- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálStav současné mateřštiny
Osnova: 1. Historie a vývoj českého jazyka
2. a) Současná čeština
b) Slovosled a slovní zásoba
c) Nářečí
d) Vývoj
e) Stavba jazyka
f) Význam slova
3. Shrnutí
Při pronikání křesťanství v 9. stol. se uplatnila latina a staroslověnština, která byla naším prvním spisovným jazykem. Její období trvalo asi dvě stě let, a pak u nás po jistou dobu byla uznávaná pouze latina. První stopy češtiny lze nalézt jako vpisky v latinských rukopisech. Primitivní pravopis - chyběli označení pro "š", "č", a podobně, a tak se začalo užívat spřežek, tj. spojení dvou i více latinských liter - pravopis spřežkový. Ve 14. stol. se rozvíjí spisovná čeština, přejímají se výrazy z němčiny, začínají se psát básně i próza - Tomáš ze Štítného. Husitské hnutí významně přispělo k rozvoji češtiny, Jan Hus navrhl diakritický pravopis místo spřežek, tj. pro samohlásky čárku a souhlásky tečku nad písmenem. Velký význam sehrál vynález knihtisku. V té době vyšlo několik mluvnic a slovníků. Bratrský pravopis ponechal čárky, ale tečky nahradil háčky. Po bitvě na Bílé hoře se rozvoj zpomalil až zastavil, postupné poněmčování měst zarazilo až obrození, které znamenalo nové období spisovné češtiny, které bylo potřeba dát přesná pravidla. Spisovná čeština se stala úředním jazykem až se vznikem Československé republiky, byla nucena nahradit německou úřední terminologii vlastními výrazy, odstranit archaismy a kodifikovat. Na světě je několik tisíc různých jazyků, jejichž přesný počet nelze zjistit. Příbuzné jazyky tvoří tzv. jazykové rodiny. Příbuzenství je patrno na většině jazycích evropských i v s jazyky indickými, tuto skupinu, kam patří i čeština, nazýváme indoevropskou. Jihoslovanská staroslověnština, kterou rozšířili Konstantin a Metoděj se smísila s jazyky používaných na našem území ve staročeštinu a z ní pak vznikla čeština, která je národním jazykem Čechů.
Čeština současné doby není statická, ale dynamická a používá 2500 000-300 000 slov, ale přesný počet nelze určit, jelikož se neustále vyvíjí spolu se společnosti, nejrychleji jde kupředu slovní zásoba (pojmenovávání nových věcí), pomaleji gramatická stavba jazyka, změny tvarosloví a hláskosloví.
Český slovosled je pružný, ale není libovolný. Velký význam má pro posluchače, aby správně a snadno pochopil smysl věty, pomáhá mu rychle se orientovat ve významové a mluvnické stavbě vět. Pořádek slov je určován aktuálním členěním výpovědi, zřeteli gramatickými a rytmickými. Slovní zásoba je buď původní – sem patří původní slova, slova vytvořená odvozením pomocí předpony nebo přípony či jiného složení písmen (počítat – počítač, les – lesní, vědět – dozvědět a mnoho dalších), dále sem patří zkrácená slova, zkratky a slova vytvořená složením dvou nebo více slov, nebo je slovní zásoba převzatá (z cizích jazyků), a ta se dále dělí na přepsanou do češtiny a na slova používaná v původním tvaru, případně foneticky přepsaná do latinky (např. ikebana, hardware a další). Slovní zásoba každého jazyka podléhá nejrychlejším vývojovým změnám, z užívání mizí slova pojmenovávající zaniklé skutečnosti (přástky, chudobinec) a napro
Vloženo: 7.06.2012
Velikost: 42,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz