- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálFRANCOUZSKÁ REVOLUCE.
Koncem 18. století byla Francie nejmocnější zemí v Evropě politicky a svým kulturním vlivem. V době panování Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. byly vedeny války (zasáhly také v letech 1741 a 1742 české země).
Francouzské království bylo rozděleno do tří stavů. První stav tvořilo okolo 100 000 duchovních, druhý stav 400 000 šlechticů. Tyto dva stavy a královská rodina představovaly privilegovanou vrstvu. Tato vrstva neplatila žádné daně. Třetí stav tvořili měšťané a zámožnější venkovské obyvatelstvo. Tento stav platil již daně. Museli platit církvi, králi a vrchnosti.
Většina obyvatel ve Francii se živila zemědělstvím. Jedna čtvrtina veškeré půdy patřila rolníkům. Z výnosů půdy museli rolníci odvádět část králi a vrchnosti. K tomuto museli také platit daně. Daně neplatili pouze bohatí statkáři. Také církvi museli odvádět příspěvek = desátek.
Francouzská církev vlastnila velké množství půdy v zemi. Církev byla v tomto období ve Francii velice bohatou vrstvou. Samotní biskupové pocházeli pouze z urozených rodin. Církev neodváděla daně, ale každých pět let dobrovolně darovala část ze zisku králi. Církev vlastnila většinu škol, vykonávala také cenzury.
Aristokracie byla neprivilegovanější vrstvou. Pouze šlechtici získávali velitelské hodnosti, místa na úřadech nebo získávali nejvyšší církevní hodnosti.
Francouzské měšťanstvo vlastnilo často více majetku než nižší šlechta. I přesto se řadilo na nižší stupeň. Napodobovalo šlechtu a usilovalo o odstranění společenských překážek.
Lidé nebyli spokojeni s vedením státu. Hlavně měšťanstvo, které nesouhlasilo s cenzurou tisku, s merkantilistickým hospodářstvím (brzdil svobodné podnikání), a také s náboženskou netolerancí.
V roce 1774 nastoupil na francouzský trůn král Ludvík XVI., za kterého došlo k velké finanční krizi. Státní dluhy narostly díky tomu, že se Francie zúčastnila války za svobodu amerických osad, ale také díky přepychovému životu královského dvora. Lidé to dávali za vinu především královně Marii Antoinettě (dcera Marie Terezie), která ve Versailles pořádala přepychové zábavy. Koncem osmdesátých let 18. století měla Francie dvakrát více dluhů, než dělal oběh peněz v celé zemi.
Král se snažil finanční krizi vyřešit tak, že do úřadu ministra financí dosazoval velice schopné lidi. Jedním z těchto mužů byl Anne Turgot, který vytvořil plán daňové reformy (podle něho měly být zavedeny tržní ceny obilí). Tento plán odmítala privilegovaná vrstva obyvatel, protože nechtěla ztratit ekonomické výhody, které jim plynuly z daňové svobody. Také další ministři v této funkci se pokoušeli o podobné plány nebyly úspěšné. Mezi další ministry patří např. Charles Calon a Jaques Necker, který dokonce zveřejnil hodnotu státního dluhu (za to byl odvolán).
Panovník proto musel v květnu v roce 1789 svolat do Versailles generální stavy (= stavovské shromáždění), které mělo právo vypsat nové daně. Král je žádal, aby jednali odděleně (to znamenalo odděleně podle stavů) o nápravě státních financí. Král nechtěl ustoupit z absolutistické vlády. Proto se zástupci třetího stavu 17. června 1789 prohlásili za Národní shromáždění, které mělo právo povolovat daně a vypracovat novou ústavu (zastupovali 96% veškerého obyvatelstva).
Požadovali hlavně ústavu, která by omezila královu absolutistickou moc. Dále by ústava vyváženě rozdělila zákonodárnou, výkonnou a soudní moc, umožňovala rovnost před soudem a mnoho občanských svobod. Na toto reagoval král tím, že nechal uzavřít sněmovnu. Členové třetího stavu se však přesunuli do Míčovny, kde si přísahali, že se nerozejdou , dokud zemi nedají ústavu. K třetímu stavu se později přidala i většina zástupců duchovenstva a šlechty. Takto začalo nenásilné a postupné odstraňování absolutistického režimu. Národní shromáždění hlasovalo společně.
Pařížský lid na reakci krále (na to, že chtěl rozpustit Národní shromáždění) zareagoval povstáním, které 14. července 1789 vyvrcholilo dobytím Bastily (státního vězení, symbol absolutistického režimu). Dále ovládli pařížskou radnici. Byla zřízena ozbrojená národní garda, kterou vedl gen. Maria Joseph La Fayett. Tímto aktem začala francouzská revoluce.
Pařížské povstání donutilo krále, aby souhlasil s vypracováním ústavy, která měla odstranit absolutní způsob vlády a osvobodit venkovský lid od feudálních povinností. Povstání v Paříži se velice rychle rozšířilo na venkov, kde se rolníci postavili proti svým feudálním pánům.
Národní shromáždění se rozhodlo ze 4. na 5. srpna 1789, že vyhoví rolnickým požadavkům. Tak zrušilo zvláštní dekrety poddanství a šlechtická privilegia (i šlechtického soudnictví). Dále zavedlo placení daní podle výše příjmů, rozhodlo, že úřadů budou lidé dosazováni na základě svých schopností. Duchovenstvo se vzdalo desátků, města a cechy ztratily své výsady. Těmito rozhodnutími byla uzákoněna osvícenská idea o občanské rovnosti.
Dále se v roce 1789 (v srpnu) Národní shromáždění přejmenovalo na Ústavodárné národní shromáždění. Začalo pracovat na nové ústavě. 26. srpna 1789 byly odsouhlaseny základní zásady nové ústavy = Deklarace práv člověka a občana, která lidem zajišťovala svobodu a rovnost před soudem, právo na soukromé vlastnictví a osobní svobodu. Jedním z autorů této listiny byl markýz La Fayett (bojoval za nezávislost amerických kolonií, znal tedy Prohlášení nezávislosti z roku 1776). Díky této deklaraci byla Francie první zemí, kde získali svá práva také Židé. Král nechtěl tato nařízení uznat, ale poslanci rozhodli, že král má pouze právo odročujícího veta.
Postu
Vloženo: 7.07.2011
Velikost: 63,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Velka francouzska revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Velká Francouzská revoluce
- D - Dějepis - Osvícenství a Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce, Napoleonské války
- D - Dějepis - Francouzská Revoluce
- D - Dějepis - Francouzska revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Velka francouzska revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - francouzská revoluce, napoleonské války
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce a Napoleon
- D - Dějepis - francouzská revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- 1 - Dějepis - Anglie, průmyslová revoluce a po revoluci
- D - Dějepis - Americka revoluce
- D - Dějepis - Anglická revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Velká franzouská revoluce
- D - Dějepis - Buržoazní revoluce
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Francie, Španělsko, revoluce v Nizozemí, Americe a Anglii
- D - Dějepis - Dělnické a socialistické hnutí od počátku do vzniku bolševismu, průmyslová revoluce.
- D - Dějepis - Americká revoluce
- D - Dějepis - Husitská revoluce
- D - Dějepis - Periodizace anglické revoluce
- D - Dějepis - Pokusy o reformu církve a počátek husitské revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Rakousku
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - Revoluce v českých zemích (1848)
- D - Dějepis - Nizozemská a anglická revoluce, absolutistická Francie
- D - Dějepis - Normalizace, Sametová revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Českých zemích
- D - Dějepis - Vídeňský kongres, revoluce 1848
- D - Dějepis - Americká Revoluce
- D - Dějepis - Anglická Revoluce
- D - Dějepis - Nizozemska Revoluce
- D - Dějepis - Revoluce V
- D - Dějepis - Revoluce 1848 - 49
- D - Dějepis - Anglická revoluce
- D - Dějepis - Počátek novověku Buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Anglie za vlady Tudorovcu, anglicka revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce + umělecké slohy 18.,19. století
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - AMERICKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - ANGLICKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - NIZOZEMSKA REVOLUCE
- D - Dějepis - REVOLUCE V
- D - Dějepis - Anglická buržoázní revoluce
- D - Dějepis - BURŽOAZNÍ REVOLUCE V 16. - 18. STOLETÍ
- D - Dějepis - nizozemská revoluce
- D - Dějepis - počátek novověku, buržoázní revoluce
- D - Dějepis - průběh huisitské revoluce, její význam
- D - Dějepis - REVOLUCE 1848
- D - Dějepis - Sestup revoluce ve Francii a doba napoleonská
- D - Dějepis - Technicko-vědecká revoluce
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce v Evropě - nizozemská a anglick
- D - Dějepis - Americká revoluce
- D - Dějepis - Anglicka revoluce
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce - ang., niz.
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce USA, Rusko
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce ve světě
- D - Dějepis - Druhá prům. revoluce, rozvoj vědy
- D - Dějepis - Evropské revoluce v 16
- D - Dějepis - Husická revoluce
- D - Dějepis - Islámská revoluce v Íránu
- D - Dějepis - Nizoz. a Ang. revoluce
- D - Dějepis - První prům. revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - REVOLUCE 1848a
- D - Dějepis - Revoluce 20 léta
- D - Dějepis - Velká fr.revoluce do Vídeňského kongresu
- D - Dějepis - Revoluce 1848-1849 u nás a v Evropě
- D - Dějepis - Osvícenství a Velká fr. revoluce
- D - Dějepis - 1.sv.válka, Versailleský mír, ruské revoluce
Copyright 2024 unium.cz