- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálnabídky bank požadující nejnižší úrokovou sazbu. Při vyšší repo sazbě dochází ke zdražení peněz, banky si půjčují méně, naopak jsou ochotné poskytnout samy své prostředky centrální bance, dochází ke stahování peněz z oběhu a zmírňování inflace.
Lombardní sazba - představuje úrokovou sazbu při operacích, kdy si banky vypůjčují likviditu oproti zástavě cenných papírů. V současné době je vzhledem k trvalému přebytku likvidity bank tato možnost využívána minimálně. Lombardní sazba představuje horní mez krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu - je vyšší než diskontní sazba nebo repo sazba. Zvýšení lombardní sazby má za následek menší půjčky obchodních bank, peníze v oběhu jsou omezeny, což vede ke snižování inflace.
Operace na otevřeném trhu - Centrální banka nakupuje a prodává na volném peněžním trhu státní cenné papíry (státní pokladniční poukázky, popř. státní dluhopisy). Obchodní banky si mohou půjčit u centrální banky peníze tím, že jí prodají své cenné papíry a dohodnou se na budoucím zpětném odkupu (repo obchodě), nebo může jít o obchod bez budoucích ujednání (tzv. promptní obchod). Pokud centrální banka prodává státní cenné papíry, dochází k odčerpávání peněz z obchodních bank a zpomalení oběhu peněz. Tato restriktivní monetární politika vede ke snížení inflace. Naopak při expanzivní politice, tj. nákupu cenných papírů centrální bankou, dochází k nárůstu peněžní zásoby v oběhu. Emise státních cenných papírů slouží i ke krytí přechodného nedostatku peněz ve státní pokladně nebo ke krytí schodku státního rozpočtu.
Povinné minimální rezervy - Centrální banka předepisuje obchodním bankám určité procento z vkladů, které si u ní musí uložit ve formě neúročené povinné minimální rezervy. Tyto peníze jsou mimo oběh a působí protiinflačně. Výše povinných minimálních rezerv ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank, důsledkem toho i výši úrokových sazeb.
Konverze a swapy - Centrální banka nakupuje a prodává cizí měny za koruny obchodním bankám. Tyto operace mají vliv na měnové kurzy.
Úkoly ČNB
Mezi hlavní úkoly České národní banky patří:
Měnová politika
Její úlohou je zajistit stabilitu cen v ekonomice, a přispět tak ke tvorbě stabilního prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit a udržitelný ekonomický vývoj. ČNB usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnověpolitického režimu nazývaného cílování . Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího nenaplnění. Změnami úrokových sazeb ovlivňuje centrální banka cenu peněz na trhu, a tím vyrovnává tlaky, které vychylují budoucí inflaci mimo stanovený inflační cíl. V období před vstupem do budou inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch .
Dohled nad finančním trhem
V souhrnu tzn. dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, družstevními záložnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz. ČNB stanoví pravidla, která chrání stabilitu celého finančního trhu. Systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel. K integraci dohledu nad finančním trhem do jedné instituce (ČNB) došlo od 1. dubna 2006. ČNB tak převzala agendu bývalé , Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
Emise oběživa a peněžní oběh
Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince včetně mincí pamětních. Dbá o plynulý a hospodárný peněžní oběh, spravuje zásoby peněz, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci. V rámci ochrany měny posuzuje a eviduje všechny peníze zadržené pro podezření z padělání.
Devizová činnost
Do devizové činnosti patří především správa devizových rezerv státu, operace na devizovém trhu a devizová regulace. Správa devizových rezerv má za cíl udržovat a eventuelně zvyšovat hodnotu devizových rezerv, zabezpečovat devizovou likviditu země, a tím garantovat volnou směnitelnost koruny. Devizové rezervy se skládají z cenných papírů denominovaných v cizích měnách, hotovosti a zlata. Mezi nejvýznamnější devizové operace na domácích trzích patří devizové intervence, kterými se ČNB v případě potřeby snaží ovlivňovat výkyvy kurzu koruny vůči ostatním měnám.
Platební styk a zúčtování bank
ČNB stanoví pravidla provádění platebního styku bankami i nebankovními subjekty. Zejména jde o lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků (např. platebních karet) a pro bezpečné fungování platebních systémů. Provozuje systém mezibankovního platebního styku CERTIS a dále systém trhu krátkodobých dluhopisů SKD. Vede účty a poskytuje služby platebního styku zejména státu a bankám.
Banka státu
ČNB poskytuje bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet (finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy…) dále účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Banka je politicky nezávislá (její nezávislost garantuje , zákon o ČNB a postavení bankovní rady); zodpovídá se dvakrát ročně .
Řízení
Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem. Členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na dobu 6 let a odvoláni mohou být jen z důvodů stanovených zákonem. Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě.
Představitelé ČNB
29. 12. – 21. 4.
21. 4. – 31. 12.
20. 1. – 31. 11.
Ing. Pavel Kysilka, CSc(zástupce guvernéra v plném rozsahu)
17. 12. – 23. 7.
od 1. 12.
Obchodní banky
Obchodní banky jsou podnikatelskými subjekty, které podnikají za účelem dosažení zisku. Poskytují tyto služby: depozitní (vkladové) a úvěrové operace, převody peněz a další služby zprostředkovatelské povahy. Zisk banky je tvořen čistými bankovními úroky (získané úroky mínus úroky vydané) a poplatky za služby. Současnou tendencí je poskytování stále většího rozpětí bankovních služeb.
Operace obchodních bank:
depozitní služby (pasivní povahy) banka je v pozici dlužníka a platí úroky z vkladů;
úvěrové operace (aktivní povahy) banka je v pozici věřitele a získává úroky z poskytnutých úvěru;
převody peněz a další služby zákazníkům (zprostředkovatelské povahy) banka je poskytovatel služby za kterou získává poplatky.
V zásadě je tedy zisk bank dosažen z úrokového rozpětí (úroky přijaté mínus úroky vydané) a z poplatků za služby. V současné době sílí tendence k rozšiřování služeb klientům a zvyšování podílu poplatků na výsledném zisku banky.
Leasing = je v českém prostředí označován finanční produkt, kterým je možné financovat pořízení většinou movité věci. Je charakterizován především vazbou na financovaný předmět. Je to produkt, který se objevil v ČR teprve po roce a má za sebou několik let poměrně rychlého rozvoje. Existuje několik druhů leasingu, obvykle rozlišujeme finanční leasing, operativní leasing, dále se mluví o zpětném leasingu, kaptivním leasingu atd.Kromě leasingu nabízejí v poslední době leasingové společnosti i další produkty jako spotřebitelský (zákaznický) úvěr, splátkový prodej apod. Pro leasingovou společnost tyto produkty představují vyšší riziko a jsou proto většinou dražší než finanční leasing.Většina leasingových společností v České republice je členem .
Základním typem je finanční leasing, kdy financovaný předmět je po celou dobu majetkem financující (leasingové) společnosti a teprve na konci leasingu přechází vlastnictví na zákazníka. Vlastnictví předmětu financování významně snižuje riziko leasingové společnosti. Ta má v případě nedobytnosti pohledávky v ruce silný nástroj, umožňující využít §185 trestního zákoníku o „neoprávněném užívání cizí věci“. Riziko odcizení nebo zničení při havárii je kryto (většinou povinným) pojištěním. Toto pojištění může mít nižší sazby než individuální pojištění, protože leasingová společnost může s pojišťovnou sjednat lepší sazby. Kromě pojištění předmětu je možné rovněž pojistit riziko nesplácení z důvodu ztráty pracovní schopnosti, ztráty zaměstnání apod. Naše zákony (o , ) pojem „leasing“ přímo neobsahují, ale mluví o něm jako o „finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci“. Při dodržení minimální délky (leasingové) smlouvy je možné leasingové splátky započítat přímo do daňově uznatelných nákladů, délka smlouvy je přitom většinou kratší než doba odepisování předmětu při jeho vlastnictví.
Operativní leasing (někdy také operační) se od finančního leasingu liší zejména tím, že předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti i po skončení smlouvy. Variantou operativního leasingu je tzv. Full service leasing, kdy jsou součástí smlouvy i služby. Je u nás obvyklý především jako leasing výpočetní techniky nebo automobilů, kdy dalšími službami jsou např. pravidelné servisní prohlídky, sledování spotřeby (karty CCS), výměna pneumatik a další. Nedílnou součástí je rovněž povinně smluvní a komplexní pojištění (havarijní, proti zcizení) a další druhy doplňkových pojištění.
Úrok je peněžitá odměna za půjčení . Věřitel, který má v daném čase přebytek finančních prostředků, je půjčí dlužníkovi, který s nimi může disponovat. Jinými slovy poskytne mu . Do určité sjednané lhůty musí být tato částka nazývaná jistina navrácena spolu s navýšením – úrokem.
Poplatky = platba, kterou určitý subjekt je povinen platit v přímé souvislosti s činností příslušného orgánu, vyvíjenou z podnětu nebo v zájmu tohoto subjektu. Poplatek se dělí na soudní, notářský, arbitrážní a správní. Finančnictví. Poštovné - všeobecné označení pro jeden nebo více poštovních poplatků bez bližšího určení. Výplatné jsou poštovní poplatky při podání a doplatné při dodáni poštovní zásilky.
Typy úvěrů
Krátkodobé úvěry = úvěry primárně poskytnuté na nákup pozemku a pravomocné územní rozhodnutí na plánovaný projekt
Střednědobé úvěry = úvěry poskytnuté na výstavbu nemovitosti, splatnost po dokončení výstavby (úvěr může být konvertován na dlouhodobý investiční úvěr za předpokladu splnění předem stanovených podmínek) , minimální dohodnutý podíl vlastních prostředků na celkových investičních nákladech projektu , vlastnictví všech relevantních nemovitostí a pravomocné stavební povolení, částečný předpronájem/předprodej před prvním čerpáním úvěru a generální dodavatel akceptovatelný pro banku
Dlouhodobé investiční úvěry = úvěry poskytnuté na akvizici již existující nemovitosti nebo na refinancování střednědobého úvěru,který byl poskytnut na výstavbu nemovitosti , úvěr je obvykle poskytnut v EUR nebo Kč (dle měny nájmu - eliminace kurzového rizika), amortizace úvěru v průběhu splácení formou anuitních splátek a "Non-recourse financing" (zajištění pozemky, objektem a výnosy z nájmu)
Kontokorentní úvěr představuje v současnosti ve vyspělých ekonomikách jeden z nejvýznamnějších krátkodobých bankovních úvěrů. Tento úvěr je poskytován na kontokorentním (běžném) účtu tak, že zůstatek účtu může přecházet do debetu. Klient čerpá úvěr zcela automaticky tím, že může platit ze svého účtu i v případě, kdy na něm nemá dostatečné prostředky.
Eskontní úvěr je krátkodobý úvěr. Banka jej poskytuje prostřednictvím odkupu (eskontu) směnky před její splatností, přičemž si sráží úrok – diskont za dobu od eskontu do dne splatnosti směnky. Banka poskytuje majiteli směnky eskontní úvěr, jehož výše je určena směnečnou částkou a doba splatnosti splatností směnky. Základem pro stanovení výše úroku z eskontního úvěru jsou smluvně dohodnuté podmínky mezi klientem a bankou
Hypoteční úvěry patří k tradičním a oblíbeným bankovním úvěrovým produktům. Jeho základním charakteristickým rysem je způsob jeho zajištění, kterým je zástavní právok nemovitosti. Hypoteční úvěry se poskytují jako účelové na financování bytových potřeb. Hypoteční úvěry jsou pro banku málo rizikové, neboť jsou zajištěny zástavním právemk nemovitosti. To je také důvod, proč je výše úrokových sazeb u těchto úvěrů nižší než u jiných alternativních úvěrů.
Spotřebitelské úvěry jsou úvěry poskytované fyzickým osobám – spotřebitelům na nepodnikatelské účely. Výše spotřebitelského úvěru je ovlivněna běžným příjmem klientaPro úrokové sazby spotřebitelských úvěrů většinou platí, že jsou relativně vysoké, což vyplývá z rizika, které je s nimi pro banky spojeno.Při poskytnutí akceptačního úvěru akceptuje banka od svého klienta na ni vystavenou cizí směnku. Banka se tak stává hlavním směnečným dlužníkem a je povinna v den splatnosti směnku proplatit bez ohledu na to, zda jí klient složí či nesloží prostředky k pokrytí závazku. Za poskytnutí akceptačního úvěru si banka účtuje akceptační provizi. Proprodávající tkví největší výhoda akceptačního úvěru zejména v tom, že si tímto způsobem zajišťuje řádné a včasné zaplacení směnky, kterou mu zaplatil kupující za zboží či služby. Směnka akceptovaná solidní bankou je mnohem jistější než směnka akceptovaná pouze přímo kupujícím, jehož bonita je někdy obtížně zjistitelná. Akceptačnímu úvěru se povahově dost podobá další typ úvěru – avalový neboli ručitelský úvěr.
Investiční úvěr je zpravidla používán pro financování . Věřitel (většinou banka) půjčuje na základě investičního záměru a další projektové dokumentace a údajů. U větších investic k nim patří zejména , doložení a historie žadatele a další.
Provozní úvěry slouží k financování provozních potřeb, zejména k financování pohledávek, zásob a nákladů spojených s podnikatelskou činností. Jde o revolvingové nebo kontokorentní úvěry, kdy se sjednává možnost vzniku debetního zůstatku na běžném účtu nebo možnost čerpat finanční prostředky ze zvláštního úvěrového účtu.
Akceptační úvěr je jedním z typů ; podobá se ; zde se banka zaručuje, že pokud nesplatí dlužník, tak ji proplatí sama. Banka akceptuje cizí směnku, vystavenou na ni klientem, příjemcem úvěru s podmínkou, že klient musí před splatností směnky u ní složit peníze. se tak stává hlavním směnečným dlužníkem a je tedy povinna v den dospělosti proplatit směnku, a to i přesto, že by klient svoji podmínku nedodržel.
Avalový úvěr je ručitelský úvěr. Představuje poskytnutí záruky klientovi jeho bankou, že závazek bude ve stanovenou dobu uhrazen i v případě, že na účtu klienta nebude dostatek prostředků. Banka vyžaduje avalovou provizi, její výše je závislá i na riziku pro banku. Tyto úvěry se poskytují pouze velmi dobrým klientům.
Faktoring je metodou financování krátkodobých poskytnutých při dodávkách a .Podstatou faktoringu je odkup krátkodobých pohledávek zpravidla bez postihu vůči původnímu věřiteli. Základem pro vztah je faktoringová smlouva, která stanoví práva a povinnosti obou stran. Cenou faktoringu je faktorintgová provize (0,8 – 3% z pohledávky), která je tvořena rizikovou složkou a náklady souvisejícími se zpracování faktoringu.
Forfaiting je odkup bezpečně zajištěných střednědobých nebo dlouhodobých exportních pohledávek splatných v budoucnosti bankou nebo specializovanou finanční institucí (forfaiterem) bez postihu na původního věřitele (vývozce).
25)Hospodářská politika
Hospodářská politika vztah mezi ekonomikou a politikou, ekonomika je vůči politice prvotní, ale politika má před ekonomikou prvenství , prvotní: ekonomika tu byla dříve než politika (z historického hlediska) a prvenství: chceme-li změnit ekonomiku, musí tomu předcházet změna politiky Hospodářská politika je teoretická a praktická. Teoretická zabývá se hledáním co nejlepšího řešení problémů, které v ekonomice vznikají věda, součást ekonomie, ekonomických teorií Praktická prosazování zájmů vládnoucí skupiny do ekonomiky každodenní hádání se o zákonech Subjekty hospodářské politiky ten, kdo ovlivňuje ekonomiku => subjekt stát a ostatní subjekty stát ovlivňuje ekonomiku prostřednictvím svých orgánů ostatní subjekty ? firmy (ovlivňují ekonomiku, tím jak platí či neplatí daně), zahraniční investoři (budou-li investovat, jakým způsobem), občané (vytvářejí poptávku), odbory (podmínky na růst mezd), politické strany, tisk (zveřejní nějaké kauzy, jiné nezveřejní) Hospodářská politika má tři úkoly 1. stanovit cíle, které se mají v daném období plnit 2. zvolit nástroje pomocí, kterých se budou cíle uskutečňovat 3. formuje ekonomický systém země ? převádí se do praxe, realizace cílů, konkrétní přizpůsobování, uzpůsobování ekonomiky
Právní systémHistoricky se vyvinuvší systémy práva, které se navzájem odlišují jednak svou třídní podstatou, jednak vnějšími znaky, jako je koncepce pramenů práva, právní styl, právní pojmosloví, konstrukce jednotlivých právních institutů atd V oblasti buržoazního práva a dosavadního práva rozvojových zemí lze rozlišovat tyto hlavní právní systémy: a) systém kontinentální (románsko-germánský ), jehož prototypem je právo francouzské, opírající se o koncepci občanského zákoníku (Code civil) z roku 1804. Za prameny práva uznává výlučně psané právní normy (je to systém práva psaného). Soudy svým rozhodováním netvoři právo, nybrž je nalézají; jejich rozhodnutí působí výlučně ve vztahu k účastníkům řízení. Tento systém je rozšířen v kontinentální Evropě, v Latinské Americe a v četných zemích Afriky a Asie. b) systém angloamerický, v němž rozhodující význam má právo vytvářené soudy (právo soudcovské, judge-made-law, case law). Rozhodnutí některýeh soudů vytvářejí tzv. precedenty, které působí nejen mezi účastníky řízení, ale jako právní prameny jsou závazné jak pro soud, který precedent vytvořil, tak pro soudy nižší (zásada stare decisis, rule of precedent). Soudcovské právo Velké Británie se rozlišuje na Common law (vytvořené rozhodováním královských soudů) a Equity (historicky vzniklé z rozhodnutí lorda kancléře). c) systém islámský, opírající se o náboženské knihy a tradice, se dělí na právo a , z nichž každé se dále rozlišuje podle různých škol (ritů). d) systém práva tradičního, jenž čerpá z kmenových a náboženských tradic a má ještě jistý význam v některých afrických zemích. Kromě toho existují různé právní řády smíšené z prvků výše uvedených systémů. Viz také právní kultura.
Legislativní proces = prostředek artikulace zájmů, způsob prosazování vládní politiky, způsob parlamentní kontroly vlády, způsob plnění závazků vyplývající z mezinárodního práva
Monetární systém – základní úlohu v oblasti monetární politiky hraje centrální banka dané země, u nás Česká národní banka. K udržení stabilní měny používá každá centrální banka následující nástroje:
diskontní sazba (diskont) – je úrok, za který si ukládají dočasně volné peníze komerční banky u centrální banky.
povinné minimální rezervy(PMR) – každá komerční banka má povinnost složit u centrální banky část svých depozit (vkladů) jako rezervu a tím tyto peníze „umrtví“ a nemůže s nimi podnikat.
operace na volném trhu – centrální banka prodává a nakupuje cenné papíry, obvykle státní dluhopisy. Pokud ČNB nakupuje cenné papíry, zvyšuje nabídku peněz v ekonomice.
ostatní nástroje měnové politiky – centrální
Vloženo: 7.07.2011
Velikost: 206,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz