- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál, především neúměrnou aplikací ochranných látek proti škůdcům a průmyslovými hnojivy, které se mohou v půdě vyskytovat po dlouhou dobu jako reziduum ( blíže viz J. Hradecký, L. Buzek, 2001).
Půda je v podstatě ekologickou křižovatkou v přírodním koloběhu látek, odehrává se v ní převážná část recyklace organických látek a kontaminující látky (chemické i mikrobiologické) pocházejí z různých zdrojů. Tyto kontaminující látky zatěžují půdu tím, že mění její chemické, fyzikální a biologické vlastnosti, přičemž potravinovým řetězcem se tyto látky dostávají do potravinového řetězce konzumentů vč. člověka.
Na chemickém znečištění půd se podílí především imisní spád, zemědělství a doprava. Škodliviny z průmyslu jsou přenášeny dálkovým transportem atmosférou, kromě jiných především síranové a dusičnanové ionty, které se v půdním profilu dostávají do hloubek 1 m i více. Např. obsah sloučenin síry v půdě je na návětrných stranách podstatně větší, než na stranách závětrných. Příkladem mohou být Moravskoslezské Beskydy, kde v horizontu B je v hloubkách 25 – 60 cm na návětrných svazích 146 – 267 mg SO3 ve 100 g půdy, kdežto na závětrných svazích 58 až 73 mg. Škodliviny z imisního spádu snižují hektarové výnosy a v lesích také přispívají ke snížení přírůstků dřeva.
Depozice kyselých složek z atmosféry do půdy je dnes celosvětovým problémem, především v Evropě a Severní Americe; počátky antropogenního okyselování půd spadají do druhé poloviny 19. stol. v souvislosti s růstem průmyslové výroby. Tím je ovlivněna předvším půdní reakce, snižuje se obsah bází v půdě, dochází ke změnám v obsahu živin a je redukován půdní edafon a jeho činnost. Výrazná acidifikace je zaznamenávána na lesních půdách, protože biomasa (dřevní hmota) je odvážena, a tím je lesní půda ochuzována o vápník, hořčík, mangan a železo. Lesní půda je degradována také monokulturním hospodařením, avšak degradace vlivem kyselých složek ze znečistěné atmosféry je dominantní. Acidifikace se projevuje především ve vyšších polohách s extrémní expozicí, kde pH ve srážkové vodě dosahuje 3,3 – 3,6. Acidifikací je půda ochuzována také o edafon, v půdě klesá zásoba živin a zvyšuje se její toxicita vlivem některých těžkých kovů. Úbytek edafonu se negativně projevuje v poklesu jeho transformační funkce v půdě, protože dochází ke snížení intenzity rozkladu organických sloučenin, především sloučenin dusíku a fosforu na anorganické, rostlinám přístupné formy, dále se zpomaluje rozklad opadu a tvorba půdních agregátů. V kyselých půdách roste zastoupení půdních hub na úkor bakterií. Je narušen cyklus uhlíku, snižuje se půdní respirace a protože je zpomalen rozklad organické hmoty, hromadí se nadložní humus, čímž dochází ke zpomalení látkového koloběhu.
Cyklus dusíku je imisním spádem ovlivněn také negativně, a to narušením rozkladu jeho organických sloučenin. Především u lesních půd, které jsou kyselé, se snižuje intenzita nitrifikace. Závažným znečisťujícím činitelem, obsaženém v imisích, je fluor, který je nebezpečný pro vegetaci i živočichy (ohrožuje např. včely). Se zvýšenou kyselostí půd souvisí také zvýšená koncentrace a uvolňování hliníku, který působí toxicky na organizmy v půdě a negativně ovlivňuje mykorhizní houby, žijící v symbióze s kořenovým systémem dřevin.
Na změny v chemismu půd působí negativně některé zemědělské zásahy, a to průmyslová (minerální) hnojiva a ochranné látky proti škůdcům (insekticidy, herbicidy atd.). Tento druh znečisťování má plošný charakter a vodou i větrem jsou přenášeny na jiná místy, kde dochází k sekundární kontaminaci (především vod), resp. jsou zaplavovány do nižších horizontů, kde znečisťují podzemní vody.
Anorganická hnojiva mají vysokou koncentraci živin a v praxi se dělí na jednoduchá a vícesložková.
K základním jednoduchým průmyslovým hnojivům náleží:
dusíkatá hnojiva;
fosforečná hnojiva;
draselná hnojiva;
hořečnatá hnojiva;
vápenatá hnojiva.
Vícesložková hnojiva NPK mají dusík zastoupen v amoniákové nebo nitrátové formě a jejich aplikace vč. jednoduchých průmyslových hnojiv, musí být velmi uvážlivá, protože mohou ohrozit povrchové i podzemní vody, biotu i zdraví lidí.
Pesticidy (ochranné látky proti škůdcům) na jedné straně zabraňují ztrátám na výnosech zemědělských kultur, na druhé straně kontaminují půdu a další složky životního prostředí. Velmi nebezpečné jsou pesticidy s vysokou toxicitou (např. organofosfáty) resp. látky, které jsou v půdě vázány po velmi dlouhou dobu (např. DDT až 30 let), takže se mohou velmi pozvolna dostávat do vodních zdrojů, zemědělských plodin a potravinovým řetězcem i do lidského těla. K nejvíce používaným pesticidům náleží herbicidy (proti plevelům) a insekticidy (proti hmyzu), existuje však celá škála dalších ochranných chemických látek, jako jsou např. akaricidy (proti roztočům), fungicidy (proti plísním a houbám), rodenticidy (proti hlodavcům atd.). Pesticidy ohrožují nejen vyšší organizmy, ale negativně působí také na půdní organizmy tím, že redukují jejich populaci a ovlivňují jejich metabolizmus, čímž jsou ovlivněny také některé pedogenetické procesy. Pesticidy a jiné toxické látky zpravidla nezůstávají v tom ekosystému, do kterého byly aplikovány, avšak jsou přenášeny do okolních ekosystémů vzduchem, podzemní vodou a erozním splachem.
Půda může být také znehodnocována živočišnou výrobou, a to úniky z močůvkových a hnojůvkových jímek a silážních šťáv do půdy, resp. do podzemních vod a povrchových toků. Ukazatelem tohoto druhu znečistění ve vodách je biochemická spotřeba kyslíku, měřená ve vzorků vody po uplynutí 5 dnů (BSK5). Je to ukazatel množství kyslíku, spotřebovaného mikroorganismy při biochemické oxidaci (mineralizaci) organických látek za aerobních podmínek a bez součinnosti fotosyntetizujících mikroorganismů. Zemědělská výroba je nejen činitelem chemické kontaminace půdy, ale také kontaminace mikrobiální.
Závažným a nebezpečným zdrojem kontaminace půdy jsou těžké kovy a radioaktivní látky. Těžké kovy bývají zpravidla součástí tuhých průmyslových emisí a kromě jiných ohrožují vyšší polohy horských oblastí na obvodu průmyslových center, kam se dostávají dálkovým přenosem (příkladem u nás mohou být Moravskoslezské Beskydy, Krušné hory, Jizerské hory a Krkonoše). Také půda v oblastech velkých průmyslových center je zpravidla vysoce kontaminována v okruhu 1 – 4 km. Těžké kovy kontaminují půdu v průmyslových oblastech ve srovnání s oblastmi venkovskými kadmiem 3 – 4 krát, mědí a zinkem 4 – 5 krát a olovem a rtutí 5 – 6 krát více. Převážná část těžkých kovů má karcinogenní účinky, jako je kadmium, chrom, měď, zinek a další. Limitní koncentrace těžkých kovů v půdě se v některých evropských zemích od sebe liší (tab. 10).
Tab.10. Limitní koncentrace některých těžkých kovů v půdě (mg.kg-1 sušiny, D.Smolík, M.Kincl, V. Krpeš, 1992)
Kov
ČR
SRN
Švýcarsko
Nizozemsko
Francie
Arsen
Kadmium
Kobalt
Chrom
Měď
Rtuť
Molybden
Nikl
Olovo
15 – 20
1 – 3
15 – 20
15 – 100
50 – 125
2
5
36 – 100
60 - 100
20
3
50
100
100
1 - 2
5
50
100
?
0,8
25
75
100 – 125
2
5
50
50 - 100
20 – 50
1 – 20
20 – 300
100 – 800
50 – 500
0,5 – 10
10 – 200
50 – 500
50 - 600
?
2
?
150
100
1
?
50
100
V r. 1994 podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 13/1994 Sb. byl přípustný obsah rizikových kovů v půdě upraven podle půdního druhu takto (tab.11):
Tab.11. Přípustný obsah rizikových kovů v půdě (mg.kg-1 sušiny)
Kov
Lehké půdy
Maximální přípustné hodnoty
Ostatní půdy
Maximální přípustné hodnoty
Arsen
Kadmium
Kobalt
Chrom
Měď
Rtuť
Molybden
Nikl
Olovo
30,0
0,4
25,0
100,0
60,0
0,6
5,0
60,0
100,0
30,0
1,0
50,0
200,0
100,0
0,8
5,0
80,0
140,0
V půdě se mohou vyskytovat také radioaktivní látky, a to nejen přírodního původu, ale také původu antropogenního (jaderné zkoušky, havárie jaderných zařízení, jade
Vloženo: 5.02.2011
Velikost: 85,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Ochrana lidských práv
- E - Ekonomie - Čistý vývoz a reálný měnový kurz, změny nominálního a reálného měnového kurzu, obchodní ochranářství
- BI - Biologie - ochrana životního prostředí
- ZSV - Základy společenských věd - Politická mapa současného světa, ochrana lidksých práv
- ZSV - Základy společenských věd - Mezinárodní organizace - ochrana lidských práv
- BI - Biologie - Ohrožení a ochrana žab
- BI - Biologie - Ohrožení a ochrana žab
- IVT - Informatika a výpočetní technika - ochrana dokumentového fondu
- NJ - Německý jazyk - Natur, Umweltschutz - příroda, ochrana životního prostře
- Z - Zeměpis - ochrana ZP
- Z - Zeměpis - Slozeni a vlastnosti pudy
- Z - Zeměpis - Úrodnost půdy a její bonitace
- PSY - Psychologie - potřeby a pudy
Copyright 2024 unium.cz