- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál8. maturitní otázka
Rozkvět feudalismu v Evropě od 11. do 15. st.
(HTML náhled)
Rozvoj ekonomiky je úzce spjatý s rozvojem obchodu a řemesel, tudíž i s rozvojem měst. Ta se začala dělit na královská, kde obyvatelé byli svobodní a na města poddanská, kde obyvatelé byli poddaní své vrchnosti. Města se ve velké většině začala specializovat na určité odvětví průmyslu a tak vznikala města horní, tržní, námořní, reprezentativní. A aby město bylo městem, muselo mít městské práva, která udělovala vrchnost. Mezi nejznámější městská práva patřila např. právo tržní, mílové ( monopol výroby v okruhu jedné míle = 9 km ), skladné , celní, várečné, hrdelní, a hradební. Rovněž došlo ke zvýšení produkce v zemědělské sféře díky zavedení 3polního systému. Pole se totiž rozdělilo na 3 části – na tu, která se zasela na jaře, na druhou, zasévanou na podzim a pouze jedna třetina ležela ladem ( pasta pro dobytek, které se říká úhor ). A začalo se při uzavírání smluv mezi pozemkovými magnáty a zemědělci používat emfyteutické právo. SOCIÁLNÍ STRUKTURA MĚST Plnoprávní – nejbohatší, vlastníci nějakého majetku – dům, řemeslné dílny, nejvlivnější osoby ve městě – dostalo se jim označení městský patriciát. Nejmajetnější obyvatelé města byli voleni do městské rady a řídili město. K majetným patřili i někteří řemeslníci jako např. řezníci, soukeníci, krejčí a ševci. Částečně plnoprávní a neplnoprávní – střední vrstva a chudina – bez nějakého většího majetku a bez podílu na správě města. Sem patřili tovaryši, což byli vyučení řemeslníci, kteří pracovali v dílnách u mistra za nízkou mzdu. Pokud se chtěli osamostatnit, museli vyjít povinně do „světa“ na zkušenou, poté udělat zkoušky a zhotovit mistrovský kus ve svém oboru. Vedle tovaryšů sem rovněž patřili učedníci, kteří se teprve řemeslu učili a vykonávali příležitostné práce u něj doma. Pracovali pouze za šat a stravu. Asi nejhůře na tom byli nádeníci, kteří se zabývali příležitostnými pracemi za velmi nízkou mzdu. A Židé, kteří byli vyhoštěni na okraj města a uzavřeni v ghettech. Stav sám pro sebe představovala šlechta společně s duchovenstvem, univerzitní učitelé a studenti, kteří sice žili ve městě , ale podléhali jiným právním normám. ANGLIE Od roku 1066 zde vládl Vilém Dobyvatel z francouzské Normandie. Byl sice anglickým králem, ale současně také leník francouzského krále. Snažil se vytvořit centralizovaný stát – zmocnil se proto veškeré půdy ( část daroval svým vojákům jako léno ). Nechal sepsat soupis majetku každého občana a jeho příjmů – Kniha Posledního soudu ( domesday book ), která se stala východiskem pro stanovení daně. Dalším významným panovníkem byl Jindřich II. Plantagenet ( 1154 – 1189 ), který upevnil královskou moc v Anglii, omezil moc šlechty a církve – položil tak základ k centralizované monarchii. Zdokonalil správu země, ve které zavedl novou funkci šerifa ( tj. putující soudci ). Provedl i vojenskou reformu. Jindřich II. vlastnil kromě Anglie Normandii ( dědictví ) a získal Aquitánii sňatkem ( 1 ze 4 historických zemí Franské říše ) – tzn. vládl nad celou západní polovinou Západní Evropy. To znamenalo nebezpečí pro Francii, která tak ztratila přístup k moři. Po Jindřichovi II. nastoupil na anglický trůn Richard Lví Srdce ( 1189 – 1199 ) Za jeho vlády došlo k oslabení královské moci, jelikož on sám se velmi často nacházel mimo Anglii a šlechta tak měla volné pole působnosti. Richard se zúčastnil 3. křížové výpravy, pak se stal zajatcem v Německu. Za jeho vlády žil údajně v Sherwoodu legendární zbojník Robin Hood. Za dobu jeho nepřítomnosti ( samozřejmě Richarda )vládl jeho bratr Jan II. Bezzemek ( král po Richardově smrti v letech 1199 – 1216 ). Jan byl velice slabý panovník, který ztratil všechny anglické državy ve Francii v letech 1202 – 1214 v bojích s králem Francie Filipem II. Augustem ( 1180 – 1223 ). Jan II. se rovněž ( jako náš panovník ) zapojil do sporu mezi Štaufy a Welfy o říšský trůn Oty IV. On se však připojil na stranu Welfů,kteří prohráli v bitvě u Bouvines. Tato bitva přeměnila poměr sil v západní Evropě. Došlo k izolaci Anglie, kde stále větší vliv získávala šlechta, církev i města. Zástupci stavů si na králi vynutili Velkou listinu svobod ( Magna charta libertatum ) = 1215. To je dokument o 63 článcích s řadou výsad – slib svolávání zástupců šlechty a měst, svobodná volba biskupů a opatů, dodržování zvykového práva, došlo k povolení vstupu cizího kapitálu a obchodníků do země – to vše spělo ke vzniku stavovské monarchie. Králem byla potvrzena existence Velké královské rady – královských vazalů, která se stala základem pro pozdější parlament ( ten fungoval od roku 1265, ve 14. století byl rozdělen na dvě komory – horní sněmovnu lordů ( baroni a duchovenstvo ) a dolní sněmovnu ( zástupci města rytíři )). Po Janu Bezzemkovi vládl 9letý Jindřich III. ( 1216 – 1272 ) a jeho nástupce Eduard I. znovu obnovil král. moc. Francie Roku 987 sice došlo k sjednocení jádra Francie, ale Francie v celém svém rozsahu ( v dnešní podobě ) čekala na sjednocení dlouhá tři staletí. Ve Francii došlo v 2. polovině 11. století k rozvoji zemědělství a následně na to k rozvoji měst a obchodu. Na jihu rozkvétal tranzitní obchod ve Středomoří ( pří
Vloženo: 6.09.2011
Velikost: 49,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- D - Dějepis - Východní a střední Evropa
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa II
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: