- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálÚvod do filozofie
termín filozofie/filozof pochází od Pythagora => filein = milovat
sofia = moudrost
do té doby se užíval termín „ sofos“ = mudrc.
DEF: filozofové se na definici neshodují, každý se k obsahu snaží dopátrat sám. Definice je jeden ze základních filozofických problémů. Kolik filozofů, tolik definicí:
„ Zkoumá svět jako celek“
„Hledá smysl, podstatu světa.“
„V rozmanitosti světa se snaží najít nějaká jednotící princip.“
- Filozofování = kladení otázek. Filozofie se týká každého člověka.Člověk začíná filozofovat v době, kdy si
uvědomí sám sebe ( 3 roky) a okolí. Druhá vlna přichází v pubertě => na sebe. Opravdové filozofování
přichází až když je člověk vyzrálý=> kdy svět pro něj ztrácí samozřejmost.
- Existencionalismus- mezní prožitek=> startovací můstek pro filozofování, kdy je člověk na dně, absolutní
nuda.
Vznik filozofie
přelom 5./6. Století v Řecku u kmene Jónů=> jako první se pokusili vyložit svět na základě rozumu.
CHAOS – člověk má 3 základní potřeby ( starosti) = jíst, přežít, rozmnožovat => hledá jistotu => primitivní božstva.
MÝTUS – příběh, který nějakým způsobem vysvětluje svět.Vzniká se vznikem náboženství v moderní podobě. Nejstarší evropský mýtus * u Řeků => hlavní úloha bohové, kteří řídí lidský osud. V mýtu neexistují otázky – předkové mu převyprávějí mýtus ( jak žije…) . Ještě než je otázka položena tak je příběhem zodpovězena.
Rozdílné pojetí času => CYKLICKÝ ČAS ( zrození, trvání, zánik).
Čas platí na lidský život tak na civilizaci. Člověk má strach z budoucnosti=> věštírny=> částečně se strachu zbavují, uctívání bohů a oběti…
Nemají pochybnost o světe.
FILOZOFIE – svět vykládán rozumem, začínáme si klást otázky.
- LINEÁRNÍ ČAS =>
zároveň vzniká historie => co bylo před tím?. Člověk ztrácí strach z budoucnosti => zbavení bohů=> sám o sobě může rozhodnout., větší sebevědomí. Filozofie vzniká z mýtu a zároveň z údivu a pochybnosti.
Jónové žili u Středozemního moře=> dobří mořeplavci => plaví se do Číny => přesvědčení že život funguje podle řeckých bohů => diví se že neznají jejich mýtus a také žijí, že mají své vlastní příběhy. Začínají pochybovat o tom, který mýtus je ten správný, pochybují o pravdivosti a začínají si klást otázky.
Drtivá většina stále žije v mýtu, filozofové jsou zatracováni ( myšlení bolí, pochybnost sžírá). Filozofie se šíří pomalu..
Platón
Nejvýznamnější spis – Ústava = Politea
Součástí je kapitola zvaná Mýtus o jeskyni ( nejslavnější filozofický text vůbec)
Interpretace – příběh o vzniku filozofie a rozdílu mezi filozofií a mýtem…
Metoda dialogu => Sokratem a žák => učitel a žák=> Glankon (reálný základ -> zde pouze literární postava .> názvy Platona skrze ústa S.+G. ( bratr Platona)
Didaktická forma - přibližuje to masám.
Mýtus = byl zvolen proto, že se snaží Athéňanům přiblížit filozofii pomocí mýtu, protože v něm stále žijí a rozumějí mu.
Jeskyně = mýtus
Pouta = omezené možnosti poznání
Slunce = pravda, poznání
Povrch = filozofie
Lidé v mýtu = poznávají stíny v domnění , že jsou to věci skutečné => zaměřují se na to, jak se věci jeví x podstata je jim skryta…
Jeden z nich se osvobodí => vstoupí z jeskyně ven = strastiplná , krutá cesta – bolestivá…
Inspirován světlem x na povrchu je oslněn => nejprve se dívá na odraz slunce ve vodní hladině, teprve když si zvykne je schopen pohlédnout do Slunce => postupná cesta k pochopení …. Pravdivého poznání. => poznání skutečného, pravdivého světla a světa => každý kdo pozná pravdu má morální povinnost ……=> návrat zpět aby i ostatní vyvedl na skutečný svět…=> vrací se oslepen , nepoznává stíny – ostatními vnímán jako hlupák méněcenný =>ukáže jim cestu za světlem - …on zhroucen, utrmácen ( z cesty)=> oni to odmítají, buď ho zavrhnou nebo ho zabijí ( mohl by znamenat ztrátu jistoty) => na povrchu je člověk osvobozen z pout, je svobodný.
Dělení filozofie
1.filozofické systémy * v Athénách – Aristoteles ( Sokratovské období)
V období novověku – podle I.Kanta. Filozofie = „ dokonalá moudrost“
4 oblasti filozofie : 1, Co mohu vědět? ( METAFYZIKA, věda o mezích, hranicích lidského poznání)
2, Co mám konat ? ( ETIKA,
3, V co smím doufat? ( FILOZ.NÁBOŽENSTVÍ, v co máme věřit, co o něm víme)
4, Co je člověk ? ( ANTROPOLOGIE, FILOZOFIE)
Soudobá klasifikace:
1, Filozofie teoretická – základní teoretická disciplíny – ONTOLOGIE – věda o jsoucnu , o věcech, všech co
existují. - EPISTEMIOLOGIE Spojuje ( na rozhraní ) disciplíny antologie a gureologie = pravá
podstata věci => nauka o …
- GNOZEOLOGIE = nauka o poznání = ………….. = dílčí Hermeneutika = nauka o
správné interpretaci textů.
- FILOZOFIE ČLOVĚKA = Filoz. antropologie , zabývá se smyslem lidské existence.
- FILOZOFIE PŘÍRODY = harmonie přírody
- FILOZOFIE NÁBOŽENSTVÍ = zabývá se smyslem víry, podstatou boha.
- FILOZOFIE DĚJIN = * v období osvícenství- zakladatel Voltaire. Smysl dějin , obecný
princip, cíl dějin.
2, Praktická filozofie
-disp. = poznatky bezprostředně zasahují do každodenního života.
- ETIKA = nauka o morálce, založena na konfrontaci chování které, je nebo není
v souladu s morálním principem =>ekologická morálka – dnes se zejména
rozvíjí…= morální principy, které by byly v souladu s teorií trvale
udržitelného rozvoje.
- ESTETIKA – nauka o krásnu.
- STÁTOVĚDA – dnes je už samostatné => od konce 2.sv.v.
Vztah filozofie k ostatním formám vědění o světě:
=> objektivní svět => 3 formy výkladu poznání světa = jsou velmi subjektivní
=> každý člověk používá všechny 3 výklady => přesto 1 převládá
Filozofie x ostatní vědy:
Shodné = používají obě k výkladu světa rozum…, filosofie – zkoumá svět jako celek x ostatní vědy si vytýkají pouze výsek skutečnosti.
KLASIFIKACECE VĚD…
=> 3 základní postoje ( názory)
1, Filozofie je více než ostatní vědy = jedině ona zkoumá svět jako celek = hledá jeho smysl, ostatní disciplíny z ní vycházejí
2, Filozofie a ostatní vědy jsou si rovny=> její předmět je předmět jako každý jiný ( není výjimečný)
3, Filozofie je méně než ostatní vědy => filozofie vychází z poznatků ostatních disciplín je a nich závislá slouží pouze k systematizaci, postoj exaktních vědců…
Filozofie x náboženství:
=> vztah rozumu a víry.
Náboženství – reálný vztah člověka k nějaké transcendentní skutečnosti – něco co ho přesahuje, převyšuje, má vliv na člověka, dává životu smysl. Popř. ho řídí , ale člověk na ní vliv nemá…
=> vztah víry – neumíme vědecky dokázat.
Názory na vztah filozofie a náboženství = rozumu a víry
Novopozitivisté – náboženství a filozofie nemá nic společného, náboženské výroky jsou nesmyslné ( ateismus = 100%reální vědci) odmítají metafyz. idejím
Tertullianus – „Věřím, protože je to absurdní“ – odmítá rozum, zná rozpory mezi rozumem a vírou.
Ludvig Feuerbach - „ Bůh je projekcí lidské lásky mimo svět“ ( vychází z něj K.Marx, bůh nemá reálný základ, prostředek k uklidněné člověka.
Karl Marx - „ náboženství je opium lidstva“ – droga pro slabé závislé, víra = hloupá, naivní ( omezený výklad)
Sv. Augustin „ Věřím, abych pochopil“ poznání světa skrze víru ( ………………).
Petr Abelárd – „ Poznávám, bych věřil“ skrze poznání světa poznáte, že bůh existuje.
Tomáš Akvinský – Filozofie slouží k tomu, aby vysvětlila křesťanská dogmata. Obě se snaží o vysvětlení světa, každá však z jiného úhlu pohledu. ( spojuje Augustina a Abelárda)
E. Bersot – „ Autorita a svoboda - to je to pravé rozlišení mezi náboženstvím a filozofií“ ( náboženství- něco diktuje, nařizuje x přírodnost, člověk je svobodný)
Filozofie x umění:
-=> vztah mezi rozumem a emocemi
cílem umění je vzbuzovat v člověku touhu po kráse => člověk poznává svět katarzí ( skrze emoce – umění) => pomocí uměleckého díla pochopíme svět…
očištění skrze umění - jedinečný okamžik ve kterém věci začínají být je snazší pochopit – příčinou je hluboký umělecký zážitek.
ARISTOTELES - dílo Poetika – část Tragédie ( kdo katarzi definuje) => autorovo vnímání se přenese na diváka, a ten se s ním ztotožní. => poznání světa skrze umění je okamžité x skrze rozum je postupné, dlouhé, namáhavé…
ONTOLOGIE
nauka o jsoucnu, zabývá se časem, …………( buď je svět spojen příčinou a následkem , vše spolu souvisí => budoucí věci jsou odhalitelné … nebo svět funguje chaoticky - nelze nic předpovědět - vše je náhoda) konečností a nekonečností světa , pohybem.
JSOUCNO = to co jest, to co má nějaký vztah k existenci…
- vztah k existenci se nazývá BYTÍ
3 základní způsoby existence – BYTÍ
1, AKTUÁLNÍ – věci existují reálně v současnosti.
2, BYTÍ JAKO MOŽNOST – nemají bytí aktuální, ale je tu možnost, že aktuální bytí nabudou.
3, FANTAZIJNÍ – nikdy nedosáhne formy aktuálního bytí – přeměna…
hranice mezi bytím aktuálním a bytím jako možnost není příliš možná = sci-fi představy- jsoucna ve své různosti mají 1 společnou věc => to že existují , jsou.
Druhy jsoucna:
1, Jsoucna závislá = odvozená - jejichž existence je závislá na existenci jiného jsoucna ( př. Člověk, odpad,
myšlenka,obraz)
2, Jsoucna nezávislá = samostatná = př. Příroda, z teologického hlediska Bůh)
Rozdíl JSOUCNO x BYTÍ
=> jsoucno vždy konkrétní x bytí – abstraktní => * myšlenkou, abstrakcí.
Např. PES – každý druh – jsoucno
To že je pes – bytí
=> jsoucno – jednotlivé x bytí – obecnost
např. LIDÉ – všichni jsme studenti – bytí
každý jsme jiný – jsoucno
=> jsoucno – proměnlivé x bytí – stálé
např. Lidé se mění vzhledem – jsoucno
pořád to je člověk – bytí
=> když se věc mění, tak bytí zůstává stejné, podstata věci zůstává stejná.
Základní ontologické postoje:
Liší se podle toho, co filozofie považuje za pravé bytí…
1, MONOTEISMUS => filozofie se domnívá, že za světem stojí jediný společný princip.
Tím může být – HMOTA – naturalisté
MYŠLENKA - idealistické
Idealistické - A, Subjektivní – myslí si, že myšlenka je závislá na subjektu ( na člověku) existuje tolik
výkladů světa, kolik je lidí. Velký význam člověka.
B, Objektivní – myšlenka je nezávislá – podstata světa je stejná i když nebude člověk.
2, DUALISMUS => spojení 2 principů – ty se podílí na světě. ( např Aristoteles – svět je jednota látky a
hmoty x René Descartes – duchovní + hmotné substance
Poznání Jsoucna x Bytí
jsoucno poznáváme prostřednictvím smyslů x bytí je smyslům skryté, poznáváme prostřednictvím rozumu.
GNOZEOLOGIE
nauka o poznání
=> zkoumá víru poznatelnosti světa a způsob jeho poznání
=> věnuje se podmínkám procesu poznání = schéma
Podmínky:
A, SUBJEKT – procesu poznání- člověk
B, OBJEKT – to co chceme poznat
=> vzájemně se ovlivňují.
Základní gnozeologické postoje podle míry poznatelnosti světa :
1, Naivní realismus – svět je přesně takový jak se jeví našim smyslům. Není v něm nic skryté – dnes již
žádný přívrženec.
2, Skepticismus – pochybuje o schopnosti člověka plně poznat svět. Každý začátečník je skeptik, každý
skeptik je začátečník. Postupně by z toho skepticismu měl opustit a měl by najít nějakou
jistotu.
3, Agnocistismus– krajní skepticismus. Svět je nepoznatelný, člověku skrytý.
4, Kriticismus – typický pro exaktní vědce, věří že svět je poznatelný , ale poznání je náročné.
Gnozeologické směry podle způsobu poznání:
1, Empirismus – svět je poznatelný na základě smyslové zkušenosti. Smyslová zkušenost je získána
v průběhu života.
2, Racionalisté – svět je plně poznatelný rozumem. Rozum je vrozený.
Tyto dvě v novověku => spojeny v osvícenství => rozum je závislý na smyslové zkušenosti.
Svět lze poznat INTUICÍ – vciťování se do věcí.
Cíl procesu poznání – je nalezení pravdy
Názory na to co pravda je se v průběhu vývoje filozofie mění . Není konstantní pravda.
STAROVĚK – Sofisté – Pravdivé je to o čem dokážeme ostatní přesvědčit“
Aristoteles – Pravda vzniká shodou myšlenky se skutečností.
Stoicismus – Pravdivé je to co se shoduje s řádem => nosné pro křesťanství ( středověk) =>
to co je zjeveno v písmu a s bohem…
POČÁTEK 20.st. - Pragmatismus - * v USA. Pravdivé je to, co je užitečné.
Post moderna – KONSENZUÁLNÍ TEORIE = Pravda je konsensus ( dohoda)
Pravdivé je to co na čem se dohodneme.
Základní dělení pravdy:
A, Objektivní pravda: nezávislá na subjektu poznání.
B, Subjektivní pravda : závislá, tvoří jí sám objekt ( hodnotící soudy)
A, Relativní : závislá na určitých podmínkách=> tvrzení je pravdivé pouze v určité situaci.
B, Absolutní – pravdivé za jakýchkoliv podmínek, vždy pravdivá ( bez ohledu na podmínky)
Dějiny filozofie
znalost Ontologie a Gnozeologie a Dějin filozofie = filozofické vzdělání => sledujeme vývoj lidského myšlení => filozofie vždy odráží obraz své doby. ( reaguje)
Antická filozofie
6.st.př.n.l. – 6.st.n.l.
Řecká a římská filozofie ( Řecká je základ a římská z ní později vychází)
Období antické filozofie:
1, Předsokratovské ( Archaické ) 6.-5.st.př.n.l.
filozofové hledají jednotící princip za přírodou = ARCHÉ = pralátka , ze které * svět. 1.evropské pokusy o vyložení světa na základě rozumu. Žádné konkrétní dílo, buď zprostředkovaně nebo zlomky předsokratovských autorů. * různě školy: Milétská škola
Eleaté
Atomisté
Diogenes Laertos – od něj dochováno nejvíce zlomků, * 1.filozofické otázky a pojmy.
2, Sokratovské období - 5.-4.st.př.n.l.
začleňování člověka do světa ( řádu). Rozvoj logiky – argumentace, rétorika + politologie, přírodní filozofie, etika, estetika.
Sofisté
Sokrates
Platón
Aristoteles
Položeny základy filozofickým disciplínám => rozvíjí se logika, politologie, státověda.Rozvoj terminologie, * 1.velké filozofické systémy = ucelený soubor myšlenek o výkladu světa ( nejvíce od Platóna a Aristotela => čerpá se z nich dodnes)
3, Posokratovské období 3.st.př.n.l. – 6.st.n.l.
předmětem je člověk, řád ( morálka etika)
Stoicismus
Skepticismus
Epikureismus
Eklekticismus
K řecké filozofii se přidávají Římané => Římané jsou praktičtí => orientace pouze na člověka( etika, státověda)
PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ (6.-5.st.př.n.l.)
Filozofie se vyčleňuje z mýtu, 1. Pokus o vyložení světa rozumem. Formují se základní filozofické otázky a * základní pojmy.ARCHÉ – snaha zredukovat složitý řád na jeden princip, na kterém by fungoval. Nedochována žádná díla, pouze zlomky ( = parafráze v dílech jiných filozofů.)
MILÉTSKÁ ŠKOLA
ARCHÉ => základní vlastností je Hýlozismus = Hýlé = látka, Zoé = život.=> živá látka.Všechno je živé, schopno se proměnit, schopné tvořit.
* ve městě Milétos ( Z pobřeží Malé Asie => křižovatka, centrum starověké kultury, vzdělanosti)
Thales
Vědec, filozof, státník, přírodovědec. Od něj nedochovaný žádný filozofický spis => zabývá se ARCHÉ – pro něj je to VODA ( člověk ze 70% z vody, jakoukoliv podobu, tvar, vše „ vzniká“ z vody,je zdrojem života…)
Autorem 4 základních filozofických otázek:
Co je bůh? ….. Něco, co nemá počátek ani konec!
Co je nejsložitější? …….Poznat sám sebe!
Co je nejjednodušší? ………Poradit druhým!
Jak žít v souladu s ctností? …..Nečiň druhým to, co u nich odsuzuješ !
Anaximandros
Základem všeho je APEIRON = neomezené, neurčité… něco co není ukončené, „ mlhovina“, nemůžeme uchopit.Abstraktní látka co vše řídí a vše se do ní navrací.
Zlomek: „ …stále nové světy z něj vycházejí a opět se vracejí, neboť za své bezpráví navzájem platí pokutu a trest podle určení času…“ => etický rozměr, protože délka trvání civilizace záleží na morálním chování=> věří v cyklické pojetí času.
Autorem 1.dochované mapy – středomoří..jeden z prvních filozofů => napsal spis „ O přírodě“pouze zlomek
( „ Světy které, vznikají a zanikají v apeironu dostávají změřenou délku trvání, podle toho jak s k sobě chovají“)
Aanaximenes
Základem je VZDUCH ( oživující dech, duše, všude kolem nás, „ člověk * ze vzduchu“)
Autorem 1.slunečních hodin. Také cyklické pojetí času.
PYTHAGOREJCI ( 6.st.př.n.l.)
J Itálie – Kraton, náboženský spolek ( sekta) => vycházejí z V tradic ( stěhování duší ).Dodržují přísný řád ( střídmost, skromnost, zdrženlivost). Politické ambice => skupina se rozpustila, město vypáleno.. údajně i oni.
Pythagoras ze Samu
Zakladatelem , jeden z prvních filozofů – autorem termínu – Filozofie, filozof. Matematik, ovlivněn učením Zarathustry => 11.-6.st.př.n.l.=> konflikt dobra a zla => vytvářejí harmonii ( dualista)
1. Myšlenka PRAZÁKON =>posun ve filozofii => čísla číselné vztahy => idealisté ( x Milétská škola. Materialisté) v matematickém řádu , hledá řád na kterém svět funguje, řád je výrazem dokonalosti, harmonie. Každé číslo má význam ( 1-bod, 2-přímka,3-rovina, 4-těleso…..10-harmonie) Zarathustra => 10 protikladů tvořících harmonii => jeden bez druhého nemůže být ( sudé x liché, pravé x levé, dobré x zlé, rovné x křivé, čtverec x obdélník, jedno x mnohé, světlo x tma, omezené x neomezené, mužské x ženské, klid x pohyb.)
C, ELEÁTÉ ( 6.st.př.n.l.)
J Itálie, Eleas
Spojuje je popření prázdného prostoru=> popírají pohyb
Xenofánes
Zakladatelem, básník => kritik antropomorfismu=> z pantheismu ( z myšlenek, směr ještě neexistoval) => bůh je všudypřítomný, neproměnlivým neomezený=> může být jen jeden
Parmenídés
Žákem Xenofána, 1.filozof, jako první užívá termíny JSOUCNO A BYTÍ => od něj dochován zlomek: „Bytí je a nebytí není“- neexistuje prázdný prostor=> základní vlastností bytí je stálost s neměnnost , kdyby existoval prázdný prostor nějaké nebytí => bytí by se do něj přelévalo => pohybovalo by se => ztrácelo by základní vlastnost a stávalo by se z něj jsoucno.
Tato téze byla odmítána, kritizována=> Parmenídés rozdělil poznání na SMYSLOVÉ ( klamné – pohyb existuje- pouhé zdání) x ROZUMOVÉ ( hloubkové, pravdivé => popírá pohyb)
Zenon z Eleje
Žák P., zasvětil celý svůj život obhajobě P. tézí=> o neexistenci pohybu
=> rozvoj filozofické ( logické) argumentace, považován za zakladatele dialektiky ( jako metoda filozofického rozhovoru, metoda argumentů a protiargumentů)
P. téze obhajuje pomocí APORIÍ => = logický paradox, vychází z myšlenky o nekonečné dělitelnosti času a prostoru( pouze tak jsou pravdivé)
1. PULEŃÍ
Vždy musím dojít do poloviny vzdálenosti => čas a prostor jsou nekonečně dělitelné => nikdy nenajdu bod kam mám vykročit.
2.ACHYLES A ŽELVA
A. nikdy nedohoní Ž=> musí najít půlku vzdálenosti=> mezitím co on s
Vloženo: 6.02.2011
Velikost: 347,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - nemecka klasicka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2024 unium.cz