- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiállépe roční, které uzavírají zákazníci
Krátkodobé - které: bud v dohodnutých intervalech zpřesňují kontrakty dlouhodobé (roční), nebo jsou uzavírány s drobnými zákazníky jednorázově (zpáteční jízdné) nebo na časově omezenou dobu (celodenní jízdenky v MHD).
V případě nadstandardních služeb se ve smlouvě uvádí i smluvní cena (globální jízdné).
Marketingové plánování
Je součástí odpovědného přístupu k podnikání. Vyznačuje se těmito faktory:
Ujasněnou podnikovou strategií, která vychází z cílů, které chce podnik dosáhnout.
Koncepcí, která vychází sice ze současné situace, ale uvažuje na určité období kupředu.
Návazností krátkodobých a dlouhodobých opatření.
Kvalifikovaným průzkumem, který shromažduje potřebné informace pro kvalifikovaná rozhodnutí.
Tvořivostí, která vylučuje šablonovitý (formální ) přístup k plánování (kreativita).
Reklama = forma hospodářské propagace, v níž se využívají nejrůznější prostředky k hromadné nabídce zboží nebo služeb, také k podchycení pozornosti a k vyvolání zájmu potenciálního kupujícího o určité zboží nebo službu. Cílem reklamy je vyvolat poptávku a zájem o člověka, organizaci, dílo ap., získat jim popularitu, případně vybudovat nějaký vhodný obraz v povědomí zákazníků. Moderní reklama využívá mnoha druhů reklamy, která se liší jednak použitými médii (noviny, časopisy, televize, rozhlas, plakátová reklama), jednak propagovaným předmětem (výrobek, skupina výrobků, výrobce, způsob používání výrobku) a také v neposlední řadě se reklama liší způsobem působení na člověka (nadprahová, podprahová). V reklamě se posuzuje také, zda nejde o tzv. "klamavou reklamu", která by sdělovala nepravdivé informace, reklamu morálně či esteticky nevhodnou apod. Nad dodržováním obecných pravidel reklamy se snaží držet dohled jednak státní instituce (zákonné úpravy a sledování reklamního trhu), jednak asociace reklamních agentur.
Distribuční cesty
členění distribučních cest
přímé - výrobce dodává zboží přímo zákazníkovi bez dalších zprostředkovatelů
nepřímé - výrobce využívá jako zprostředkovatele jeden nebo dva mezičlánky
velkoobchod
velkoobchodní firma nakupuje výrobky za účelem jejich dalšího prodeje maloobchodním či jiným organizacím
tradiční velkoobchod (velkoobchod nakoupí zboží a na fakturu prodává dalším odběratelům do maloobchodu)
cash-and-carry („prodej za hotové“ Prodává zboží pouze při koupi za hotové a kupující si zajišťují sami dopravu)
komisionáři (zboží nekupují do svého vlastnictví, ale pouze přebírají na základě komisionářské smlouvy a za prodej zboží obdrží předem sjednanou provizi)
maloobchod
prodává zboží přímo konečnému spotřebiteli
typy maloobchodu:
specializované prodejny
prodejny se zbožím denní potřeby
supermarkety
obchodní domy
diskontní prodejny
katalogové prodejny
Životní cyklus výrobku
Křivka tržní životnosti – zavádění, růst, zralost (dospělost, nasycenost), útlum – vyjadřuje se obratem
Charakteristiky jednotlivých etap životního cyklu výrobku
etapa zaváděcí = stadium je spojeno s nutností pokrýt vysoké náklady, rozsah prodeje a potažmo zisk je nízký, jde-li o nové výrobky. Rychlost a šíře pronikání nového výrobku na trh záleží na použitém M-mixu. Při pomalém pronikání se zvyšuje riziko ztráty vložených prostředků, rychlé pornikání je finančně náročné
etapa růstu = poptávka se rozšiřuje, výrobek „roste“
etapa zralosti = musíme činit opatření abychom odvrátili útlum – rozvoj trhu o další segmenty, rozšíření spotřeby u stávajících zákazníků, nové profilování výrobků, jejich substituce, snížení ceny, …
etapa útlumu = musíme se rozhodnout zda – počká na trhu až jej vyklidí konkurence nebo skončí s výrobou stávajícího a „omladí“ ho, někdy se nevyplatí příliš dlouhý odchod
18) Finanční trhy
Struktura finančních trhů
finanční trh: představuje souhrn nástrojů, institucí a vztahů mezi nimi, jejíchž prostřednictvím dochází k přelévání volných finančních prostředků od těch, kteří je vlastní k těm, kteří jimi chtějí disponovat
střed poptávky a nabídky po finančních prostředcích
Struktura finančních trhů:
peněžní trh: obchoduje se zde s aktivy, která se uvolnila na kratší dobu než 1 rok
kapitálový trh: obchoduje se zde s kapitálem, jehož časový horizont je delší než 1 rok a tento trh se dále dělí:
primární trh: obsahuje cenné papíry, které jsou na tomto trhu poprvé, jde tedy o emise cenných papírů ( securitizace)
sekundární trh: prostřednictvím tohoto trhu se obchoduje s již jednou prodanými cennými papíry
Cenný papír = ztělesňuje určitá práva svého majitele nejčastěji vůči tomu, kdo cenný papír vydal. (např. právo na výnos, hlasovací právo na valné hromadě apod.). Má význam pro uplatnění a převod těchto práv. Může mít podobu listiny, tzv. listinného cenného papíru nebo elektronického záznamu, tzv. zaknihovaného cenného papíru.
Cenné papíry peněžního trhu = jedná se o krátkodobé cenné papíry se splatností do jednoho roku. Mezi základní cenné papíry peněžního trhu patří depozitní certifikát, pokladniční poukázky, bankovní akcept a především směnka.
SMĚNKA - je cenný papír, který lze velmi jednoduše využít k zajištění závazků. Vystavují se velmi často, a tak se s nimi může setkat i „obyčejný člověk“. Pokud však chcete směnku vystavit či přijmout, měli byste znát všechny její náležitosti, jinak byste mohli přijmout směnku neplatnou a jako věřitel čekat, zda vám dlužník nezaplatí dobrovolně. Směnka je písemný doklad o finančním závazku. Je to obchodovatelný cenný papír, kterým se výstavce bezpodmínečně zavazuje, že osobě uvedené ve směnce zaplatí ve stanovené době směnečnou sumu (směnka vlastní), popř. v němž výstavce přikazuje třetí osobě (směnečníkovi), aby zaplatila osobě uvedené ve směnce směnečnou sumu za něj (cizí směnka). Používání směnky upravuje speciální směnečný a šekový zákon č. 191/1950 Sb., ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
Cenné papíry kapitálového trhu = cenné papíry kapitálové trhu jsou dlouhodobé cenné papíry se splatností nad 1 rok. Jejich emise bývá velká, málokdy je menší než 500 milionů korun.
Cenné papíry kapitálového trhu se člení na:
AKCIE – emituje (= vydává) je akciová společnost, která mezi akcie rozvrhne své základní jmění; akcie reprezentuje právo akcionáře podílet se na zisku, na řízení společnosti a na likvidačním zůstatku; nominální hodnota akcie je uvedena přímo na akcii, tržní hodnota (reálná) se od nominální hodnoty liší- je buď vyšší nebo nižší
PODÍLOVÉ LISTY - emituje podílový fond; práva majitele podílového listu jsou velmi podobná právům majitelů akcií, jen s tím rozdílem, že majitel podílového listu nemá právo na podíl na řízení společnosti; otevřený podílový fond znamená, že je povinností fondu kdykoliv na žádost majitele podílový list odkoupit za aktuální cenu zpět
Derivát je termínovaná smlouva o budoucím nákupu nebo prodeji konkrétního aktiva za předem sjednaných podmínek. V době uzavření obchodu jsou sjednány veškeré podmínky obchodu a v době splatnosti dochází k dodání aktiv a jejich zaplacení. Deriváty se používají zejména k zajištění proti možným rizikům, především proti pohybu kurzu. Mezi deriváty patří takzvané futures, opce, swapy, forwardy.
Opce a opční listy jsou cenné papíry nebo termínové kontrakty, které představují možnost nákupu nebo prodeje určitého podkladového aktiva v budoucnosti.
Kurz = označuje nebo je základem slov a slovních spojení:cenu (hodnotu) určité měny v poměru k jiné měně 40088-menovy-kurz" měnový kurz reálný kurz měny je kurz vypočítaný podle kupní sily a rovnováhy příslušné ekonomiky; např. měnový kurz české koruny k je 1:28, reálný kurz je však vyšší, protože za obnos v korunách odpovídající stejné hodnotě v euru je možné obyvkle nakoupit víc zboží
kurzová doložka je doložka k obchodnímu kontraktu nebo mezinárodní platební dohodě; je v ní zaznamenána 0088-menovy-kurz" kurz měny, v níž je dohoda uzavřena, k jiné měně. V případě změny kurzu je pak závazek přepočítán, aby zůstal na původní výši. Účelem je zabánit ztrátám jedné ze smluvnívh stran v případě změny měnového kurzu.
kurz cenných papírů - cena či , za kterou jsou prodávány a kupovány na burze nebo mimo burzu
kurzovní list je seznam zboží, které je připuštěno k obchodování na burze (je kotované). Uvádějí se v něm kurzy, za něž se každý, kdy byla birza otevřená, obchodovalo soubor učebních lekcí, přednášek, viz kurz (pedagogika) od toho odvozen je častý název učebnica, skripta, vědeckého díla (NK "http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/196651-kurz-pozitivni-filozofie" Kurz pozitivní filozofie, Kurs obecné lingvistiky) směr dopravy dopravního prostředku, směr jeho pohybu
Mimoburzovní trhy = otevřený přístup, nižší nároky na kvalitu kotovaných cenných papírů, nižší transakční náklady, časově a místně flexibilnější než burzy, vhodné pro speciální obchody – akvizice, velké blokové obchody
20) Daně a zákonné pojištění
Struktura daní v ČR
Přímé daně = jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka. Jsou odváděny příslušnému finančnímu úřadu na základě písemného daňového přiznání poplatníka.
Majetkové daně = jsou přímé daně, které se platí v i v jiných státech. Patří sem podle českých právních předpisů , a také .Majetkové daně jsou v českém právu nejstaršími daněmi, neboť narozdíl od jiných, které prošly na počátku 90. let /heslo/1910-20-stoleti" 20. století bouřlivými změnami, tyto zůstaly z velké části stejné. Jejich výnosy jsou pro stát malé, avšak stálé; narozdíl od či tp://encyklopedie.seznam.cz/heslo/177111-spotrebni-dan" spotřebních daní. Jsou tedy daněmi doplňkovými.
Nepřímé daně = jsou zdaněním prodeje zboží (statky a služby) a přiznává je a odvádí je finančnímu úřadu plátce této daně (prodávají, který prodal zboží). Nepřímými jsou nazývány proto, že daň je hrazena z kapsy kupujícího (část ceny zboží), ovšem kupující nepodává žádné daňové přiznání a většinou ani nevnímá, že nějakou daň platí.
Daně ze spotřeby = jsou takové daně, které zatěžují spotřebu. Jde o nepřímé daně, které jsou ukládány na obraty (prodeje) výrobků nebo služeb s tím, že ti, kdo obraty uskutečňují (výrobci, obchodníci atd.) je připočtou k ceně, čímž je přenesou na spotřebitele. .
DPH = Daň z přidané hodnoty = tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů . Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb, proto se jí také někdy říká Univerzální daň. Princip této daně je v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli-plátci zaplatil.
Sociální a zdravotní pojištění
Sociální zabezpečení = společensky organizované zabezpečení pracujících a jejich rodin pro případ pracovní neschopnosti, mateřství, výchovy dětí, stáří, ztráty živitele ap. Jde o uspokojování části nebo všech životních potřeb určitých skupin obyvatel ze společenských prostředků. Z hlediska jednotlivce je sociální zabezpečení formou společenské pomoci, která ho buď peněžními dávkami, nebo věcnými službami podporuje v určitých společensky uznaných životních situacích. Sociální zabezpečení se vyskytuje ve třech organizačněprávních formách: jako státní zabezpečení, sociální pojištění a veřejné zaopatření. V současné době jsou součástí sociálního zabezpečení tyto složky: sociální nemocenské pojištění, důchodové zabezpečení, zdravotnictví, sociální péče, odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Veřejné zdravotní pojištění = zákon upravuje veřejné zdravotní pojištění a rozsah poskytované zdravotní péče. Zákon upravuje mj. pojistné (plátci, výše a způsob placení, penále); práva a povinnosti pojištěnce; poskytování zdrav. péče (např. péče ambulantní, preventivní, ústavní, lázeňská; transplantace; pohotovostní a záchranná služba); dále postavení zdrav. pojišťoven a sítě zdrav. zařízení. Přílohou zákona jsou seznamy: nehrazených zdrav. výkonů; skupin léčivých látek; prostředků zdrav. techniky; stomatologických výrobků.
Sociální pojištění platíme na důchodové pojištění, nemocenské pojištění,státní politiku zaměstnanosti a platíme Okresní správě sociálního zabezpečení. Plátci zaměstnavatel 26%, zaměstnanec 8% a OSVČ - (V-N)x0,5=základ.pojistného; bez nemocenského 29,6%, s nemocenským 35%.
Zdravotní pojištění slouží k úhradě nezbytně nutné lékařské péče. Plátci zaměstnanec 4,5%, zaměstnavatel 8%, stát - platí: za vězně, důchodce, děti, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnané, studenty, samoplátci - osoby, které jsou nezaměstnané a nejsou vedeny na Úřadu práce, cca 1 300 Kč a OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) - musí platit minimálně pojistné a na konci roku musí zúčtovat (výnosy - náklady)x0,5xzáklad pojistnéhox13,5% = pojistné. Zdravotní pojištěné se hradí příslušným zdravotním pojišťovnám.
Zákon o správě daní a předpisů = tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně 1(dále jen "daně"), které jsou příjmem
a) státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu (dále jen "státní rozpočet"),b) rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen "územní rozpočet"), neboc) státních fondů nebo Národního fondu (dále jen "fond").
Daň z příjmu je daní, která je uvalována na finanční příjem , nebo jiných . Existují různé systémy daně z příjmu, které se liší svým dopadem. Daň z příjmu může být progresivní, regresivní nebo proporcionální. Pokud je daň uvalena na obchodní společnosti, je často nazývána jako daň z příjmu právnických osob nebo ze zisku. Daň z příjmu fyzických osob často zdaňuje veškerý příjem fyzické osoby, zatímco daň z příjmu právnických osob zdaňuje čistý příjem (rozdíl mezi příjmy a náklady a případně dalšími
Spotřební daň je nepřímá , kterou zavádí stát za účelem regulovat cenu určitých komodit na trhu. Účelem může být buď zvýšit příjmy (jako je tomu například u pohonných hmot) nebo snížit prodávané množství škodlivého zboží (, ).
Silniční daň upravuje Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. K této dani se přiznávají silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrovaná a provozovaná v ČR, jestliže se používají k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Vozidla, jejichž hmotnost je 12 a více tun jsou vždy předmětem daně silniční. Sazba daně je stanovena podle obsahu a objemu válců v motoru o osobních automobilů, u nákladních pak závisí na hmotnosti celého vozidla a počtu náprav. U nákladních vozidel je možné uplatnit slevu, pokud vozidlo splňuje přísnější emisní . Pokud vozidla splňují emisní normy EURO 2 a EURO 3 (a víc), tak se jim sazba daně snižuje o 40 – 48 %.Zdaňovacím obdobím je 1 rok, daň se platí ve 4 zálohách (15.4, 15.7, 15.10 a 15.12). Majitel vozidla je povinen do konce následujícího roku podat daňové přiznání.
23) Banky a bankovní soustava
Banka je finanční instituce, která se vyznačuje tím, že obchoduje na peněžním trhu. Také jinak přijímá a opatruje peněžní vklady nebo půjčuje peníze. Bankovní soustava v České republice je dvouúrovňová. První úroveň tvoří Česká národní banka. Druhou pak komerční banky, které se snaží o maximální zisk, a specializované finanční instituce. Ty poskytují jen jeden určitý typ služeb, například hypoteční banky, spořitelny nebo kampeličky.
Bankovní soustavu České republiky tvoří všechny druhy bank na území českého státu a jejich vzájemné vztahy. Až do 2. 1. 1990 v České republice fungoval jednoúrovňový bankovní systém s výrazným monopolem Státní banky československé (SBČS). Nevýhodou tohoto systému je obecně obtížná regulace inflace, pokud monobanka potřebuje prostředky, hradí je z emise peněz. Nyní je bankovní soustava v ČR dvouúrovňová:
Centrální banka - je ústřední bankou státu. Její funkci zastává Česká národní banka (ČNB), veřejnoprávní subjekt se sídlem v Praze 1 (ulice Na Příkopě a Senovážné náměstí).
Obchodní, investiční a hypotéční banky a spořitelny - např. KB, IPB, Obchodní banka, Agrobanka, ČS, a.s. aj. Tyto banky tvoří výkonnou složku s podnikatelským záměrem, se kterou přichází do styku klienti (tj. fyzické a právnické osoby).
Česká národní banka
ČNB je centrální bankou českého státu. Má postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti měny, bankovnictví a vydávání obecně závazných předpisů. Je právnickou osobou, která usměrňuje peněžní trh z měnových hledisek, reguluje činnost bank a spořitelen bankovními ekonomickými nástroji, emituje peníze a hospodaří podle zásad stanovených vládou. Její postavení a funkce jsou především měnově řídící a nikoliv podnikatelské, ČNB nepracuje na komerčních principech. Její činnost se řídí zákonem České národní rady č. 6/1993 Sb. ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance platným od 1. května 2002.
Mezi nejdůležitější funkce a cíle ČNB patří:
Zajištění měnové stability - ta má dimenzi vnitřní (cenová stabilita) a vnější (kurzová stabilita). Zásadní je především zajištění cenové stability, tj. udržení nízké inflace.
Podpora hospodářské politiky vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu
Podpora otevřeného tržního hospodářství
Určování měnové politiky
Emise bankovek a mincí
Správa měnové rezervy ve zlatě a devizách
Řízení oběhu peněz, platebního styku a zúčtování bank, zajištění rozvoje a efektivnosti platebních systémů
Vedení účtů státního rozpočtu, spravování státního dluhu
Rozvoj bankovního systému v ČR, vykonávání dohledu nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků
Spolupráce s ústředními bankami jiných států a mezinárodními organizacemi z finančního sektoru
Obchod na finančních trzích, především se státními cennými papíry
ČNB disponuje řadou nástrojů, pomocí kterých prosazuje své cíle a měnovou politiku. Tyto nástroje můžeme rozdělit na přímé (administrativní, omezující volné tržní hospodářství) a nepřímé, které využívají tržních zákonů a plošně působí na ostatní subjekty finančního trhu.
Přímé nástroje centrální banky
Přímé nástroje mají velký vliv na finanční hospodářství, proto jich centrální banka využívá jen výjimečně a na přechodnou dobu. K těmto nástrojům patří:
Pravidla likvidity - centrální banka určuje obchodním bankám, jaký mají mít vztah mezi aktivy a pasivy. Patří sem například ukazatel kapitálové přiměřenosti. Aktivní operace banky mohou činit maximálně 125% vlastního kapitálu, 8% z hlediska pokladní hotovosti k aktivům.
Povinné vklady - povinné vedení běžných účtů státních institucí u centrální banky.
Úvěrové kontingenty - určení limitních úvěrů a úvěrových stropů. Patří mezi velmi razantní přímé nástroje.
Nepřímé nástroje centrální banky
Mezi nepřímé nástroje centrální banky patří:
Diskontní sazba - úroková sazba, za kterou si mohou komerční banky půjčit peníze od centrální banky. Centrální banka výší této sazby ovlivňuje peněžní zásobu komerčních bank, podle které určují banky výši poskytovaných úvěrů. Diskontní sazba představuje dolní mez krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. Zvýšení diskontní sazby pomáhá snižovat inflaci, její snížení naopak vede k expanzivnímu navyšování zásoby peněz.
Repo sazba - Při repo operacích centrální banka přijímá od bank přebytečnou likviditu a na oplátku jim předává dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti centrální banka jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí poskytnuté cenné papíry. Základní doba trvání těchto operací je 14 dní, úrok při této operaci je nazýván repo sazbou (refinanční sazbou). ČNB podle americké aukční procedury přijímá přednostně
Vloženo: 7.07.2011
Velikost: 206,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz