- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál15. MAT. OTÁZKA
Druhoústí živočichové – ptáci, savci
Třída: Ptáci (Aves)
• Ptáci jsou (spolu se savci) teplokrevní živočichové.
• První ptáci vznikli v pozdní juře asi před 140 – 150 miliony let.
• Ve fylogenetickém vývoji se vyvinuli z plazů. Dokazuje to nalezený otisk kostry pravěkého ptáka Archeopteryxe (Archeopteryx lithographica). Tento pravěký pták (= prapták) žil asi před 140 miliony lety a měl znaky plazů (ozubené čelisti, na křídlech tři prsty s drápy) i ptáků (přední končetiny přeměněny v křídla, peří).
• Ve fylogenetickém vývoji se naprostá většina druhů ptáků přizpůsobila dokonalému pohybu ve vzduchu. Jen malý počet druhů ptáků nedokáže létat (např. pštros, tučňák).
• V současné době žije na Zemi asi 8 900 druhů ptáků.
Tělo:
• kryté kůží. Kůže je tenká a suchá. Neobsahuje téměř žádné kožní žlázy.
• Z kůže vyrůstá peří.
• Peří je dvojího druhu – obrysové (= krycí) a prachové. Obrysové pero je tvořené osou a praporem. Osou pera je brk, který zakotvuje pero do kůže a osten, ze kterého vyrůstá prapor.
Obrysová pera jsou:
1. krycí (kryjí hlavu, krk, trup a nohy; jsou nositeli zbarvení a udílejí tělu aerodynamický tvar),
2. letky (jsou dlouhá pera na křídlech; umožňují létání),
3. rýdovací (vyrůstají vějířovitě na místě chybějícího ocasu).
Prachové peří
• je umístěné pod obrysovým a napomáhá udržovat stálou teplotu těla, která u ptáků je kolem 40 °C, výjimečně u některých druhů až 43 °C.
• Prachové pero má krátký stvol a nemá prapor.
• Peří se během roku obměňuje. Vypadávání starého peří se nazývá pelichání.
Kostra
• je kostěná.
• Je tvořená kostrou trupu, kostrou hlavy a kostrou končetin.
• Osou kostry trupu je páteř složená z obratlů.
• Ocasní obratle spolu s některými hrudními a všemi bederními a křížovými obratli srůstají v křížovou kost.
• Křížová kost je pevně srostlá s pánví a u všech ptáků je značně velká.
• Nejmohutnější kostí kostry trupu je hrudní kost, která vpředu vytváří mohutný hřeben, ke kterému se upínají létací svaly (= svaly umožňující pohyb křídel). Nelétaví ptáci hřeben na hrudní kosti nemají.
• Ke kostře trupu patří i párová žebra. Jejich počet je u různých skupin ptáků různý. Ptáci mají hrudní koš.
• Pro kostru hlavy je charakteristické protažení horní i dolní čelisti v zobák. U různých řádů má zobák rozličný tvar a velikost v závislosti na druhu potravy a způsobu jejího získávání.
• Čelisti současných ptáků nemají zuby.
• Kostra předních končetin je přizpůsobena k létání.
• Křídla ptáků jsou přeměněné přední končetiny. (Srovnej s křídly hmyzu!) Křídla ptáků a křídla hmyzu jsou orgány analogické. Prsty jsou na křídlech zakrnělé.
• Zadní končetiny ptáků jsou přizpůsobené k pohybu po zemi (popř. u některých řádů i k plování ve vodě).
• Stehenní kost ptáků je velmi krátká. Zpravidla bývá ukrytá v těle.
• Velmi dlouhá je naopak holenní kost, která vzniká srůstem holenní kosti se dvěma kostmi nártními.
• Lýtkovou kost mají ptáci velmi redukovanou do podoby krátké tenké tyčinky přirostlé k holenní kosti.
• Charakteristickou kostí zadní končetiny ptáků je běhák. Běhák vznikl srůstem zbývajících nártních kostí s kostmi zánártními. K běháku se na spodní straně připojují články čtyř prstů.
• Většina dlouhých kostí ptáků je dutá – pneumatizace. Tato stavba kostí snižuje hmotnost těla a ulehčuje let.
TS
• trubicovitá (viz obecná charakteristika obratlovců).
• Čelisti současných ptáků jsou bezzubé.
• Charakteristickým znakem pro ptáky je vole, které vzniká vakovitým rozšířením jícnu. Ve voleti se shromažďuje přijatá potrava a připravuje se zde k dalšímu zpracování. Např. tvrdá semena zde působením vody bobtnají a
měknou. Proto je vole zvlášť velké u semenožravých (a také rybožravých) ptáků.
• Ptáci, kteří krmí svá mláďata (tzv. krmiví ptáci) shromažďují nebo přímo vytvářejí ve voleti potravu pro mláďata. Např. holubi vytvářejí ve voleti v době krmení mláďat tvarohovitou, kašovitou látku, kterou krmí svá mláďata.
• Ptáci mají žláznatý a svalnatý žaludek.
• Ve žláznatém žaludku jsou rozkládány některé látky v potravě na živiny působením trávicí šťávy. Ve žláznatém žaludku začíná chemické zpracování potravy.
• Ve svalnatém žaludku je potrava rozmělněna na kaši. Svalnatý žaludek rovněž slouží k dočasnému uskladnění potravy, která se zde chemicky zpracovává (= tráví) působením enzymů vylučovaných žláznatým žaludkem. U hmyzožravých a masožravých ptáků se ve svalnatém žaludku od sebe oddělují nestravitelné části potravy (chitinové krunýře, kosti, chlupy, peří) od částí využitelných. Nestravitelné části potravy jsou v podobě vývržků vyvrhované ústním otvorem.
• Většina trávicích procesů a vstřebání živin probíhá v tenkém střevě. Konečník ústí do kloaky.
DS
• tvořená dýchacími cestami (začínají nozdrami umístěnými po stranách zobáku a tvořenými hrtanem, průdušnicí a dvěma průduškami), plícemi a vzdušnými vaky.
• Stěny plic jsou prokrvené. Zde dochází k výměně dýchacích plynů.
• Vzdušné vaky vznikly vychlípením plic. Jsou uložené ve svalovině hrudníku a zasahují i do některých kostí a pod kůži. Ptáci mají pět párů vzdušných vaků.
• Plicní vaky jsou zásobárnou vzduchu, zmenšují hustotu těla a napomáhají tepelné izolaci vnitřku těla od vnějšího prostředí. To je důležité pro udržování stálé tělesné teploty.
• V místě, kde se průdušnice rozvětvuje v průdušky, mají ptáci zpěvné (= hlasové) ústrojí. Chybí jen u pštrosů, supů a čápů.
CS
• vyznačuje se srdcem dokonale rozděleným podélnou přepážkou na levou a pravou polovinu. Tím je zabráněno míšení okysličené a neokysličené krve.
• Pravá polovina srdce je vyhrazena krvi neokysličené, levá polovina okysličené. Každá polovina srdce je rozdělena na předsíň a komoru.
• Srdce ptáků je tvořené levou předsíní a levou komorou, pravou předsíní a pravou komorou.
• Krevní oběh ptáků je, stejně jako u obojživelníků a plazů, rozdělen na velký a malý.
• Protože pohyb vzduchem (= létání) je energeticky nejnáročnější způsob pohybu a vyžaduje přísun velkého množství živin a kyslíku do létacích svalů, mají ptáci ze všech obratlovců relativně (vzhledem k velikosti těla) největší srdce, nejvyšší krevní tlak (150 – 200 mm Hg = 20 – 26 kPa), nejvyšší rychlost tepu srdce (pštros 120/min, kachna divoká 317/min, holub domácí 220/min, kolibřík 615/min a rorýs 700/min) a nejvyšší tělesnou teplotu (40 – 43 °C).
VS
• je tvořená párovými ledvinami a močovody.
• Močovody ústí do kloaky.
• Ptáci nemají močový měchýř. Moč ptáků je zbavená vody a proto je tuhá (kašovitá) a tvoří bělavý povlak na ptačím trusu.
NS, SS
• je u ptáků dokonaleji vyvinuta než u plazů. Ze smyslů je nejdokonaleji vyvinut zrak a sluch.
RS
• Ptáci jsou odděleného pohlaví s vnitřním oplozením a přímým ontogenetickým vývojem.
• Některé skupiny ptáků se vyznačují výraznou pohlavní dvoutvárností.
• Samice kladou oplozená vajíčka opatřená vápenatou skořápkou. Skořápka obsahuje hlavně neústrojné látky. Proto je velmi křehká.
• U některých skupin (= řádů) ptáků se z vajíček líhnou mláďata schopná okamžitě se samostatně pohybovat, hledat a přijímat potravu. Tito ptáci se nazývají nekrmiví ptáci (např. kur domácí, pštros africký, husa domácí, kachna domácí).
• U většiny skupin ptáků však jsou vylíhlá mláďata holá (= neopeřená), slepá a neschopná pohybu z místa na místo vyhledávat potravu. Rodiče je krmí a chrání. Tito ptáci se nazývají krmiví ptáci (např. holub domácí, pěvci).
• Některé druhy ptáků hnízdících na území Česka před zimou opouštějí místo, kde na jaře a v létě hnízdily a odlétají na zimu do jižních krajin. Tito ptáci se nazývají stěhovaví ptáci (např. špaček, vlaštovka, kukačka, skřivan). Většinou se živí hmyzem nebo dužnatými plody. Nejdůležitější příčinou jejich podzimního odletu na jih je nedostatek potravu v zimě u nás.
• Některé druhy ptáků zůstávají trvale (i v zimě) na stejném místě. Tito ptáci se nazývají stálí ptáci (např. vrabec, sýkora, strakapoud, sojka koroptev). Zdržují se (zejména v zimě) v blízkosti lidských obydlí a jsou všežravci nebo se v zimě živí semeny v okolí rostlin.
SYSTEMATICKÉ ROZDĚLENÍ PTÁKŮ
• V současné době žije na zemi asi 8 900 druhů ptáků, kteří se přizpůsobili životu na souši, ve vodě a hlavně ve vzduchu.
• Přesto, že ptáci vznikli ve fylogenetickém vývoji obratlovců nejpozději, ze všech tříd, jsou po rybách druhou nejpočetnější skupinou obratlovců.
• Třída ptáků se rozděluje podle způsobu pohybu v prostředí na tři nadřády – běžce, plavce a letce.
1. nadřád: běžci (Palaeognathae, syn. Ratitae)
• Běžci mají silné nohy a prsní kost bez hřebene.
• Jsou to nelétaví ptáci. Jejich přední končetiny (= křídla) jsou zakrnělé, zadní končetiny mají mohutně vyvinuté.
• Žijí na souši, především ve stepích. Běžci jsou nekrmiví ptáci.
• Příkladem je pštros dvouprstý (Struthio camellus), nandu pampový (Rhea americana), kasuár přílbový (Casuarius casuarius), emu australský (Dromiceius novaehollandie) a kivi jižní (Apteryx australis).
2. nadřád: plavci (Impennes)
• Plavci jsou nelétaví ptáci s hustým šupinovitým peřím.
• Křídla mají veslovitá a používají je jako ploutve při pohybu ve vodě.
• Plavci jsou krmiví ptáci.
• Zástupcem plavců je tučňák patagonský (Aptenodytes patagonicus) a tučňák brýlatý (Spheniscus demersus).
• Podle nejnovějších názorů na příbuzenské vztahy mezi jednotlivými skupinami ptáků jsou plavci považováni pouze za jeden z řádů nadřádu letců.
3. nadřád: letci (Neognathae)
• Letci jsou druhově nejpočetnějším nadřádem ptáků.
• Jejich zástupci se rozdělují do velkého počtu řádů a čeledí. Řády zahrnující u nás žijící druhy jsou:
Řád: potápky (Podicipediformes)
• Ze tří u nás hnízdících druhů je nejrozšířenější potápka roháč (Podiceps cristatus).
Řád: veslonozí (Pelecaniformes)
• Veslonozí jsou rybožraví. U nás vzácně žijící kormorán velký (Phalacrocorax carbo) často svojí rybožravostí způsobuje škody rybářům.
Řád: brodivý (Ciconiiformes)
• Brodiví jsou ptáci s dlouhým zobákem, dlouhým krkem a dlouhýma nohama.
• U nás přes léto hnízdí stěhovavé druhy čáp bílý (Ciconia ciconia), čáp černý (Ciconia nigra) a volavka popelavá (Ardea cinerea).
• Celoročně u nás hnízdícími druhy jsou bukáček malý (Ixobrychus minutus) a bukač velký (Botaurus stellaris).
Řád: vrubozobí (Anseriformes)
• Jsou vodní ptáci se širokým zobákem, jehož okraje jsou vroubkované.
• Nohy mají přizpůsobené k plavání – přední tři prsty jsou spojené plovací blánou.
• Vrubozobí jsou nekrmiví ptáci.
• V přírodě žije kachna divoká (Anas platyrhynchos), ze které byla odchována kachna domácí chovaná pro maso.
• Na velkých rybnících žije husa velká (Anser anser), ze které byla vyšlechtěna husa domácí chovaná pro maso, sádlo, peří.
• Z velkých vrubozobých druhů u nás žije labuť velká (Cygnus olor) a o něco menší labuť zpěvná (Cygnus cygnus).
• V rybničnatých oblastech se často vyskytují čírka modrá (Anas querquedula), lžičák pestrý (Anas clypeata), polák velký (Aythya ferina) a polák chocholačka (Aythya fuligula).
Řád: dravci (Falconiformes)
• Jsou výborní letci.
• Živí se hlavně drobnými škodlivými hlodavci.
• Kořist trhají ostrým zahnutým zobákem a přidržují ji mohutnými drápy.
• Jsou užiteční a chránění.
• Patří mezi krmivé ptáky.
• Našimi dravci jsou např. káně lesní (Buteo buteo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), ostříž lesní (Falco subbuteo) a nejhojnější dravec poštolka obecná (Falco tinnunculus).
Řád: hrabaví (Galliformes)
• Charakteristickým znakem jsou hrabavé nohy s tupými a širokými drápy na prstech.
• Vyhrabávají ze země semena a hmyz.
• Mají krátký a silný zobák.
• Jsou špatní letci.
• Charakteristická je pohlavní dvoutvárnost.
• Hrabaví jsou nekrmiví ptáci.
• Zástupci jsou koroptev polní (Perdix perdix), bažant obecný (Phasianus colchicus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a kur bankivský (Gallus gallus). Z tohoto druhu byla člověka odchována a vyšlechtěna různá plemena kura domácího chovaného pro maso a pro vajíčka.
• Nejmenším naším druhem řádu hrabaví je křepelka obecná (Coturnix coturnix).
• Dalšími cizokrajnými druhy, z nichž mnohé byly domestikovány, jsou v Indii žijící páv korunkatý (Pavo cristatus), v Africe a na Madagaskaru žijící perlička kropenatá (Numida meleagris) a středoamerický krocan divoký (Meleagris gallopavo).
Řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
• U nás zastoupené druhy žijí v břehové vegetaci stojatých vod.
• Hojně rozšířený je chřástal vodní (Rallus aquaticus).
• Dalšími druhy jsou slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a lyska černá (Fulica atra).
Řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
• Na území Česka se běžně vyskytují čejka chocholatá (Vanellus vanellus), kulík říční (Charadrius dubius), sluka lesní (Scolapax rusticola), racek chechtavý (Larus ridibundus) a rybák obecný (Sterna hirundo).
Řád: měkkozobí (Columbiformes)
• Mají měkký, na konci zahnutý zobák.
• Z vajíček vylíhlá mláďata jsou holá a slepá.
• Rodiče je krmí. Měkkozobí jsou krmiví ptáci.
• Divoce žijící je holub skalní (Columba livia). Z holuba skalního pochází mnoho člověkem vyšlechtěných plemen holuba domácího. Dalšími divoce žijícími druhy holubů jsou holub doupňák (Columba oenas) a holub hřivnáč (Columba palumbus).
• V zahradách a sadech žije hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) a v otevřené krajině hrdlička divoká (Streptopelia turtur).
• Do řádu měkkozobí patřil i člověkem v 17. století vyhubený druh „blboun nejapný“ dronte mauricijský (Ra
Vloženo: 2.04.2011
Velikost: 3,06 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI - Biologie
Podobné materiály
- BI - Biologie - Druhoústí
- BI - Biologie - Druhoústí - obojživelníci, plazi
- BI - Biologie - Druhoústí - paryby, ryby
- BI - Biologie - Druhoústí
- BI - Biologie - Druhoústí živočichové
- BI - Biologie - druhousti
- BI - Biologie - Ptáci, Savci
- BI - Biologie - Savci 1
- BI - Biologie - Savci 2
- BI - Biologie - Savci
- BI - Biologie - Savci
- BI - Biologie - Savci
- BI - Biologie - Obratlovci - savci
- BI - Biologie - SAVCI
- BI - Biologie - Živočichové - Ptáci a savci
- BI - Biologie - Savci
- BI - Biologie - Savci- charakteristika
- BI - Biologie - savci
Copyright 2024 unium.cz