- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál24. Cizinec ve společnosti
Cizinec ve společnosti je ústředním motivem mnoha literárních děl, neboť i autoři těchto děl, často stojí na okraji společnosti a cítí se v ní jako cizinci. Nejčastěji se s tématem cizince setkáváme v dílech pocházejících z období romantismu a z „moderní doby“ (beatníci, absurdní drama).
Cizinec je někdo, kdo se nějakým způsobem odlišuje od okolního světa, nevyzná se v něm, je zmatený a nerozumí správně významům slov vyřčených “domácími”. Taktéž přináší do zaběhnutého systému nové podněty, jež se projevují i na životech ostatních lidí.
Renesance
Miguel de Cervantes y Saavedra
Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
Hrdina románu je chudý a vyhublý vesnický zeman, který představuje vášnivého čtenáře dobrodružných rytířských románů, který se zhlédne v jejich neskutečném světě plném ideálně spravedlivého, nebojácného, v lásce věrného a slávy plného potulného rytířstva. Bojuje proti imaginárním postavám, ale o významu svých činů přesto nepochybuje a nenechává se zastrašit. Tento jeho postoj k životu ho velmi odlišuje od ostatních lidí, kteří se mu vysmívají a považují ho za blázna. Don Quijote ale tak úplně blázen není, je to jen člověk, který touží po lepším světě a dokáže si to přiznat.
Baroko
Jan Ámos Komenský
Jan Ámos Komenský, latinsky Comenius by moravský teolog, filosof, pedagog a spisovatel. Pravděpodobně se narodil v Nivnici, ale o místě jeho narození se vedou spory. Pocházel z měšťanské rodiny a se svými rodiči žil v Uherském Brodě. Vystudoval vysokou školu v Herbornu a Heidelbergu v Neměcku. V roce 1628 odchází do emigrace do Polska, kde je zvolen biskupem a písařem. Stal se zástupcem rektora gymnázia a zahájil svou pedagogickou činnost. V této době vzniká většina jeho slavných děl. Posledních šestnáct let svého života tráví v Amsterdamu, kde také roku 1670 umírá. Je pohřben v holandském Naardenu.
Labyrint světa a ráj srdce
Tato alegorická satira je plná narážek a kritiky tehdejší společnosti. Komenský na ní pracoval velice dlouho a neustále něco měnil a připisoval nové kapitoly.
Autor vystupuje v knize jako mladý poutník, kterého provází Všudybud a Mámil.
Poutník se v prostředí nevyzná a jeho průvodci mu rychlou orientaci příliš neumožňují. Všudybud mu nasadí uzdu, za kterou ho vede a Mámil mu dává na oči brýle mámení.
Poutník je jednoduše cizincem, neznalým prostředí, který kousek po kousku prohlédá život ve městě.To, co snad průvodci považují za přirozené, se poutníkovi jeví přímo odporné. Obyvatelé města již nevnímají poklesky ostatních, natož ty své. Oproti tomu „nová krev“ vidí nehezké diference, jež jsou v pohledech obyvatel prakticky setřeny.
Znechucen zkaženým světem, odchází poutník do srdce svého, jakožto do ráje, kde jedině hodlá žít. Setkává se tam s Bohem a pomocí něj konečně nalézá to, po čem celý život toužil. Nalézá se v prostředí, které mu je blízké, známé a tak v této části také přestává být cizincem.
Osvícenství
Denis Diderot
Denis Diderot byl francouzský osvícenský filozof, spisovatel, teoretik umění a výtvarný kritik. Narodil se 5. října 1713 v Langres. Pocházel z měšťanské rodiny a již jako dítě se projevoval nenasytnou touho po vědě, kterou se snažil ukojit v Paříži, kam ho otec, nožíř, poslal na studia. Mnoho přemýšlí, má bystrý mozek, hbité pero a nadto nezkrotnou potřebu vyjadřovat své myšlenky. Je výborný společník, který si i ve šlechtických salónech zachovává svou plebejskou prostotu a přímost řeči i způsobů, skvělý vypravěč a stejně ohnivý jako neúnavný debatér. Píše romány, dramata, filozofická pojednání a úvahy o výtvarném a divadelním umění. Je hlavním redaktorem a spoluautorem Encyklopedie.
Jeptiška
Román psaný formou dopisů Zuzany, která byla donucena vstoupit do kláštera a stát se jeptiškou. V klášteře dívka zažívá hrůzné věci, je i týrána, cítí se opuštěná, a proto uteče. Nakonec nalézá smrt v ulicích Paříže. Kniha ostře kritizuje instituci klášterů, jež člověka nutí žít v rozporu s jeho přirozeností a nadosmrti mu odmítají svobodu.
Příběh je inspirován skutečnou událostí jeptišky, která žádala o zrušení svého slibu, což bylo zamítnuto. Denis Diderot poté psal svému příteli markýzi de Croismare, jménem dívky, jejíž příběh si domyslel a pokračoval v něm až do její smrti.
Jeptiška Zuzana je cizincem prakticky celý svůj život. Jako malá byla odstrkována svou matkou, otcem i sestrami. Jak se později dozvěděla, byla dcerou pouze své matky, nikoliv svého otce. Matka velmi těžce nesla tento hřích a jeho následky, snažila se ho odčinit tím, že poslala dceru do kláštera, dala jí věno a víc se o ni nestarala.
Ukázka: „Ano, ledaže byste chtěla, abych se trápila výčitkami, dokud nezavřu oči. Jednou k tomu dojde; vaše sestry budou v tom hrozném okamžiku u mého lože; představte si, že bych vás spatřila mezi nimi; jak by to na mne asi působilo v té poslední chvíli! Dítě, přes to všechno jste má dcera, vaše sestry dostaly po právu jméno, které vy nosíte hříšně, nemučte už matku; nechte ji v klidu umřít: ať si může říci před nejvyšším soudcem, že odčinila svou chybu, jak mohla nejlépe, ať se může utěšovat, že po její smrti nevnesete nesvár do domu a že se nebudete nespravedlivě dožadovat svých práv.“
Zuzana byla mladá, nadaná, velmi živá a milovala svobodu. Tu přechodem do kláštera ztratila. Za zdmi byla jako ve vězení, nesnášela řeholi a nenáviděla „ovcovství“, kterého se musela každý den účastnit.
Ukázka: Nevěděla jsem, co se mnou udělají; ale nic nemůže být horšího, než být proti své vůli jeptiškou.
Zuzana prošla celkem třemi kláštery, v každém z nich musela hledat nové přítelkyně. Tam, kde byla velkou oblíbenkyní bývalé matky představené, se stávala neopovrhovanější jeptiškou nové matky představené. Byla zavírána do kobky, nesměla s nikým promluvit a ostatním jeptiškám bylo namluveno, že v ní sídlí ďábel, což znamenalo, že se jí všechny obloukem vyhýbaly. V některých chvílích měla jen sama sebe a Boha, jež byl jejím věrným společníkem po celou tu dobu. Sestra Uršula, která se snažila Zuzaně pomoci, umírá a od té chvíli je Zuzana opravdu sama. Pokoušela se o zrušení svého slibu, což bylo bohužel zamítnuto. Hledala únik z tohoto světa. Velmi často chodila ke studni a byla by se životem skoncovala, nebýt toho, že by to udělalo jeptiškám radost.
Zuzana se po svém dlouhém trápení rozhodla k útěku, který se podařil. V novém světě však byla jako Alenka v říši divů. Nevěděla co si počít, musela se spolehnout na pomoc ostatních a zároveň se snažit neprozradit svůj původ. Denis Diderot pak nechává hrdinku zemřít z jednoho prostého důvodu, měla se setkat s markýzem, což bylo z důvodu její neexistence nemožné.
Cizinku v ní najdeme i při pohledu na její pocity, když se jí dotýkala matka představená z kláštera Saint-Eutrope. Tato žena byla bezesporu lesbička a zamilovala se do Zuzany. Její doteky Zuzana opětovala, aniž by věděla, čeho se právě ty dvě dopouštějí. Nevyznala se v rozkoši, jež ji mazlení poskytovalo a byla z toho velmi zmatená.
Román pobouřil tehdejší církev. Otevřená kritika praktik v klášteře jistě nepřispěla k dobré pověsti řehole. Objevují se zde osvícenské myšlenky. Jsou patrné téměř na každé stránce.
Daniel Defoe
Robinson Crusoe
Robinson Crusoe je zvláštním typem cizince. Tento mladý muž se stane cizincem, protože ztroskotá na ostrově, na kterém vůbec nikdo nežije a o kterém vůbec nic neví. Zpočátku se cítí velmi opuštěný, ale časem si na samotu zvykne a vypořádá se s ní i s životem na tajuplném ostrově.
Jonathan Swift
Gulliverovy cesty
Hlavní hrdina putuje po zemi obrů a po zemi liliputů. Pocit cizince je zde vyvolán satirickým pohledem obyvatel utopických říší na cizince Gullivera a civilizaci (tehdejší Anglii), kterou vychvaluje. Jde o skrytou kritiku anglické společnosti.
Preromantismus
Fridrich Schiller
Loupežníci
V tomto dramatu je hlavní hrdina, mladý šlechtic, již tak znechucen pokrytectvím a přetvářkou ve společnosti, že opouští studia, aby naplňoval ideál bohatým brát a chudým dávat.
Romantismus
Romantismus je reakce na nesplnění ideálů osvícenství a Velké francouzské revoluce (rovnost, volnost, bratrství). Dochází k rozpolcení hrdinů, tzn. deziluzi (zklamání ze společnosti). Hrdinové, kteří často cítí, že jsou odlišní než zbytek společnosti, řeší svoji rozervanost únikem (do nešťastné lásky, do exotické přírody, do historie) nebo revolucí, tj. postaví se proti nějaké autoritě.
George Gordon Byron
Childe Haroldova pouť
Jedná se o zčásti autobiografický moderní epos. Hlavní hrdina, Harold, patří do vyšší společnosti. Je jí však znechucen, a proto odchází pryč z domova do různých evropských zemí. Snaží se bojovat proti nesvobodě, tyranii a vlastně proti celému světu. Utíká k přírodě a k slavné minulosti, kterou obdivuje, a až zde si připadá svobodný a nespoutaný.
Victor Hugo
Victor Marie Hugo se narodil 26. února 1802 v Besanconu a zemřel 22. května 1885 v Paříži. Byl vůdčí postava francouzského romantismu, založil časopis La Muse francaise, který se stal propagátorem romantického stylu. Hugo byl velmi plodný autor. Psal básně i prozaická díla: z jeho básní např. Podzimní listí, Přemítání, Legenda věků, Beru si slovo aj. Z jeho románů kupř. Bídníci, Dělníci moře, Muž, který se směje, Devadesát tři atd. Psal i divadelní hry, jako třeba Hernani.
Chrám Matky boží v Paříži
Historický román z prostředí Paříže. Děj se odehrává v 15.století za vlády Ludvíka XI. Hlavní postavou románu je ošklivý Quasimodo, hrbatý zvoník z chrámu Matky Boží, jehož se v dětství ujal kněz Klaudius Frollo a vychoval ho. Quasimodo vyrostl v chrámu, který se mu stal domovem a celým světem. Žije v osamělosti, lidé se ho straní a nenávidí ho pro jeho ošklivost, v níž vidí ztělesnění zla. Jediným člověkem, kterého má Quasimodo hluboce rád, je Frollo. Kvůli němu se pokusí o únos krásné cikánské tanečnice Esmeraldy, do níž je Frollo hluboce zamilován. Záměr se však nezdaří, Quasimodo je zatčen a odsouzen k trestu na pranýři. Pouze Esmeralda má s ním soucit a snaží se mu v jeho trápení ulehčit. Frollo chce dívku získat za každou cenu, lstí dosáhne toho, že je obviněna z čarodějnictví a odsouzena k smrti. Nabízí jí záchranu pod podmínkou, že se stane jeho milenkou. Esmeralda však odmítá. V den popravy ji však Quasimodo unese a skryje v chrámu. Dává jí najevo, jak ji miluje, ví však, že jeho láska nemůže být opětována. Esmeralda miluje kapitána Phoeba, v němž vidí ideál krásy a ušlechtilosti. Mylná víra v Phoebovu lásku a ochranu se stane konečnou příčinou její záhuby. Po její smrti Quasimodo beze stopy mizí, po letech je jeho tělo nalezeno v hrobce v objetí mrtvé Esmeraldy.
Ukázka:
Čtyři biřici, stojící už od devíti hodin ráno po čtyřech stranách pranýře, vzbudili v tomto davu naději, že se tu bude konat nějaká exekuce (…)
Bláznivý smích se ozval v davu, když se objevil Quasimodův nahý hrb, jeho velbloudí prsa, jeho mozolovitá a chlupatá ramena. Za všeobecného veselí vystoupil na plošinu muž v městském stejnokroji (...)
Prostý lid, obzvláště ve středověku, je ve společnosti tím, čím je dítě v rodině. Pokud setrvává ve stavu prvotní naivní nevědomosti, mravní a duševní nevyspělosti, můžeme o něm říci, stejně jako říkáme o dětech: Ten věk nezná slitování (...)Všelijaké nadávky jen pršely, doprovázeny hulákáním, kletbami, smíchem a tu a tam i kameny (...)Čas plynul. Byl už na pranýři nejméně půl druhé hodiny, rván, mučen, bez přestání vysmíván a téměř kamenován.Po několika minutách rozhlédl se Quasimodo po davu zoufalým zrakem a vykřikl znovu, hlasem ještě drásavějším: "Pít!"Všichni vyprskli v smích.
Hlavní hrdina, ošklivý Quasimodo, je schopen čisté a upřímné lásky k Esmeraldě. Lidé se ho bojí, protože je nestvůrný a ohyzdný a tím se odlišuje od společnosti. Nevidí však jeho dobré a ušlechtilé srdce, pozornost, oddanost a starostlivost o lidi mu blízké.
Vzdělaný kněz Frollo naopak podléhá hříšné milostné vášni k Esmeraldě, projevuje se jako záporná postava, i když v mládí zachránil malého nestvůrka Quasimoda. Jinak je ale velice špatný, zvrhlý a přehnaně ctižádostivý, ochotný udělat pro lásku cokoliv - i zabít. Díky němu nakonec Esmeralda skončí na šibenici.
V románu se střídají obrazy chudoby a bohatství, morální čistota prostých lidí ostře kontrastuje s pokrytectvím církve a vyšších vrstev.
Děj románu je velmi dramatický, má velký spád. Autor mistrovsky vystihl tehdejší dobovou atmosféru, lidové jarmarky a další pozoruhodné události.
Stendhal
Červený a černý
Julian je z řemeslnické rodiny, není spokojený se svým postavením ve společnosti, a proto se snaží vyniknout. Využívá k tomu vztahů se ženami. Nakonec se kvůli jedné z nich ocitne až před soudem. Kvůli své tvrdohlavosti a zanícennosti odmítá i amnestii od opovrhované společnosti a umírá na popravišti.
Alexandr Sergejevič Puškin
Evžen Oněgin
Hlavní hrdina pochází z vyšší společnosti, má však pocit „zbytečného člověka“ a je znuděný životem. Proto se odstěhuje na venkov, kde se do něj zamiluje Taťána. Povrchní Oněgin se však jejím citům pouze vysmívá a nejeví zájem o ni, ale o její sestru, kvůli které zabije i svého nejlepšího přítele. Poté odjede do ciziny a po návratu se paradoxně zamiluje do, již vdané, Taťány. Konečně má zase smysl života, spoustu úmyslů a předsevzetí. Taťána ale svého manžela neopustí a tak se Oněgin stává opět zbytečným a opuštěný
Karel Hynek Mácha
Jeden z nejvýznamnějších českých básníků, představitel romantismu. Student filosofie a práv, hrál v ochotnických divadlec
Vloženo: 11.09.2010
Velikost: 117,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- CJ - Český jazyk - Camus Cizinec
- LIT - Literatura - Albert Camus Cizinec
- LIT - Literatura - Cizinec A. Camus
- CJ - Český jazyk - Cizinec
- ZSV - Základy společenských věd - Skupinový charakter společnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Normální a patologické jevy ve společnosti
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- FIL - Filozofie - Marxova teorie společnosti
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Solónova analýza společnosti a z ní vyplývající praktické reformy
- CJ - Český jazyk - Postavení ženy ve společnosti
- CJ - Český jazyk - Zobrazení totalitní společnosti v literatuře
- D - Dějepis - Vývoj lidské společnosti v pravěku
- D - Dějepis - Vývoj české společnosti v době poděbradské a jagellonské
- D - Dějepis - Vývoj řecké otrokářské společnosti
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- E - Ekonomie - Obhc.společnosti, nabídka a poptávka
- PRA - Právo - Obchodní společnosti
- UCE - Účetnictví - Obchodní společnosti
- UCE - Účetnictví - Založení a vznik kapitálových společností
- UCE - Účetnictví - Účtování v akciové společnosti
- E - Ekonomie - Nové formy obchodní společností v rámci EU
- PRA - Právo - Obchodni spolecnosti
- CJ - Český jazyk - vývoj češtiny ve vztahu k vývoji společnosti
- D - Dějepis - Odraz vývoje lidské společnosti v kultuře a vzdělanosti
- LIT - Literatura - PODÍL ŽEN SPISOVATELEK NA ZOBRAZENÍ SPOLEČNOSTI
- UCE - Účetnictví - porovnání obchodních společností
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- CJ - Český jazyk - Vzpoura jedince proti společnosti v moderní české poezii př
- LIT - Literatura - Obraz české společnosti po 2. sv. válce v literatuře
- LIT - Literatura - Vzpoura umělců proti společnosti na přelomu 19. a 20. stol
- PRA - Právo - Význam práva ve společnosti, stát a právo
- E - Ekonomie - Obchodni spolecnosti
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti (a.s., s.r.o.)
- E - Ekonomie - Osobní společnosti (v.o.s., k.s.)
- CJ - Český jazyk - Kritika církve a společnosti
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- D - Dějepis - Vývoj lidské společnosti v pravěku
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Skupinová struktura společnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Zájmová samospráva jako prvek občanské společnosti Proces i
- LIT - Literatura - Úloha divadla v české společnosti
- E - Ekonomie - obchodní společnosti
- CJ - Český jazyk - Literární zobrazení vývoje lidské společnosti po roce 1945 ve světové literatuře
- PRA - Právo - Clovek v lidske spolecnosti
- D - Dějepis - VZNIK A ROZVOJ KLASICKÉ OTROKÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI V ŘECKÉ OBLASTI
- E - Ekonomie - Kapitalove spolecnosti
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- E - Ekonomie - Osobni spolecnosti
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v akciové společnosti
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování ve společnosti s ručením omezeným
- ZSV - Základy společenských věd - Struktura společnosti
- PRA - Právo - Kapitálové obchodní společnosti
- PRA - Právo - Obchodní společnosti
- PRA - Právo - Osobní obchodní společnosti, družstva
- PRA - Právo - Člověk v lidské společnosti
- D - Dějepis - vývoj lidské společnosti v pravěku, pomocné vědy historické
- D - Dějepis - Vývoj české společnosti od 15. století po nástup Habsbur
- D - Dějepis - Vývoj české společnosti od nástupu Habsburků do národníh
- E - Ekonomie - Kapitálové společnosti
- E - Ekonomie - Obchodni spolecnosti
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- E - Ekonomie - Osobní společnosti
- POD - Podnikání - kapitálové obchodní společnosti
- POD - Podnikání - Obchodní společnosti - obecný úvod
- POD - Podnikání - Osobní společnosti, tichý společník, sdružení
- PRA - Právo - Obchodní společnosti
- CJ - Český jazyk - ROZVOJ CZ SPOLECNOSTI V 60
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- EKO - Ekonomika - 8.Obchodní společnosti
- D - Dějepis - Lidé na okraji společnosti a čarodějnictví
- CJ - Český jazyk - Komunikace v zvote cloveka a spolecnosti
- E - Ekonomie - Obchodní společnosti
- D - Dějepis - Krize feudální společnosti
Copyright 2024 unium.cz