- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálDEGRADACE PŮDY
Půda citlivě reaguje na základní změny složek přírodního prostředí (klima, hydrologický cyklus, biota), avšak stále výraznějším činitelem, který ovlivňuje mechanické i chemické změny v půdě, je člověk a způsoby jeho hospodaření. Fyzicky může být půda zcela likvidována záborem pro jiné účely, především jejím převáděním pro investiční výstavbu.
9.1. Mechanická degradace půdy
Mechanická degradace půdy snižuje její úrodnost v souvislosti se snížením její produkční schopnosti. Toto mechanické poškození souvisí především s odnosem jemnozemě a vyčerpáním základních živin a s přihlédnutím k antropogenním zásahům zemědělské půdy se jedná především o nesprávné střídání zemědělských kultur a používáním těžké mechanizace, u půdy lesní je základní příčinou nesprávná volba dřevin vzhledem ke stanovištním podmínkám, nevhodnou obmýtní dobou a hlavně používáním těžkých mechanizmů.
Problém výživy obyvatelstva může být komplikován, resp. i ohrožen erozí zemědělské půdy, která je základním výrobním prostředkem pro výrobu zemědělských surovin, a tím i pro výrobu potravin. Půda je však nejen základem pro zemědělskou výrobu, ale má řadu dalších funkcí v rámci širších ekologických souvislostí. Jednostranný pohled na intenzifikaci zemědělské výroby vede v globálním měřítku ke snaze zvětšovat výměru orné půdy za každou cenu, což má za následek zvýšení intenzity erozních procesů; příkladem může být zcelování pozemků při kolektivizaci v bývalém Československu, což podle J. Spirhanzla (1952) zvýšilo až stonásobně vodní erozní procesy.
Z hlediska zemědělského představuje vodní eroze nejen fyzikální, ale také chemickou a biologickou degradaci půdy, ztrátu jemnozemě, humusu a živin, což má za následek částečné ochromení mikrobiálního života v půdě, snížení její produktivity a výnosů zemědělských kultur. Erodovaná půda (např. černozem) ztrácí vodní jímavost až o 20 %, obsah humusu v ní klesá až o 24 % a obsah dusíku o 3 %. Např. v USA ztráta půdního profilu o mocnosti 5 cm snižuje výnosy obilovin o 15 % a při odnosu 20 cm půdního profilu se výnosy snižují již o 40 % (J.H. Stalings, 1962). Orniční horizont se ztenčuje rychleji v členitém reliéfu a v horních částech svahů, avšak půdní sediment na úpatí svahů nezvýší v této části úrodnost půdy, protože rozpuštěné živiny jsou dále odnášeny do toků nebo sedimentačních prostor. Maximálním projevem vodní eroze je tvorba rýh, výmolů a strží a v krajním případě vzniká badland.
Intenzita eroze na zemědělské půdě je ovlivňována především sklonem svahů (např. v Německu je orná půda ohrožena vodní erozí již při sklonu 5o a louky při sklonu nad 15o. Intenzita odnosu jemnozemě a ztráty živin závisí na pěstované kultuře, např.u pšenice může smyv půdy dosáhnout ročně až 100 t.ha-1 (ztráta N 120 kg.ha-1, P2O5 14 kg.ha-1), kdežto u vytrvalé pícniny jsou tyto ztráty podstatně menší (jemnozem 4 t.ha-1, A 0,4 kg.ha-1, P2O5 0,1 kg .ha-1). Kromě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. okopaniny, kukuřice, vinná réva, chmel, některé druhy zeleniny) a jejich nesprávné delimitace mohou erozi na zemědělské půdě zvýšit také nevhodné technické zásahy – např. stavba polních cest po spádnici, směr orby atd. (blíže viz L.Buzek, 1983, 1995).
Vodní eroze se na půdě projevuje v několika formách. Plošná eroze má charakter rovnoměrného smyvu po velké části plochy svahu vodním filmem, při čemž dochází k selektivnímu přemisťování nejjemnějších půdních částic. Plošná eroze je typická pro situace, kdy srážky nedosahují vysokých intenzit. Při silných dešťových srážkách (resp. prudkém tání sněhu) se povrchově stékající voda soustřeďuje do stružek a rýh – rýhová eroze. Soustřeďováním vody do rýhy se následně vytvářejí výmoly a strže. V České republice je vodní erozí ohrožena zemědělská půda na 31 % své výměry.
Tranzitní částí produktů vodní eroze jsou plaveniny, které mechanicky znečišťují povrchové toky, dostávají se do akumulačních prostor, které zanášejí; pokud jsou to vodárenské nádrže, jejich obsah ve vodě zvyšuje náklady na úpravu surové vody na vodu pitnou. Kromě toho splavená půda obsahuje nejen nerozpuštěný materiál a živiny, ale také těžké kovy (zvl. Cd, Pb, Hg, Cr aj.), což může vážně ohrozit nezávadnost pitné vody z těchto nádrží.
Zakalení vody plaveninami se nepříznivě projevuje při úpravách vody a velké problémy způsobují dlouhodobě se vznášející koloidy. Zkalení vody splavenou půdou komplikuje možnosti přežití některých vodních živočichů, je poškozován plankton a rybí jikry; ryby se snaží z takového prostředí uniknout. Plaveniny zanášejí plavební a zavlažovací kanály a různá další hydrotechnická zařízení. Plaveniny obsahují také organické látky, které po sedimentaci na dnech nádrží přispívají ke vzniku sapropelu.
Poněkud odlišný průběh má eroze na lesní půdě, protože les chrání půdu před odnosem nejen svou nadzemní části, ale také kořenovým systémem v půdě; přesto je vodní erozí ohroženo v ČR asi 21 % výměry lesní půdy. Vodní eroze v zalesněných oblastech poškozuje především staré holiny s projevy plošného splachu a tvorbou stružek. Lesní půda je poškozována také při těžbě a odvozu dřeva, protože dochází k mechanickému rozrušování svrchního humusového horizontu traktory- hovoříme o strojní erozi. Účinky vodní eroze se zvyšují v souvislosti s budováním dočasných přibližovacích cest (svážnic), na nichž vznikají rýhy po průjezdech traktorů s vlečenými kmeny stromů (blíže viz L.Buzek, 1981, 1995, 2000 a, 2000 b).
Původní přírodní lesní porosty chránily půdu velmi dobře, i když i v takových podmínkách muselo docházet k odnosu lesní půdy. Pouze v důsledku větších přírodních katastrof, jako jsou lesní požáry nebo velké sesuvy byly přirozené erozní procesy akcelerovány, avšak s omezenou časovou působností. S rostoucí těžbou dřeva v 19. stol. se ve středoevropské oblasti začala projevovat i na lesní půdě řada negativních jevů, vedoucích až k její devastaci. V posledních desítiletích se v důsledku mechanizace lesních prací eroze na lesní půdě výrazně zvětšila a její intenzita stoupá zvl. nápadně v období, kdy mechanizmy pracují v zamokřeném terénu po dešťových srážkách nebo tání sněhu. Důsledky antropogenních zásahů v zalesněném území jsou zvláště nápadné tam, kde v podloží převládají rozvětratelné a pro vodu nepropustné břidlice, což je typické pro karpatský flyš (Moravskoslezské Beskydy – viz výše uvedenou literaturu k této problematice, jež byla sledována v posledních 25 letech 20. stol.).
9.2. Kontaminace půdy cizorodými látkami
Různé škodliviny, zpravidla antropogenního původu, které se hromadí v půdě, přechází dále do podzemních i povrchových vod a následně i do potravinového řetězce. Tyto látky jsou dešti splachovány do půdy jako různé sloučeniny, uhlovodíky, těžké kovy, chlorovodík, fluor atd. Půda může být chemicky také kontaminována závadnou závlahovou vodou a zdrojem kontaminace mohou být také komposty z komunálních odpadů a kalů. Podle Evropské charty o půdě z r. 1972 náleží zdravý stav půdy mezi základní požadavky zdravého životního prostředí.
Situace u nás i ve světě však spíše svědčí o tom, že půda se stává skladištěm odpadních látek. Nežádoucí látky v půdě ovlivňují zdravotní stav vyšších organizmů přímo i nepřímo několika způsoby:
- do organizmů se dostávají agrochemikálie, tj. průmyslová hnojiva, pesticidy, mořidla atd.;
- škodlivé látky vč. škodlivých mikroorganizmů přenáší dále makrozooedafon;
potravinovým řetězcem se do těl vyšších organizmů dostávají zdraví škodlivé minerální i organické látky, těžké kovy a různé další toxické sloučeniny.
Emise v pevné formě nebo ve formě aerosolu, kontaminují půdu a v průběhu transportu atmosférou se mění, např. oxidací nebo interakcí s jinými látkami vytvářejí nové sloučeniny. Půda je znehodnocována také samotným zemědělstvím
Vloženo: 5.02.2011
Velikost: 85,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Ochrana lidských práv
- E - Ekonomie - Čistý vývoz a reálný měnový kurz, změny nominálního a reálného měnového kurzu, obchodní ochranářství
- BI - Biologie - ochrana životního prostředí
- ZSV - Základy společenských věd - Politická mapa současného světa, ochrana lidksých práv
- ZSV - Základy společenských věd - Mezinárodní organizace - ochrana lidských práv
- BI - Biologie - Ohrožení a ochrana žab
- BI - Biologie - Ohrožení a ochrana žab
- IVT - Informatika a výpočetní technika - ochrana dokumentového fondu
- NJ - Německý jazyk - Natur, Umweltschutz - příroda, ochrana životního prostře
- Z - Zeměpis - ochrana ZP
- Z - Zeměpis - Slozeni a vlastnosti pudy
- Z - Zeměpis - Úrodnost půdy a její bonitace
- PSY - Psychologie - potřeby a pudy
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: