Zeměpis - 12 Geografie svet. hosp. - průmysl
- Z - Zeměpis - 13 geografie svět. hosp. - ZEMEDELSTVI
- Z - Zeměpis - 14 geografie světové dopravy, služeb, cestovního ruchu
- Z - Zeměpis - 15-Geografie obyvatelstva
- Z - Zeměpis - 28-Fyzická geografie ČR
- Z - Zeměpis - 29 Socioekonomická geografie ČR
- Z - Zeměpis - 8 Geografie obyvatelstva a sídel
- Z - Zeměpis - 8. Geografie přírodních zdrojů Země, světový průmysl, doprava
- Z - Zeměpis - 9 Geografie primární sféry
- Z - Zeměpis - 9. Geografie zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství
- Z - Zeměpis - fyziogeografie
- Z - Zeměpis - Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - Geografie, její předmět a funkce
- Z - Zeměpis - Politická geografie
- Z - Zeměpis - Problematika politicke geografie
- Z - Zeměpis - Regionální geografie Česka2
- Z - Zeměpis - Rozdělení geografie
- Z - Zeměpis - Sídelní geografie
- Z - Zeměpis - historie geografie
- Z - Zeměpis - historie geografie
- Z - Zeměpis - historie geografie
- Z - Zeměpis - historie geografie
- Z - Zeměpis - historie geografie
- Z - Zeměpis - historie geografie
- Z - Zeměpis - historie geografie
- Z - Zeměpis - historie geografie
- Z - Zeměpis - matematicka geografie
- Z - Zeměpis - Transformujíci se země východni Evropy
- Z - Zeměpis - Hlavní města Evropy
- D - Dějepis - Utváření středověké Evropy
- D - Dějepis - Utváření středověké Evropy
- Z - Zeměpis - 19 trans zeme stredni evropy
- Z - Zeměpis - 20. Státy západní a severní Evropy
- Z - Zeměpis - 21. Státy střední Evropy a Pobaltí
- Z - Zeměpis - 22. Státy jižní Evropy a Balkánu
- Z - Zeměpis - 9-Hospodářství Evropy
- Z - Zeměpis - Transformujíci se země východni Evropy
Copyright 2024 unium.cz