- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálví, vévodství, knížectví, markrabství a nezávislých měst. A došlo ke změně způsobu volby krále. Od roku 1257 volilo krále 7 nejmocnějších knížat – kurfiřtů. Byli 3 duchovní, držitelé 3 nejvyšších říšských arciúřadů – nejvyšší kancléř říšský – arcibiskup mohučský, nejvyšší kancléř italský – arcibiskup trevírský, nejvyšší kancléř burgundský – arcibiskup kolínský a 4 světští – nejvyšší číšník – král český, nejvyšší stolník – falckrabě rýnský, nejvyšší maršálek – vévoda saský, nejvyšší komorník – markrabě braniborský. O říšských záležitostech rozhodovaly říšské stavy, stavové jednali jako nezávislí panovníci – snaha zvolit římským králem slabého panovníka. Po 20 letech bezvládí byl zvolen Rudolf Habsburský ( 1273 – 1291 ), který porazil svého největšího protivníka Přemysla Otakara II. jeho syn Albrecht pak soupeřil s několika soky o trůn. Ve 14. století nastoupili v Německu Lucemburkové – císař Jindřich VII. ( 1308 – 1311), po jeho smrti začaly opět zápasy o trůn, ze kterých vzešel vítězně Ludvík Bavor ( 1314 – 1346 ). Ten ostře kritizoval církev, jejíž moci se chtěl samozřejmě zbavit – získal tak řadu nepřátel, roku 1346 byl zvolen Ludvíkův protikrál, další Lucemburk, jeho vnuk Karel IV. ( 1346 – 1378 ) – dostal hlas českého krále ( svého otce ) a 3 duchovních kurfiřtů – stal se významným politikem a diplomatem se silnou mocenskou pozicí. Roku 1356 vydal Zlatou bulu – základní říšský zákon – při volbě krále rozhodovala prostá většina, kurfiřti měli znát italštinu, němčinu a češtinu. 1. kurfiřtem byl český král. Zákon platil až do roku 1806. Gotika V době rozvinutého feudalismu se zvyšovaly nároky na vzdělání, proto začaly university nabývat většího významu. Dosavadní školy při klášterech nahradily městské university. Obsahem vzdělání bylo 7 svobodných učení + obory vyšší – medicína, právo, filozofie a theologie. Nejstarší univerzita byla založena v Bologni roku 1199. Rytířská kultura – vzdělanost v šlechtickém prostředí, důraz na dvorné chování, zjemnělé mravy. Typické byly obřady – pasování na rytíře ( slib a závazek dodržování slibů vůči panovníkovi ) – projevila se statečnost, věrnost svému pánovi. Povinností takového rytíře byla účast na dvorských slavnostech, rytířských turnajích. Došlo rovněž k rozšíření milostné poezie, literatury a hudby. Gotika – nejen stavební sloh, ale byl to ucelený umělecký styl v Evropě po 4 staletí. Nevycházel z antiky. Tento styl vzniknul v polovině 12. století ve Francii, odkud se šířil do celé Evropy. Z gotiky vycházeli umělci až do počátku 18. století. Název byl zaveden italskými umělci, mylně spojován s Góty. Gotická architektura – doklad moci a bohatství církve, složitá a bohatá symbolika. Znaky – valená klenba románská byla nahrazena propracovanou křížovou žebrovou klenbou, lomený oblouk ( symbol sepjatých rukou k modlitbě ), složitý vnější opěrný systém pilířů a oblouků, používali se cihly 8 – 11 cm vysoké. Stavby – církevní – kostely, kláštery a katedrály Světské – měšťanské domy, radnice, tržnice, mosty a hrady Nejznámější stavby – katedrály Notre Dame, Chartres, Remeš, Amiens, Kolín n/R, Štrasburk, Benátky, Stephansdom RUSKO Ve 2. polovině 12. století došlo k rozpadu kyjevského státu na samostatná knížectví – vytvořily se 3 slovanské skupiny – velkorusové kolem Moskvy, malorusové na jihu a Bělorusové na západě. Rovněž na počátku 13. století začaly útoky kočovných mongolských kmenů ( Tataři ) ze střední Asie pod vedením Čingischána = nepřemožitelný vládce, který vytvořil mongolskou říši. Roku 1223 porazil ruské vojsko v bitvě na řece Kalce u Azovského moře. Mongolové postupovali ke Kyjevu. V čele s chánem Batúem ( vnuk Čingischána ) oblehli roku 1240 Kyjev a dobyli ho. Město bylo téměř zničeno, a na území Kyjevské Rusi vznikl nový stát Zlatá Horda – postupně byla podrobena všechna ruská knížectví kromě Novgorodského. Tense ale musel bránit ( během vlády Alexandra Něvského ) útokům Švédů – vyhrál na řece Něvě roku 1240 a rovněž porazil řád Německých rytířů roku 1242 na Čudském jezeře. Zlatá Horda – feudální státní útvar ve východní Evropě a střední Asii založený roku 1241 Batúem. Jádrem této říše bylo dolní Povolží. Politická správa zde měla vojenský ráz. V čele státu stáli chánové z Čingischánova rodu, kteří vybírali daně. Moc si zde Mongolové udrželi do poloviny 14. století, po bitvě na Kulikově poli se ruská knížata zbavili její nadvlády.. koncem 13. století došlo k vzestupu Moskevského knížectví – příznivá poloha na křižovatce cest dálkového obchodu. Kolem Moskvy byly bažiny a husté lesy – vynikající ochrana před Zlatou hordou ( Mongolové používali koně, kteří vynikali při boji ve stepích ). Kníže Ivan I. Kalita ( 1325 – 1341 ) = měšec, titul získal po dlouhém boji o právo vybírat od všech knížat daň pro Zlatou Hordu – obohatil se , přestal daně pro Zlatou Hordu odvádět a vybudoval si vlastní armádu. Dmitrij Ivanovič Donský ( 1359 – 1389 ) – porazil roku 1380 Mongoly na Kulikovském poli na Donu a ruská knížata se zbavila závislosti na Zlaté Hordě. Ivan III. Vasiljevič ( 1462 – 1505 ) zvaný Veliký – přispěl k centralizaci severovýchodní Rusi., spojením ruských knížectví se podařilo roku 1480 svrhnout mongolsko-tatarskou nadvládu nadobro.
Vloženo: 6.09.2011
Velikost: 49,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- D - Dějepis - Východní a střední Evropa
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa II
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2024 unium.cz