- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál3) Základní ekonomické pojmy
Hospodářský proces
výroba
rozdělování a přerozdělování toho, co bylo vyrobeno
směna výrobku za peníze nebo jiný výrobek
spotřeba
Výroba = je činnost při které člověk přetváří přírodu ve statky
vstupy = výrobní činitelé, statky a služby, které jsou používány při výrobních procesech
výrobní činitelé = faktory potřebné k výrobě určitého statku:
a) práce
b) přírodní zdroje (půda)
c) kapitál
d) podnikatelství
výstupy = jsou výrobky a služby neboli produkce, které se snaží výrobci maximalizovat čili co s nejmenšími vstupy dosáhnout co největšího výsledku (výstupů)
Rozdělováním získávají svůj podíl na výrobě její účastníci - ti , kdo vložili do výroby své roba19.htm" výrobní faktory = zdroje (zaměstnanci, podnikatelé, majitelé přírodních zdrojů). Pokud by však tito celý svůj podíl na výrobě sami spotřebovali, neměli by z čeho žít ti členové společnosti, kteří se z rozličných důvodů nemohli na výrobě podílet - děti, staří lidé, nemocní, nezaměstnaní. Proto všichni ti, kdo získali svůj podíl v procesu rozdělování, část svého podílu odvádí do veřejných rozpočtů (státní rozpočet, rozpočty krajů a místní rozpočty), které zajistí jejich přerozdělení.
Přerozdělení je proces, kdy získávají podle určitých pravidel svůj podíl na výrobě i ostatní členové společnosti, kteří se na výrobě nepodíleli (děti, důchodci. nemocní apod.). Ve vyspělých společnostech zajišťují proces přerozdělování veřejné rozpočty, především státní rozpočet.
Pokud by neproběhl proces rozdělování a přerozdělování, nemohl by hospodářský proces přejít do fáze směny a pak spotřeby, protože by lidé neměli co směňovat.
Spotřeba = užití statků a služeb k účelům pro které byly vytvořeny
Směna = fáze reprodukčního procesu, v níž dochází ke vzájemné výměně činností nebo produktů práce. Základní směnou je dělba práce. Její charakter, forma a sféra působení závisí na výrobním způsobu. Směna produktů práce je důsledkem předcházející výměny činností v rámci společenské dělby práce. Je spojovacím článkem mezi rozdělováním a spotřebou. Směna řeší rozpor, který spočívá v tom, že v rozvinuté dělbě práce je každý jednotlivec specializovaným výrobcem, ale zároveň univerzálním spotřebitelem, tj. že nevyrábí sám všechny druhy materiálních produktů, které potřebuje ke svému životu, ale musí je cestou směny získávat od jiných výrobců.
Zákony trhu = tržním systému jsou ekonomické subjekty ovlivněny zákony trhu a to poptávkou a nabídko
Poptávka = je množství statků a služeb (určitého zboží), které jsou kupující ochotni při daných podmínkách (při určité ceně v určitém čase a místě) koupit. Mluvíme o tzv. koupěschopnosti spotřebitelů
zákon poptávky s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží na daném trhu a naopak čím je cena nižší, tím víc nakupujeme
Rozdělení poptávky:
individuální poptávka = poptávka jednoho kupujícího po určitém statku či službě
dílčí poptávka (tržní poptávka) = poptávka všech lidí z určitého regionu po určité statku či službě
agregátní poptávka = poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích či službách nejčastěji uváděná
Faktory ovlivňující poptávku = cena, množství, druh zboží, kvalita, jakost, značka, ekonomická situace státu, reklama, výše mezd, design
Nabídka = je množství statků (určitého zboží), které výrobci dobrovolně dodají na trh při určitém čase
zákon nabídky s rostoucí cenou roste nabídka zboží na daném trhu
Faktory ovlivňující nabídku = cena, kvalita, množství, ekonomická situace státu, konkurence, ceny substitutů, ceny vstupů, organizace práce technologie
Konkurence = je forma hospodářská soutěž mezi výrobci, prodávajícími nebo kupujícími na jejím základě dochází k zvyšování technické úrovně, kvality, užitnosti, produkce, rozšiřování výroby a tím ke snižování cen, konkurence motivuje k inovaci výrobků, prodeje a služeb
Rozdělení monopolů:
a) monopol = prodávající, který má nějakou výsadu
b) administrativní monopol = subjekt, který jako jediný má povolení od státu prodávat určitý výrobek
c) absolutní monopol = subjekt, který jako jediný zná recept na výrobu daného výrobku či služby
d) monopson = situace, kdy je výsadní postavení na straně poptávky
e) oligopol = stav, kdy na straně nabídky existují 2 nebo pouze několik málo velkých subjektů s dominantním postavením
Jiné členění monopolů:
a) kartel = dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií
pokud kartelové dohody mezi konkurenty přerostou únosnou míru, dojde k porušení „hospodářské soutěže“ a měl by zasáhnout stát - dohoda o cenách
b) syndikát = dohoda o společném nákupu nebo prodeji
firmy zůstávají právně samostatné, ale k získání lepších podmínek s odběrateli nebo dodavateli vystupují jako jeden celek
c) trust = nejvyšší forma propojení konkurentů (kooperace)
dochází k propojování spolupráce i ve výrobním procesu, a firmy, které byly dříve konkurenty jsou na sobě závislé, přesto si zachovávají právní subjektivitu
d) koncern = nejvyšší forma existence monopolu
ztrácejí právní subjektivitu, navzájem velmi silně propojeny firmy v celém rozsahu činností, tyto monopoly směřují k porušování hospodářské soutěže
Hospodářská soutěž je, podle , souběžná snaha na určitého druhu zboží nebo služeb, jejichž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských užitků, popř. výsledků, a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost.
4) Ekonomika a neziskový sektor
Charakterem spotřebovávaných statků a služeb. V neziskovém sektoru jsou typickstatky,u kterých nemůžeme jednotlivce vyloučit ze spotřeby (policie chrání všechny občany, vzdělání získávají všechny děti, pouliční světlo svítí všem, lékař zachrání život každému, kdo to potřebuje). Hovoříme o veřejných statcích, které získají příslušníci určité společnosti bez přímé protihodnoty (neplatí za ně, nebo platí cenu netržní). Vymezení rozsahu těchto statků je v každém státě individuální a závisí mimo jiné i na ekonomických možnostech té které společnosti.
Principy rozdělování. V ziskovém sektoru rozdělujeme výsledný produkt podle množství, kvality a tržní úspěšnosti práce. V neziskovém sektoru rozdělujeme podle potřeb. Nedůsledné odlišování těchto principů vede např. k mylné představě, že státní podnik (účastník ziskového sektoru) si může dovolit aplikovat principy rozdělování neziskového sektoru (vedení firmy si vyplatí vysoké odměny, i když je firma v hluboké ztrátě).
Státní neziskové organizace: rozpočtové organizace (získávají finanční zdroje výhradně z veřejných rozpočtů). V květnu 1998 v ČR bylo 1010 rozpočtových organizací; a příspěvkové organizace (většinu financí získávají z rozpočtu, ovšem mohou mít i jiné zdroje příjmů). V květnu 1998 v ČR bylo 2916 těchto organizací.
Patří sem především státní školství, státní zdravotnictví, instituce na ochranu životního prostředí, kulturních památek, celá oblast státní správy atd. Vidíte, že některé z uvedených potřeb nemůže řešit nikdo jiný, než právě stát (o nich se zmíníme v kapitole 6.1 věnované státnímu rozpočtu), jiné mohou řešit i nestátní instituce. Konstatujme však, že co do velikosti prostředků a tedy i možností jsou státní neziskové organizace zdaleka největší.
Nestátní neziskové organizace: církevní organizace (organizace věřících zajišťující pro členy i nečleny bohoslužby, centra pro rodinu, charity, semináře apod.). V listopadu 1997 bylo u nás registrováno 3 587 církví a náboženských spolků;
občanská sdružení - sdružení občanů k rozličným účelům (jednorázovým i dlouhodobým) dle zákona č. 83/90 Sb. Registraci občanských sdružení provádí Ministerstvo vnitra ČR
obecně prospěšné společnosti (dále jen OPS)- zákon o OPS z roku 1995. OPS je právnická osoba založená za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. OPS musí zveřejňovat výroční zprávu s přesně stanoveným obsahem;
nadace - sdružení majetku k přesně vymezenému účelu. Nejde o sdružení osob. Sdružený majetek je tvořen jednak vneseným majetkem, dary, výnosy z úroků, nájemného, cenných papírů a dále příjmy z loterií, tombol, veřejných sbírek a akcí. V roce 1998 vstoupila v platnost novela zákona o nadacích a nadačních fondech, která ukládá povinnost, aby každá nadace měla nadační jmění minimálně 500.000,- Kč.
Členění organizací na ziskový sektor a neziskový sektor je podle převažujícího charakteru činnosti (v některých případech je tedy značně relativní).
Podnikatelské subjekty (organizace ziskového sektoru) mají jako převažující činnost, kvůli které byly zřízeny, dosahovat zisk, ovšem mohou sponzorovat neziskový sektor (pokud na to mají dost prostředků a nevede to k jejich bankrotu).
Organizace neziskového sektoru byly zřízeny k plnění obecně prospěšných činností a jejich úkolem není dosahovat zisk, což ovšem neznamená, že jako vedlejší (doplňkovou činnost) nemohou podnikat (v rozsahu a způsobem daným zřizovatelem). Česko s mírou přerozdělování nepřehání. Podíl příjmů či výdajů veřejného sektoru na hrubém domácím produktu (HDP) odpovídá skupině zemí se střední úrovní HDP na hlavu, do níž patříme. Nejméně ze sedmadvacítky EU přerozdělují země, které jsou nejchudší. Ovšem i v 'naší' střední skupině existují podstatné rozdíly. Česká procenta odpovídají přibližně například Polsku či Řecku, ale Slovensko a Maďarsko reprezentují dva opačné póly. Slovensko míru přerozdělování v minulosti podstatně snížilo, Maďarsko naopak přerozděluje téměř srovnatelně s nejbohatšími zeměmi Evropy. Není bez zajímavosti, že se náš východní soused dnes může chlubit nejrychlejším růstem ekonomiky ve své skupině, zatímco maďarská ekonomika se potýká se značnými strukturálními problémy. Česko ocitlo na úplném chvostu EU, pokud jde o podíl nepřímých daní (jedenáct procent HDP v roce 2006), které jsou přitom nejefektivnější z hlediska výběru. Jelikož se nepřímé daně promítají do konečné ceny výrobků a služeb, nepřekvapí, že máme nízkou relativní cenovou hladinu, a to i ve srovnání s novými zeměmi EU. Nižší podíl v nepřímých daních se dohání podílem sociálního pojistného (patnáct procent HDP v roce 2006). Ten sice zaostává za extrémními hodnotami Francie (přes osmnáct procent HDP) či Německa, převyšuje však průměr celé sedmadvacítky.
5) Hodnocení národního hospodářství
Hrubý domácí produkt (HDP): souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory na území státu, bez ohledu na to, zda jsou vlastněny občany státu nebo cizinci, velmi důležitý ukazatel, základní ekonomický agregát, protože měří agregátní (celkovou) makroekonomickou výkonnost, skutečný HDP: skutečně dosažený HDP dané ekonomiky, potencionální HDP: je ten, kterého by ekonomika mohla dosáhnout při využití všech výrobních zdrojů, nominální: sestaven z cen aktuálního roku (v běžných cenách) a reálný: je sestaven na základě: první rok - výchozí, všechny ostatní roky přepočítáváme (stálé ceny)
Hrubý národní produkt (HNP): souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí
Problematika šedé a černé ekonomiky = ukazatel, který by se zabýval měřením neexistuje, ale Američané přišli na ukazatel čistého ekonomického bohatství (NEV)
NEV = HDP + nelegálně produkované statky a služby (produkce pro vlastní potřebu) - negativní dopady na životní prostředí
Šedá ekonomika = souhrn ekonomických vztahů, které porušují běžné a etické a morální formy společnosti, jsou na hranici zákona a jsou těžko postižitelné patří sem zejména korupce
Černá ekonomika = souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země a jsou jednoznačně odhaleny a prokázány, patří sem hospodářská kriminalita - padělání peněz, daňové úniky, prodej drog, prostituce, hazardní hry, organizovaný zločin (mafie) aj. u nás je postihována ://encyklopedie.seznam.cz/heslo/179455-trestni-pravo" Trestním zákoníkem
Čisté ekonomické bohatství = vychází ze známého ukazatele HNP, který je zvýšen o nelegálně produkované výrobky a služby a je zvýšen dále o výrobky produkované ve volném čase pro vlastní potřebu
10) Obchodní společnosti
Veřejná obchodní společnost je osobní . V její činnost upravují § 76 až 92 .
Kapitálová obchodní společnost je akciová společnost a společnost s ručením omezením
Státní podnik : právnická osoba, má právo hospodařit s majetkem státu typický příklad jsou České dráhy, zakladatelem podniku je stát, který také v zakládací listině vymezí majetek státu, který bude tvořit jmění podniku , stát neručí za závazky podniku, státní podniky jsou podnikatelské subjekty, mohou být založeny pouze se souhlasem vlády ,podnik se zakládá zakladatelskou listinou, o zrušení, splynutí,rozdělení rozhoduje zakladatel – stát, zakladatel-stát má k podniku řadu povinností, především kontrolních, státní podnik je povinen tvořit, :fond kulturních a sociálních potřeb a fond rezervní, ten je určen ke krytí ztrát a rizik a jeho výše činí min. 10% kmenového jmění
Orgány podniku: Ředitel = statutární orgán, řídí podnik a jmenuje jej ministr, nebo vláda
Dozorčí rada = musí mít minim. 3 členy, třetinu tvoří zaměstnanci /zvolení/ a projednává koncepci rozvoje podniku, výroční zprávu, účetní závěrku
Pro ředitele a členy dozorčí rady platí zákaz konkurence.
16) Marketing
Marketing
Základní koncepce podnikového řízení
S vývojem tržních vztahů se vyvíjeli různé koncepce podnikového řízení
výrobní koncepce staví svůj přístup k zákazníkům především na výrobních schopnostech, to znamená na zvyšování výrobní výkonnosti a tedy i růstu produktivity práce, který umožní snižovat ceny, souvisí s masovou výrobou, výrobková koncepce staví do popředí jakost produktu, vychází z předpokladu, že dobré zboží se prodává samo, zahleděnost do zdokonalování a kvality výrobků vede k tomu, že podnik nevnímá reálné potřeby trhu - zákazníků
prodejní koncepce – převaha odpovědnosti jde na prodejní – obchodní – útvar, je jeho starostí, aby co nejlépe prodal, nejvýznamnější nástroj prosperity je schopnost získat a přesvědčit zákazníka
marketingová koncepce – jádrem je trh, a to především cíloví účastníci – kupující, zákazníci, spotřebitelé, serióznímu podnikateli jde o soustavnou prosperitu ve středním a delším časovém horizontu, a ne jenom o okamžitý výdělek, vycházíme z určitých zdrojů, které chceme dále rozvíjet, budoucí prosperita je závislá i na růstu schopnosti zaměstnanců – sociální cíle podniku, trh je třeba neustále zkoumat a analyzovat, marketingově orientovaný podnik proto vychází z poznání potřeb a přitom aktivně působí na vytváření tržních preferencí v daném oboru v souladu se svými možnostmi a cíli, vždy ovšem sleduje zákazníka ve všech úrovních útvarů. V poslední době sílí tlaky na větší respektování dlouhodobých zdravotních a humanitních cílů společnosti, které se promítají do opatření firem = sociální marketing
Marketing v nejširším slova smyslu je takovou koncepcí řízení podniku, která vede k dosažení podnikových cílů prostřednictvím poznávání, uspokojování, stimulování a ovlivňování potřeb a požadavků cílových trhů, a to v účinnější míře, než tak činí konkurence. Spojuje zájmy podnikatelů a kupujících – zájmy zdánlivě neslučitelné.
Marketingový průzkum:
Cílem marketingového průzkumu je zjistit v dlouhém i krátkém časovém období potřeby trhu, tedy především ony problémy odběratelů, jejichž řešení je v silách výrobního programu podniku. Rozeznáváme tato období průzkumu:
Průzkumy dlouhodobé neboli strategické,
Průzkumy krátkodobé neboli taktické.
Průzkumy využívají řadu metod, vycházejících především z matematické statistiky, dále pak ze sociologie a především z psychologie zákazníka. Jsou používány tyto metody:
Matematická statistika = pro vyhodnocování údajů a vztahů ze statistických a účetních výkazů, které jsou průzkumnému týmu k dispozici.
Pozorovací metoda = při ní se využívá sítě prodejců, v dopravě pak sítě komerčních pracovníků, průvodčích, řidičů, , ale i obchodních zástupců a široké zákaznické veřejnosti (cestujících).
Metoda písemného dotazování = provádí se formou ankety, založené na otázkách pečlivě formulovaných týmem, ve kterém musí být odborný pracovník – psycholog a sociolog.
Ústní dotazovací metoda = je obdobná jako metoda písemného dotazování,s tím rozdílem, že otázky klade a zapisuje tým vyškolených pracovníků, u nichž je předpoklad získat zákazníka pro tuto anketní formu.
Metoda výběrového šetření = spočívá ve výzkumu trhu na základě vybraného souboru otázek nebo vzorků výrobků, jejichž četnost podléhá statistické zkoumatelnosti (validitě).
Ze závěrů marketingového průzkumu se potom pro trh vytvoří marketingová nabídka.
Marketingová nabídka
Tato vychází z výsledků a závěrů marketingového průzkumu, který utřídil skupiny problémů a úkolů pro výrobní nebo provozní či obchodní úseky daného podniku. Měly by být dodrženy tyto zásady :
Objevené problémy by měly být řešeny beze zbytku.
Výsledky zpracovávat reálně s možností realizace potřeb zákazníků
Řešení zpracovat v cenách přijatelných pro zákazníka a konkurující cenám na trhu.
V dopravě, jak bylo řečeno, jde vždy o řešení rozporu mezi místem existence výrobku nebo osoby a místem spotřeby nebo potřeby jeho existence. Marketingová nabídka však musí řešit rozpor mezi kvalitou přepravy a přepravních vlastností zboží, a v osobní dopravě kvalitu přepravy s motivací cesty těchto osob. Musí tedy najít takovou kvalitu, která uspokojí zákazníka jak po stránce vlastního přemístění, tak po stránce ceny za jeho uskutečnění. V širší souvislosti se marketingová nabídka může uskutečnit tak, že se hodnotí ne jen proces přemístění, ale i jeho vazby na skladování,balení a manipulaci a vtom případě hovoříme o integrovaném systému logistického řízení. Marketingová nabídka musí tedy vždy vycházet z přepravních vlastností zboží nebo v osobní dopravě z motivací, které k ní zákazníky vedou. Tyto skutečnosti pak vytvářejí podmínky pro kvalitu nabízené přepravy a ve spojení s cenou pak předpoklad pro úspěch na přepravním trhu.
Marketingová kontraktace
Jestliže marketingová nabídka splňuje jak po stránce kvality, tak i po stránce ceny potřeby zákazníka, může dojít ke kontraktu – hospodářské smlouvě, která zavazuje zákazníka a dopravce ke splnění určitých podmínek, jejichž neplnění bude vzájemně penalizovatelné. Jako příklad – na jedné straně se zavazuje dopravce (dodavatel zboží nebo služby) k dodávce určitého množství v přesně definované kvalitě produkce, za přesně definovanou cenu, na straně druhé pak odběratel (zákazník) se zavazuje k použití jeho služeb, či zboží, byly-li splněny sjednané podmínky. Tyto smlouvy řeší Obchodní zákoník.
Bohužel musím konstatovat, že ne vždy byly normy Obchodního zákoníku dodržovány v případě přepravních smluv. Dosud tyto smlouvy v některých bodech stále zvýhodňují dopravce před zákazníkem. Jde hlavně o záměrné - velmi opatrné zatajování informací ve prospěch zákazníka.Co tedy musí obsahovat marketingový kontrakt o přepravě:
Vedle množství přepravy (přepravní výkon) uvést nejméně vzdálenost, na kterou přeprava nebo přepravy probíhají, v optimálním případě místo nakládky a vykládky – tyto údaje jsou ne jen důležité k bilancování nákladů a příjmů za sjednanou službu, ale i pro výpočet zatížení dopravních cest, které jsou rovněž předmětem zkoumání.
Uvést požadovanou kvalitu přepravy – (viz parametry kvality přemístění).
Vymezit vzájemně penalizovatelné ukazatele pro jednu i druhou stranu.
Kontrakty uzavírané na základě marketingu jsou:
Dlouhodobé – nej
Vloženo: 7.07.2011
Velikost: 206,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz