- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Dokumentace
IVT - Informatika a výpočetní technika
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Bc. Pavel Zapletal
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálHistorie počítačů
Rok
Vynález
3000 –1000 př.n .l .
Abakus - se v mnohém podobal dnešnímu počítadlu – do dřevěné nebo hliněné destičky se
vkládaly kamínky – calculli (odtud dnešní slovo kalkulačka). Určitě by jej však nikdo dnes neoznačil za počítač. O datu prvního výskytu se spekuluje, nejčastěji je však zmiňováno asi
5000 př.n.l . Další neshody se nacházejí v otázce, odkud vůbec abakus pochází. Je pravděpodobné, že název dostal abakus od antických kultur, ale možná tam nevznikl. Mluví se také o Číně, či o Malé Asii.
Tomu by nasvědčovalo to, že v Asii se dodnes používá k výuce ve školách. Jiný zdroj však zase uvádí, že abakus se dostal do Číny až ve 13. století. Za zmínku také stojí, že abakus ve svých prvních fázích nepoužíval nulu, která se poprvé vyskytuje teprve u Mayů.
cca 200 n .l .
první počítadlo s trigonometrickými funkcemi - sestrojili kolem roku 200 n .l . Arabové.
první hvězdářské počítadlo - také v Řecku bylo sestrojeno první hvězdářské počítadlo a v Indii vyšla první publikace o používání nuly.
první publikace o používání nuly
1502
první kapesní hodinky - Zdánlivě to s počítači vůbec nesouvisí, ale je nutno si uvědomit, že
šlo tehdy o velmi pokročilý mechanický přístroj a že počítače a kalkulátory byly ve svých začátcích pouze mechanické.
1608
Dalekohled - sestrojil jej v Nizozemí Hans Lippershey
1617
Napierova kost – tento systém vynalezl ve Skotsku matematik a filosof John Naper.
Umožňoval i násobit a dělit, byť přitom systém používal sčítání a odčítání, což jej samozřejmě zpomalovalo. Na základě Napierovy kosti bylo později vynalezeno logaritmické pravítko.
1623
2 prototypy kalkulátorů – byly sestrojeny poprvé Wilhelmem Schickardem. Do dneška se
však nedochovaly, zachovaly se pouze dokumentace a náčrtky.
Patrně první plány k sestavení kalkulátoru pocházely od Leonarda da Vinciho. Nejkuriosnější asi je, že se podle nich později skutečně podařilo kalkulátor sestavit. Zde by bylo na místě upozornit, že tu pod pojmem kalkulátor není myšlena elektrická kalkulačka, jak ji známe dnes (ta byla vynalezena až v 60. letech 20.století).
1624
první logaritmické tabulky - vytvořil v Anglii Henry Briggs. Nebyly ovšem zcela
bezchybné – bylo v nich dodatečně nalezeno 1161 chyb. Jejich opravu provedl roku 1628
Nizozemec Adrian Vlacq.
1642
mechanická sčítačka na základě ozubených koleček – sestrojil ji 19-tiletý Blaise Pascal.
Údajně proto, že jeho otec byl výběrčí daní a všechno do té doby sčítal ručně.
1649
první větší výroba kalkulátorů (50 kusů) – nastala, když bylo Pascalovi uděleno královské
privilegium. V současné době se kusy nacházejí v museích po celém světě. Někdy mezi lety 1671 a 1694 zdokonalil Gottfried Willhelm von Leibnitz Pascalův kalkulátor. Bylo přidáno násobení, dělení a druhá odmocnina, bylo zaměněno ozubené kolo za ozubený
válec. Tento vynález byl nazván krokový kalkulátor a byl překonán až v 19. století.
1671-1694
krokový kalkulátor
1805
objev děrných štítků – francouzského vynalezce, tkadlece hedvábí Josepha-Maria
Jacquarda. Znamenaly ohromné zrychlení sčítání. O jejich úspěchu a významu svědčí také to, že například v České republice se používaly až do 80. let 20. století.
1812
poprvé tvrzení, že počítač (nebo kalkulátor) koná matematické operace lépe než člověk -
dnes zdánlivě banální fakt vyřkl matematik Charles Babbage.
1820
první hromadná výroba kalkulátorů - Když významně vylepšil Charles Xavier Thomas de
Colmar Leibnitzův krokový kalkulátor. Vzniklý stroj se jmenoval aritmometr. Ten se poté stal prvním hromadně vyráběným kalkulátorem a v mnoha obměnách se vyskytoval až do
1. světové války.
1822
model diferenčního stroje - Babbage se zabýval konstrukcí parních počítacích strojů a o rok
později se mu dostává podpory britské vlády a Babbage začíná dělat plán. V roce 1833 tento plán předkládá. Měl vzniknout stroj na řešení diferenciálních rovnic. Z realizace však nakonec sešlo. Kdyby totiž bylo zařízení postaveno, mělo by velikost lokomotivy. To by bylo na dva techniky-programátory evidentně příliš.
Babbageova spolupracovnice se jmenovala Augusta Ada. Byla dcerou anglického básníka Byrona. Zajímavostí je, že byla asi první programátorka v dějinách. Mimo programování též zařizovala tu část práce, již bychom dnes nazvali marketing.
1848
změna z diferenčního stroje na analytický stroj - Babbage se stále nevzdával a pracoval dál.
U tohoto stroje by se daly vypozorovat i základní rysy moderních počítačů a byly u něj použity také děrné štítky. Tento odvážný plán však naneštěstí nebyl dokončen. Nepovedl se to dokonce ani Babbageovu synovi mezi lety 1880 a 1910. Kdyby se to však povedlo, tak by celý stroj obsahoval 50000 součástek.
1890
sčítání lidu v USA s uchováváním informací na děrných štítcích - V roce 1890 se v USA
konalo sčítání lidu. Vzhledem ke stále vzrůstajícímu počtu tamějších obyvatel by však i obyčejné sčítání a uchování dat bylo velmi náročné. A tak přišly ke slovu stroje. Důlní inženýr Herman Hollerith a jeho spolupracovník James Powers si toho byli dobře vědomi. A tak tedy vynalezli elektromagnetický třídící a vyhodnocovací stroj na děrné štítky. Hlasovací lístky byly přepočítávány rovnou pomocí strojů, čímž se celé sčítání významně zkrátilo. Stroje byly následně použity i při sčítání lidu v Německu v roce 1910. To samozřejmě brzy vedlo k založení mnoha společností uchovávajících data na děrných štítcích, jako třeba IBM v roce 1924.
1924
založena společnost IBM
40. léta 20. století
Neumannovo schéma - Vymyslel jej John von Neumann a znamenalo průlom v dějinách
počítačů. Zhruba od té doby se začíná mluvit o moderních počítačích. Schéma rozdělilo počítač na několik částí, každá měla svou specifickou funkci. Také se tím prosadila dvojková soustava. Od té doby do dnešního dne se počítače roz
Vloženo: 12.09.2011
Velikost: 354,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu IVT - Informatika a výpočetní technika
Reference vyučujícího Bc. Pavel Zapletal
Podobné materiály
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetní dokumentace a její význam, účetní zápisy, opravy účetních záznamů, vyhotovování účetních dokladů
- UCE - Účetnictví - Účetní dokumentace, účetní zápisy, jejich kontrola a opravy
- UCE - Účetnictví - Účetní dokumentace
- UCE - Účetnictví - Dokumentace
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Dokumentace
- UCE - Účetnictví - Účetní dokumentace
- MNG - Management - Firemní dokumentace technická, řízení lidských zdrojů
- UCE - Účetnictví - Účetní dokumentace
- UCE - Účetnictví - Ucetni dokumentace
Copyright 2024 unium.cz