- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálporům mezi girondisty a jakobíny. Rozpory se týkaly toho, jaké mají být ceny. Zda mají být pevně stanoveny (jakobíni a nebo to má záležet na obchodnících (girondisté). Nakonec byl tento spor ukončen v červnu 1793, kdy bylo 29 nejznámějších girondinů zatčeno, odsouzeno a popraveno. Tím se ve Francii uplatnila vláda jedné strany (mocenské skupiny) – byla nastolena jakobínská diktatura.
Byla vyhlášena nová ústava, která ustanovovala nejdemokratičtější vládní systém. Dále obsahovala právo na práci a bezplatné vzdělání. Tato ústava, ale nevešla v platnost, protože jakobíni na obranu revoluce zavedli teror. Záminkou k rozpoutání teroru byla vražda jednoho z představitelů jakobínů Jeana Paula Marata.
Ve Francii v době teroru vládl Výbor pro veřejné blaho, který vedl M. Robespierre. Ten uznával teror jako legální formu boje s politickými odpůrci. Tomuto výboru podléhaly všechny bezpečnostní výbory. Politický teror jakobínů zlikvidoval jakoukoliv svobodu.
Špatnou hospodářskou situaci řešili jakobíni tak, že stanovili nejvyšší možné ceny základního zboží. Byl také zaveden pevný kurs papírových peněz. Bohatí občané museli přispívat do státní pokladny.
Během jakobínské diktatury došlo také k pokusu odstranit křesťanství-duchovní byli vyhnání z farností, dosavadní bohoslužby byly nahrazeny kultem Nejvyšší bytosti. Byl také zrušen církevní kalendář a místo něho byl zaveden revoluční kalendář, který začínal vyhlášením republiky . 22. 9. 1792.
Lidé nesouhlasili s jakobínskou vládou, nelíbily se jim jejich nařízení, která vyvolala bouře, hlavně na venkově. Když Robespierre připravoval v roce 1794 další seznam pro zatčení, odhlasoval Konvent (jeho odpůrci) jeho zatčení. A 27. července 1794 byl popraven gilotinou. Jeho popravou končí ve Francii teror. K moci se vrátila umírněná strana měšťanstva. Vrátila zpět křesťanský kult a odzbrojila nejnižší vrstvy obyvatel. Komuna byla zrušena a jakobínský klub zavřen.
Postupně se zvládly i velké hospodářské problémy. K samotnému uklidnění přispěla také vítězství francouzské republikánské armády. Během roku 1796 obsadilo francouzské vojsko část severní Itálie, část Švýcarska, Jižního Nizozemí a Holandska. Donutilo také Rakousko a Prusko, aby podepsalo mír.
V roce 1795 byla schválena nová ústava, která zachovávala republikánskou státní formu, ale omezovala práva méně majetných občanů. Byla předložena k lidovému hlasování, které ji schválilo. K moci se dostaly nové majetkové vrstvy buržoazie. Volební právo opět záleželo na výši majetku. Výkonná moc přešla do rukou pětičlenného direktoria, které dostalo název Rada starších. Tato Rada byla kontrolována Radou pěti set. Obě tyto Rady tvořily Konvent.
Vláda direktoria byla závislá na armádě.direktorium si jako ochránce republiky a Konventu zvolilo Napoleona Bonaparta, který zakročil proti roajalistickému povstání v Paříži. Direktorium se snažilo tuto situaci vyřešit tím, že si stanovilo své cíle. Chtělo vést válku s jakobíny a roajalisty, vzkřísit vlastenectví, oživit obchod a průmysl.
V této době se ale objevil hlad, mor, neúroda, zásobovací potíže, inflace měny atd. to vše vedlo k tomu, že v roce 1796 ve volbách zvítězili přívrženci jakobínů. Majetné vrstvy se báli, že by se teror mohl vrátit.
Napoleon se stal v roce 1796 velitelem francouzské armády v Itálii. Porazil Rakušany a obsadil toto území. Po tomto vítězství se zaměřil na válku s Velkou Británií. Chtěl ji oslabit tím, že potáhne do Egypta a tam obsadí její kolonie. V létě v roce 1798 se dostal Napoleon do Káhiry, ale jeho flotila zde utrpěla od Angličanů porážku. Také v Itálii, ve Švýcarsku a na Rýně se francouzským jednotkám přestalo dařit. Direktorium zavedlo proto branou povinnost a zvýšilo daně. Nespokojenost s vládnoucím direktoriem se zvětšila, to vedlo k obavám, že vypukne občanská válka.
Deklarace práv člověka a občana.
Lidé se rodí a zůstávají svobodní a rovní ve svých právech. Sociální rozdíly se mohou zakládat pouze na veřejné užitečnosti.
Účelem každého politického sdružení je zachování přirozených a nezadatelných práv lidí. Těmito právy jsou svoboda, vlastnictví a bezpečnost před útlakem a odpore vůči útlaku.
Princip nejvyšší svrchnosti spočívá v lidu. Žádné uskupení ani jednotlivec nemůže uplatňovat pravomoc, která nevychází přímo z lidu.
Svoboda spočívá v možnosti dělat cokoli, co neomezuje druhé.
Zákon může pouze zakázat činnost, která ohrožuje společnost.
Zákon je výrazem všeobecné vůle. Měl by být stejný pro všechny, ať už jako obrana, nebo jako trest.
Nikdo nemůže být obviněn, uvězněn nebo zadržen, kromě případů, které stanoví zákon.
Zákon může stanovit tresty, které jsou nezbytně nutné. Nikdo by neměl být trestán na základě retrospektivního zákonodárství.
Každý člověk je pokládán za nevinného, dokud se mu neprokáže vina.
Nikdo by neměl být obtěžován za své názory včetně náboženských, pokud jejich projev neohrožuje veřejný pořádek.
Svobodná výměna myšlenek a názorů je jedním z nejcennějších lidských práv. každý občan proto může psát, mluvit a publikovat svobodně. Musí ovšem počítat s odpovědností za jejich zneužití, definované zákonem.
Veřejný ozbrojený zbor je žádoucí k ochraně výše uvedených práv. je zřízen ve prospěch všech, nikoli pro použití těch, kterým je svěřen.
Občané mají právo odsouhlasit účel, úroveň a množství daní.
Společnost má právo volat každého státního úředníka k odpovědnosti.
Každá společnost, ve které nejsou zaručena práva ani oddělené moci, nemá ústavu.
Vlastnictví je svatým a neporušitelným právem, nikdo o ně nemůže být připraven.
Vloženo: 7.07.2011
Velikost: 63,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Velka francouzska revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Velká Francouzská revoluce
- D - Dějepis - Osvícenství a Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce, Napoleonské války
- D - Dějepis - Francouzská Revoluce
- D - Dějepis - Francouzska revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Velka francouzska revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - francouzská revoluce, napoleonské války
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce a Napoleon
- D - Dějepis - francouzská revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- 1 - Dějepis - Anglie, průmyslová revoluce a po revoluci
- D - Dějepis - Americka revoluce
- D - Dějepis - Anglická revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Velká franzouská revoluce
- D - Dějepis - Buržoazní revoluce
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Francie, Španělsko, revoluce v Nizozemí, Americe a Anglii
- D - Dějepis - Dělnické a socialistické hnutí od počátku do vzniku bolševismu, průmyslová revoluce.
- D - Dějepis - Americká revoluce
- D - Dějepis - Husitská revoluce
- D - Dějepis - Periodizace anglické revoluce
- D - Dějepis - Pokusy o reformu církve a počátek husitské revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Rakousku
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - Revoluce v českých zemích (1848)
- D - Dějepis - Nizozemská a anglická revoluce, absolutistická Francie
- D - Dějepis - Normalizace, Sametová revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Českých zemích
- D - Dějepis - Vídeňský kongres, revoluce 1848
- D - Dějepis - Americká Revoluce
- D - Dějepis - Anglická Revoluce
- D - Dějepis - Nizozemska Revoluce
- D - Dějepis - Revoluce V
- D - Dějepis - Revoluce 1848 - 49
- D - Dějepis - Anglická revoluce
- D - Dějepis - Počátek novověku Buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Anglie za vlady Tudorovcu, anglicka revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce + umělecké slohy 18.,19. století
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - AMERICKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - ANGLICKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - NIZOZEMSKA REVOLUCE
- D - Dějepis - REVOLUCE V
- D - Dějepis - Anglická buržoázní revoluce
- D - Dějepis - BURŽOAZNÍ REVOLUCE V 16. - 18. STOLETÍ
- D - Dějepis - nizozemská revoluce
- D - Dějepis - počátek novověku, buržoázní revoluce
- D - Dějepis - průběh huisitské revoluce, její význam
- D - Dějepis - REVOLUCE 1848
- D - Dějepis - Sestup revoluce ve Francii a doba napoleonská
- D - Dějepis - Technicko-vědecká revoluce
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce v Evropě - nizozemská a anglick
- D - Dějepis - Americká revoluce
- D - Dějepis - Anglicka revoluce
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce - ang., niz.
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce USA, Rusko
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce ve světě
- D - Dějepis - Druhá prům. revoluce, rozvoj vědy
- D - Dějepis - Evropské revoluce v 16
- D - Dějepis - Husická revoluce
- D - Dějepis - Islámská revoluce v Íránu
- D - Dějepis - Nizoz. a Ang. revoluce
- D - Dějepis - První prům. revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - REVOLUCE 1848a
- D - Dějepis - Revoluce 20 léta
- D - Dějepis - Velká fr.revoluce do Vídeňského kongresu
- D - Dějepis - Revoluce 1848-1849 u nás a v Evropě
- D - Dějepis - Osvícenství a Velká fr. revoluce
- D - Dějepis - 1.sv.válka, Versailleský mír, ruské revoluce
Copyright 2024 unium.cz