- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálského a slovenského kapitálu v zahraničních akciových společnostech
Politické strany
po válce shoda zahraničního i domácího odboje (domácí Kramář, zahraniční Masaryk)
postupně vznik a diferenciace politických stran:
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu = Agrární strana
Alois Švehla (přezdívaný „státník“), Rudolf Beran, Milan Hodža, Jan Malypetr, František Udržal
Československá sociálně-demokratická strana
Rudolf Bechyně, Vlastimil Tusar, František Soukup
Bohumír Šmeral (představitel marxistická levice; 1921 se odštěpuje KSČ)
Socialistická strana (od 1926 Národní socialisté)
Václav Klofáč, Jiří Stříbrný, Edvard Beneš
podporuje ji střední vrstva (řemeslníci, živnostníci, učitelé, ...)
Čs. národní demokracie
Karel Kramář, Alois Rašín, Viktor Dyk
podporují ji podnikatelé
Lidová strana
Jan Šrámek
spojena s katolickou stranou
Čs. živnostensko-obchodnická strana středostavovská
v čele Jaroslav Preiss (ředitel Živnobanky)
pravice, podporují ji velkopodnikatelé
Komunistická strana Československa
Bohumír Šmeral, Klement Gottwald
Národní obec fašistická
v čele stál Rudolf Gajda (bývalý legionáři)
Hlinkova Ľudová strana (HĽS)
v čele Andrej Hlinka; Josef Tiso
DNSAP (Německá nacionálně-socialní pracovní strana)
1933 zakázána, navázala na ni SdP
v čele SdP Konrád Henlein
bezprostředně po vzniku ČSR německé strany nebyly zastoupeny v parlamentu (dostaly se tam až po volbách roku 1920)
do vlády se německé strany dostaly 1926, setrvaly v ní až do 1938
Volby a vlády
v červnu 1919 se konaly volby do obecních zastupitelstev, v nichž zvítězila sociální demokracie
=> vláda všenárodní koalice podává demisi
v létě 1919 byla ustavena 2. vláda v čele s Vlastimilem Tusarem („vláda Rudozelené koalice“ = sociální demokracie + agrární strana)
29. 2. 1920 přijata ústava Československé republiky (přijata Národním shromážděním)
měla 6 hlav
zaručovala občanská a politická práva, svobodu podnikání, ochranu soukromého vlastnictví
vzorem byly ústavy USA a Francie
prezident volen na 7 let, post může zastávat maximálně po 2 funkční období
prezident Masaryk může být znovu zvolen neomezeně krát
duben 1920 parlamentní volby – sociální demokracie získala 30 % hlasů
dělnictvo očekávalo změny, ale nic moc se nedělo => na sjezdu soc. dem. došlo k rozkolu
září 1920 vláda podala demisi => byla vytvořena úřednická vláda Jana Černého (premiér)
prosinec 1920 - vyvrcholení konfliktu uvnitř soc. dem. – spor o lidový dům
spor mezi levicí a pravicí (v čele marxistické levice Šmeral)
policie vyhnala levici → levice uspořádala generální stávku (týdenní boje)
květen 1921 ustavující sjezd komunistické strany
říjen a listopad 1921 – spojily se tři sekce – slovenská, německá, česká => vznik KSČ
volby 1922 vyhráli argárníci; vytvořli „vládu všenárodní koalice“
v čele: Alois Švehla
uklidnění poměrů
1926 úřednická vláda Jana Černého
1926-1929 „vláda panské koalice“
v čele Antonín Švehla
bez zastoupení levicových stran
poprvé účast německých stran
1929-1938 „vlády široké koalice“
mnoho stran
premiéři František Udržal (1929-1932), Jan Malypetr (1932-1935), Milan Hodža (1935-1938)
všichni byli agrárníky
Vliv na české politické scéně
(koaliční) Pětka
mimoparlamentní seskupení pěti stran: agrárníci, lidovci, sociální demokraté, národní socialisté, národní demokraté
vzniká 1920
její zástupci se dohodli na hlavních rozhodnutích a pak je společně prosadili v parlamentě (poslanec musí hlasovat se svou stranou)
strany uznávají samostatný stát za nejvyšší hodnotu
později rozšířena → Šestka, Osmička – ale ztrácí vliv
skupina Hradu
neformální politické seskupení kolem T. G. Masaryka (bratři Čapkové, Vladislav Vančura)
bankovní sféra, průmysl
důležitá Živnobanka (vliv na hospodářskou politiku státu) – Jaroslav Preiss
Československo do roku 1929
Politický systém
dotváří se na začátku 20. let
konec negativistického postoje německých stran vůči ČSR (ale požadavek autonomie)
roste vliv komunistické strany: po rozkolu dělnického hnutí
komunisté stojí v opozici vůči vládě i vůči celému politickému systému (= demokracii)
nejsilnější stranou jsou agrárníci
1923 vzniká zákon na ochranu republiky (předcházel mu úspěšný atentát na Rašína 1921)
byl namířen proti extrémním silám (KSČ, nacionalistické strany, fašisté)
1925 Masaryk a Švehla se zúčastnili oslav vzpomínek na Jana Husa => došlo k přerušení diplomatických styků mezi republikou a papežem
1927 se konaly třetí prezidentské volby (1918, 1920, 1927), v nichž byl znovu zvolen T. G. Masaryk (počtvrté zvolený 1934)
1928 byly Benešovou zásluhou urovnány vztahy mezi státem a Vatikánem – nastal Modus Vivendi (= stav spoluexistence)
1929 radikalizace KSČ – do čela zvolen Gottwald, příklon k SSSR
např. spisovatelé Olbracht a Vančura z KSČ vystupují
1929 agrárník Antonín Švehla odstoupil pro nemoc z postu premiéra
1929 Milénium sv. Václava (byla dokončena výstavba Svatovítské katedrály)
1930 T. G. Masaryk slaví své 80. narozeniny
Národní shromáždění přijalo zákon „T. G. Masaryk zasloužil se o stát.“
Hospodářství
20. léta = období konjunktury (vzestupu)
symbolem úspěchu byly úspěšné firmy: Baťa Zlín, ČKD Praha, Zbrojovka Brno, Škoda Mladá Boleslav, Tatra Kopřivnice
Československo stálo na 10. místě ve světové průmyslové výrobě a na 17. místě ve výši národního důchodu (= roční bohatství vyprodukované v zemi na jednoho občana)
problémy hospodářství:
nedošlo k modernizaci výroby
nezdařila se industrializace Slovenska
Zahraniční politika
spjata s Versailleským systémem = orientovala se na státy Dohody
1924 podepsána spojenecká smlouva s Francií
dalšími spojenci byly státy Malé Dohody: Jugoslávie a Rumunsko (smlouva ze srpna 1920)
Hospodářská krize v Československu (od 1930)
hospodářská krize postihla nejprve zemědělství, ve kterém bylo v té době zaměstnáno 60% obyvatel
krize v průmyslu začala v roce 1930
vrchol v roce 1933 – pokles výroby o 40%
pokles souvisel s exportním charakterem československého průmyslu
od r. 1935 opět oživování
po překonání krize se Československu nepodařilo původní vývoz obnovit
finanční krize se projevila nejvíce roku 1934, kdy došlo k devalvaci koruny
krizí bylo nejvíce postiženo Slovensko, Podkarpatská Rus a české pohraničí => velké vystěhovalectví
vláda se pokoušela krizi řešit státními půjčkami (= subvence), organizovala podpůrné akce pro dělnictvo
podpora v nezaměstnanosti
vztahovala se na odborově organizované dělníky – podporu vyplácely odbory, které dostávaly příspěvky od státu
pro neorganizované dělníky stát organizoval stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo)
krize měla dopad na nezaměstnanost (920 000 oficiálně, 1 300 000 obyvatel skutečně)
pauperizace (= zchudnutí středních vrstev) → stali se námezdními silami
Politické důsledky krize:
1. růst nacionalistických tendencí na Slovensku
1930 HSĽS (Hlinkova slovenská l’udová strana) poprvé vyjádřila požadavek autonomie Slovenska (na svém sjezdu v Rožumberoku)
1933 se v Nitře konaly oslavy založení 1. křesťanského kostela (833) – 1100 let
měla to být manifestace jednoty (dostavili se představitelé státu), ale HSĽS to změnila v protičeské vystoupení
oficiálně vysloven program Hlinkovy ľudové strany – autonomie Slovenska
vzestup další slovenské nacionalistické strany = Karpatoněmecká stran
Vloženo: 8.11.2010
Velikost: 114,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- E - Ekonomie - Formování a základní elementy trhu
- E - Ekonomie - Formování cen na trzích výrobních faktorů
- MNG - Management - Formování managementu jako vědy
- CJ - Český jazyk - Formování novodobého českého národa v procesu národního obr
- E - Ekonomie - Formování a základní elementy trhu
- E - Ekonomie - Formování cen na trzích výrobních faktorů
- CJ - Český jazyk - podíl divadla na formování nár. uvědomění
- ZSV - Základy společenských věd - Formování lidské psychiky
- E - Ekonomie - Formovani zahranicne obchodni smeny
- D - Dějepis - OBDOBÍ PROTEKTORÁTU A BOJ ČESKOSLOVENSKÉHO LIDU PROTI FAŠISMU
- 02 - IT - Prezentace - Osobnosti v historii českého státu
- 01 - Němčina - Charakteristika evropských států
- 12 - Dějepis - Počátky českého státu
- ZSV - Základy společenských věd - Politologie, vznik statu
- ZSV - Základy společenských věd - vyvoj statu
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území a počátky českého státu
- D - Dějepis - Vývoj českého státu za Přemyslovců a Lucemburků
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Monetarni politika statu
- E - Ekonomie - Rozpoctova a socialni politika statu
- E - Ekonomie - Státní rozpočet a fiskální politika státu
- E - Ekonomie - Zahraničně obchodní vztahy podniku a státu
- E - Ekonomie - Úloha státu v tržním hospodářství
- PRA - Právo - Formy statu a formy vlady
- PRA - Právo - Vznik statu
- Z - Zeměpis - Společenství nezávislých států
- D - Dějepis - Počátek českého státu, vrcholný středověk, Stoletá válka
- E - Ekonomie - Zásahy státu do cen
- ZSV - Základy společenských věd - Formy státu
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná charakteristika státu
- D - Dějepis - Územní vývoj státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu (ovlivňování podniku státem)
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Úloha státu v hospodářské politice
- D - Dějepis - Pocatky Ceskeho Statu
- D - Dějepis - Počátky Českého Státu
- E - Ekonomie - Hospodarska politika statu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Měnová politika státu
- VS - Veřejná správa - Vznik státu, občan a stát
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- ZSV - Základy společenských věd - Cíle hospodářské politiky státu Proměny komunikace v renesa
- ZSV - Základy společenských věd - Stát Některé teorie o vzniku, fungování a organizaci státu
- E - Ekonomie - uloha statu
- E - Ekonomie - hospodářská politika státu
- D - Dějepis - Počátky českého státu 9.století
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- D - Dějepis - POCATKY CESKEHO STATU
- D - Dějepis - POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - Úloha státu v tržní ekonomice. Řešení efektivnosti, spravedlnosti a stability trhu.
- D - Dějepis - počátky českého státu do roku 1212
- D - Dějepis - ROZVOJ ČESKÉHO STÁTU ZA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ A LUCEMBURKŮ
- D - Dějepis - vznik feudálních států v evropě
- D - Dějepis - VÝVOJ ŘÍMSKÉHO OTROKÁŘSKÉHO STÁTU
- ZSV - Základy společenských věd - stát, vznik a vývoj státu
- E - Ekonomie - Zásahy státu do cen
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- E - Ekonomie - Hospodarska politika statu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- E - Ekonomie - Měnová politika státu
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVNÍ ZÁKLADY ČESKÉHO STÁTU, ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ OD ROKU 1848
- ZSV - Základy společenských věd - Typy a formy státu
- D - Dějepis - Sámova říše, Velká Morava, Počátky českého státu
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- D - Dějepis - Vznik středověkých států a jejich vývoj za raného středověku
- D - Dějepis - Vývoj českého státu za Jiřího z Poděbrad a vlády Jagelonců
- D - Dějepis - českého státu za Jiřího z Poděbrad a vlády Jagelonců
- E - Ekonomie - Hos. politika statu
- Z - Zeměpis - 21 Společenství nezávislých států
- E - Ekonomie - Bilaterární vztahy EU vůči státům mimo EU
- E - Ekonomie - Hospodářská politika státu
- Z - Zeměpis - Geografická charakteristika států latinské ameriky
- Z - Zeměpis - Porovnání dvou nejlidnatějších států světa
- D - Dějepis - Utváření raně středověkých forem státu na našem území
Copyright 2024 unium.cz