- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálrné materiály z některých provozů). Jaderné vojenské pokusy poškodily půdu především v 50. a 60. letech 20. stol., v současné době k radioaktivní kontaminaci může dojít především z těch provozů, které používají radioizotopy (výzkum, medicína aj.). Do půdy se mohou uvolňovat také přírodní radioaktivní látky, např. při spalování fosilních paliv nebo aplikací fosfátových hnojiv (podrobnější informace o chemickém znečisťování půdy viz L. Buzek, 1995).
9.3. Ochrana půdy před degradací
Půda jako vyčerpatelný přírodní zdroj musí být chráněna s přihlédnutím ke dvěma základním aspektům:
ochrana před poškozením extrémními přírodními jevy a negativními antropogenními zásahy;
ochrana ekologické a produkční funkce půdy před záborem pro jiné účely.
V srpnu 1994 byly vládou České republiky schváleny zásady ochrany půdy, které jsou zaměřeny nejen na ochranu kvantitativní (protierozní ochrana a ochrana proti záborům), ale také kvalitativní – Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 13/1994 Sb.). K půdě je nutno přistupovat jako k nenahraditelné přírodní složce v rámci životního prostředí a zvláštní pozornost musí být věnována jejímu produkčnímu potenciálu, jehož porušení nebo snížení může vést k ohrožení výroby potravin.
K základním zásadám ochrany půdy náleží:
ochrana půdy jako složky životního prostředí bez ohledu na druh pozemku a pěstované kultury;
předmětem ochrany půdy jsou jak její kvalitativní vlastnosti, tak také vlastnosti kvantitativní, zvl. její výměra a mocnost půdního profilu;
úbytek půdy a její vyčlenění z půdního fondu může být realizován pouze v případě, kdy došlo k zásadnímu omezení nebo ztrátě její environmentální funkce;
kvalitativní ochrana půdy je zajišťována vhodnými hospodářskými zásahy a v zájmu péče o krajinu a ochrany přírodních zdrojů stát musí podporovat vhodné zastoupení zemědělských kultur.
Půda je po dlouhou dobu vyvíjející se dynamickou komponentou a její vlastnosti se mohou rychle měnit nejen vlivem změn ostatních složek přírodního prostředí, ale také antropogenními zásahy.
9.3.1. Zásady ochrany půdy před erozí
Protierozní ochrana půdy je ve všech vyspělých zemích součástí péče o půdu, protože při zvýšené erozi klesají předpoklady pro její obnovu. Protierozní opatření můžeme rozdělit na:
opatření zemědělsko – lesnická;
opatření technická proti důsledkům plošného a soustředěného odtoku povrchové vody.
Při realizaci těchto opatření se musí přihlédnout k základním přírodním faktorům, především ke sklonu a délce svahů, protože při překročení tzv. kritické délky svahů se povrchový plošný odtok vody mění na odtok soustředěný, což vede k výmolové erozi (ta např. postihuje asi 12 % území ČR).
Vysokou půdoochrannou funkci mají lesní porosty,na rozdíl od zemědělských kultur, které chrání půdu diferencovaně. Významnou ochrannou roli proti mechanické degradaci hrají osevní postupy, kdy se střídají obiloviny, okopaniny, pícniny a technické plodiny. Součástí protierozních osevních postupů je také uspořádání kultur do pásů tak, aby se střídaly plodiny s odlišnou protierozní odolností.
Území, která jsou výrazně ohrožena erozí, jsou chráněná plodinovými pásy a lesními ochrannými pásy (blíže viz. L.Buzek, 1995). Často aplikovaným a finančně nenáročným zásahem k zabránění nežádoucího povrchového odtoku s následnými erozními projevy je budování vsakovacích pásů, což jsou mělké příkopy ve směru průběhu vrstevnic. Jejich protierozní funkce může být zvýrazněna travními nebo křovinnými pásy, které zachycují unášený materiál. Náročnějším zásahem je výstavba stupňovitých teras na svazích s větším sklonem; jejich výstavba však vyžaduje hlubší půdy. Pokud se soustředěným odtokem vody vytvoří výmoly a strže, jejich růst je omezen budováním záchytných příkopů v pramenné oblasti tím, že voda je odváděna záchytnými příkopy do nižších poloh strže. V zemědělských oblastech je nutno mnohdy z hlediska protierozního poškozování půdy provést úpravu povodí, což má souvislost především s umisťováním kultur a úpravami sklonových poměrů. Protierozní funkci mají také vhodné úpravy podélného a příčného profilu strží a bystřin v zemědělské i lesní krajině (blíže viz. M. Holý, 1978)
9. 3. 2 Meliorace půd
Základem odstranění negativních příčin degradace půdy jsou meliorační opatření, která jsou však investičně i pracovně velmi náročná. Jejich základem je:
odvodňování a úprava koryt toků, aby se zabránilo záplavám a zamokřování půdy;
zavlažování, které vyrovnává vláhový deficit v půdě;
protierozní opatření, které zmírňuje mechanické poškozování půdy, růst plošné eroze a tvorbu výmolů a strží;
meliorační kultivace, jimiž se zvyšuje úrodnost zemědělsky méně hodnotných půd.
Základní podmínkou melioračních zásahů je krajinné řešení těchto úprav v rámci větších územních celků, protože tyto zásahy se mohou projevit i negativně. Např. závlaha se v krajině může projevit zamokřením nebo zbahněním terénu, resp. i zasolením půdy.
Součástí melioračních úprav je odvodňování oblastí s nežádoucím množstvím vody. Výzkumy prokázaly, že meliorace upravuje špatný vodní režim v půdě, zlepšuje její strukturu, provzdušňuje a zlepšuje vzdušný a teplotní režim v půdě, na druhé straně však může být škodlivá, kdy evapotranspirace v letních měsících je vyšší než srážky aj. Neuvážené odvodňování se negativně může projevit zvl. tam, kde nejsou respektována ochranářská hlediska, protože při poklesu hladiny podzemní vody se mohou výrazně změnit stanovištní podmínky. Obdobně jako při zavodňování vyžaduje odvodňování předběžnou komplexní studii v rámci většího krajinného celku. Urychlení odtoku podzemní vody melioračním zásahem má za následek také výrazný odnos nerozpuštěných látek z půdy.
9.3.3.Zákonná ochrana půdy
Ochrana zemědělské a lesní půdy prodělala z legislativního hlediska mnoho změn. Federální shromáždění ČSFR schválilo dne 21.5. 1991 zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (Zákon o půdě č. 229). Otázky vývoje úpravy pozemkového vlastnictví v naší republice jsou spojeny především s uskutečněním dvou pozemkových reforem v r. 1919 a v r. 1947, kdy byl přijat zákon č. 142/1947 Sb. o revizi1. pozemkové reformy a v r. 1948 byl schválen zákon č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě. Po roce 1990 bylo přijata řada dalších zákonných opatření, např. zákon o ochraně zemědělského půdního fondu č. 231/1999 Sb., dále zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách...č 156/1998 Sb. a jiné.
Zásady ochrany lesního půdního fondu jsou zahrnuty v Lesním zákoně. Lesní právo bylo již v době Rakousko – Uherska kodifikováno císařským patentem v r. 1852, což byl význačný krok pro lesní hospodářství a ochranu lesní půdy (tento zákon např. vyžadoval povolení k přeměně lesní půdy na půdu jinou). V tomto zákoně byla vlastníkům lesa uložena také povinnost zalesňovat vykácené plochy do určitého termínu.
U pozemků, které se stávají lesními pozemky ze zákona, musí být splněna vždy podmínka, že jde o pozemky trvale určené k plnění funkce lesa. Aby pozemek (a půda) mohl být považovan za součást lesního půdního fondu, nestačí, že pozemek je porostlý lesními dřevinami, jako jsou např. pozemky u dálnic a silnic, kde stromořadí sehrává funkci zpevnění náspů atp. Na druhé straně však tzv. lesy zvláštního určení, jako jsou parkové lesy, jsou součástí lesního půdního fondu.
Uživatelé lesních pozemků jsou povinni lesní pozemky a lesní porosty chránit a racionálně je využívat pro plnění funkce lesa, a proto orgány státní správy lesního hospodářství, kromě jiných, mají právo kontrolovat ustanovení na ochranu lesní půdy před vynětím z lesního půdního fondu.
Orgány ochrany půdního fondu jsou pověřené obecní úřady, okresní úřady, správy národních parků a Ministerstvo životního prostředí ČR (bližší informace viz L. Buzek, 1995).
Vloženo: 5.02.2011
Velikost: 85,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Ochrana lidských práv
- E - Ekonomie - Čistý vývoz a reálný měnový kurz, změny nominálního a reálného měnového kurzu, obchodní ochranářství
- BI - Biologie - ochrana životního prostředí
- ZSV - Základy společenských věd - Politická mapa současného světa, ochrana lidksých práv
- ZSV - Základy společenských věd - Mezinárodní organizace - ochrana lidských práv
- BI - Biologie - Ohrožení a ochrana žab
- BI - Biologie - Ohrožení a ochrana žab
- IVT - Informatika a výpočetní technika - ochrana dokumentového fondu
- NJ - Německý jazyk - Natur, Umweltschutz - příroda, ochrana životního prostře
- Z - Zeměpis - ochrana ZP
- Z - Zeměpis - Slozeni a vlastnosti pudy
- Z - Zeměpis - Úrodnost půdy a její bonitace
- PSY - Psychologie - potřeby a pudy
Copyright 2024 unium.cz