- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálhem Pražského jara, byla opět zavedena stranická kontrola médií, byly zakázány ostatní politické subjekty, bylo zrušeno usnesení sjezdu KSČ ve Vysočanech a vliv nevyhovujících reformně laděných komunistů byl postupně snižován
Normalizace v Československu(70.léta)
Počátky normalizace
okupační vojska po zásahu neodešla- do konce roku 1968 sice odešly jednotky všech menších států, avšak sovětská vojska v Československu zůstala a nejrůznějším způsobem se vměšovala do vnitřních záležitostí Československé republiky
V říjnu 1968 byla mezi ČSSR a SSSR podepsána smlouva "o dočasném pobytu sovětských vojsk". Málokdo asi tehdy tušil, že zde vojska budou pobývat ještě dalších třiadvacet let
27. října 1968 byl k radosti Slováků přijat zákon o federativním uspořádání Československa- stanovil republiku jako federaci dvou států - České socialistické republiky (ČSR) a Slovenské socialistické republiky (SSR)
Porevoluční vývoj a přítomnost okupačních vojsk se samozřejmě neobešla zcela bez protestních akcí- demonstrace 28. října, 6. a 7. listopadu 1968
Zklamání a rezignace na řešení problémů vlasti bylo vyjádřeno tragickým protestem studenta Filozofické fakulty University Karlovy Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 před budovou Národního muzea v Praze upálil
pohřeb, který se konal 25. ledna, se stal další protestní akcí proti stále pokračující okupaci
Tato i další sebevraždy (Jan Zajíc, Evžen Plocek) sice veřejností otřásly, na politické dění bohužel neměly většího vlivu
situace vyvrcholila odstoupením Alexandra Dubčeka z funkce tajemníka ÚV KSČ a nástupem Gustáva Husáka- začal ihned s vykonáváním přání sovětských soudruhů
Následovaly prověrky celé členské základny strany a především všech těch, kteří zastávali nějaké funkce ve straně- Během těchto čistek bylo z KSČ vyloučeno 500 000 členů
Vyloučení se však většinou neobešlo i bez další perzekuce - vyloučení ze současného zaměstnání, přeřazení na neatraktivní a neodpovídající pracovní pozici bez možnosti postupu, přestěhování do menšího bytu, následky nesli často i rodinní příslušníci
21. srpna 1969 na pražském Václavském náměstí- Poslední masový projev nespokojenosti
Souborem opatření nového vedení KSČ se však nálada ve společnosti změnila natolik, že k další takto masové demonstraci došlo až v listopadu 1989, tedy za dvacet let.
70.léta v Československu-období Normalizace
Reálný socialismus měl přimět občany, aby se sice radovali ze socialismu a komunismu, ale rovněž aby se smířili s reálnými možnostmi tohoto zřízení
velké stavební projekty-řehrada Gabčíkovo, jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice a Dukovany, dálnice D1 z Prahy do Bratislavy, pražské metro, pražský Palác kultury či domy kultury
V roce 1975 vystřídal na postu prezidenta Ludvíka Svobodu Gustáv Husák,
Hospodářství se ve druhé polovině začalo postupně dostávat do potíží- Růst HDP se zpomaloval, centrálně řízené hospodářství nedokázalo uspokojovat potřeby obyvatel, což se projevovalo v nedostatku vybraných komodit v obchodech
Praktická neexistence konkurence též přispívala ke stagnaci ve vývoji nových výrobků, čímž výroba více a více zaostávala za našimi západními sousedy. Rovněž ekologická situace se zvláště v některých oblastech republiky výrazně zhoršovala
někteří lidé odmítli uznat návrat totality a zvláště sovětskou okupaci
Pro tyto novináře, politiky, umělce a vědce se vžilo označení disidenti-ikdyž většina z nich byla přeřazena do zaměstnání neodpovídající jejich kvalifikaci a často byli hlídáni příslušníky Státní bezpečnosti, dokázali zorganizovat protesty proti porušování lidských práv- Někteří se též podíleli na vydávání a šíření ilegálních knih a časopisů, kterým se souhrnně říká samizdat
Prostřednictvím vysílání radií jako byla Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či české BBC, se jim také dařilo působit na českou veřejnost
Nejvýznamnějším činem českého disentu bylo vydání Charty 77 (1. 1. 1977)- upozornili na porušování občanských práv a svobod- Prvními mluvčími Charty 77 byl Jan Patočka, Václav Havel a Jiří Hájek
Vydání Charty bylo však ze strany KSČ vnímáno negativně a proti autorům i signatářům bylo zahájeno stíhání doprovázené ostouzecí kampaní v médiích
80.léta,Sametová revoluce
80.léta v Československu
- Špatné výsledky hospodářství si v osmdesátých letech vyžádaly začátek provádění "přestavby" i v Československu
-rogram byl oficiálně představen v Sovětském svazu po nástupu prezidenta Michaila Sergejeviče Gorbačova v roce 1985
- Naděje, že přestavba povede k úspěšnému cíli, pro Československo definitivně uhasly nástupem Miloše Jakeše do funkce tajemníka ÚV KSČ
- První větší projevy nespokojenosti obyvatel začaly na podzim roku 1988
- V lednu 1989 se konaly vzpomínkové demonstrace při příležitosti upálení Jana Palacha
- Reakce komunistického režimu přiměla jenom více lidí k dalším demonstracím- Do ulic byla vyslána vodní děla a speciální zásahové jednotky s psovody
- Hnutí Charta 77 na konci června zveřejnilo dokument nazvaný Několik vět, v němž bylo zveřejněno sedm požadavků: Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové.
Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.
Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občanských hnutí, včetně nezávislých odboru, svazu a spolku.
Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.
Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů.
Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti.
Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Pražském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné normalizaci. Je smutné, že zatímco v některých zemích, jejichž armády tehdy do československého vývoje zasáhly, se dnes už o tomto tématu začíná věcně diskutovat, u nás je to stále ještě velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědni za dvacetileté upadání všech oblastí společenského života u nás.
Další demonstrace proběhly 21. srpna a další 28. října- Vedení KSČ se sice snažilo zavést tvrdá protiopatření především akcemi StB, ale tím jen přilévalo olej do ohně
V listopadu přišla zpráva o pádu berlínské zdi, zprávy z Polska rovněž nebyly příznivé a v Maďarsku se připravovaly svobodné volby
Za této situace dochází během krátké doby k rozkladu celého východního bloku
Sametová revoluce
konala se na památku 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 17. listopadu- Poté, co demonstranti zamířili z Vyšehradu, kde vzpomněli na studenta Jana Opletala zastřeleného nacisty při demonstraci v roce 1939, do centra Prahy, na Národní třídě proti nim zasáhly ozbrojené složky Veřejné bezpečnosti a pluk Sboru národní bezpečnosti
Způsob zásahu pobouřil celou veřejnost a měl za následek odstartování celé vlny protestních akcí po celém státě a začátek revoluce
V noci z 18. na 19. listopadu 1989 bylo vytvořeno Občanské fórum do jehož čela byl postaven Václav Havel
Občanské fórum (OF) vyhlásilo na 27. listopad generální stávku s požadavkem na potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod
na Slovensku vzniklo politické hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN)-
Každý den se konaly demonstrace
21. listopadu jednali zástupci Občanského fóra s premiérem Ladislavem Adamcem. 29. listopadu zrušilo Federální shromáždění čtvrtý článek ústavy o vedoucí úloze KSČ
Tím právně skončila více než čtyřicetiletá doba vlády jedné strany
7. prosince 1989 podala federální vláda Ladislava Adamce demisi
O tři dny později se ustavila tzv. vláda národního porozumění v čele s Mariánem Čalfou
Gustáv Husák abdikoval na funkci prezidenta republiky
Do čela Federálního shromáždění byl zvolen Alexandr Dubček
29. prosince 1989 byl ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen prezidentem republiky bývalý disident, představitel Charty 77 a čelní představitel OF Václav Havel
Počátky demokracie,rozdělení Československa
1. února 1990 byla zrušena Státní bezpečnost (StB), zrušena Národní fronta
rehabilitováni pronásledovaní komunistickým režimem a byl rovněž přijat zákon o restitucích
zahájeny přípravy na privatizaci státního majetku
zrušen trest smrti
bylo domluveno odsunutí sovětských vojsk z území Československé republiky
od konce března 1990 nazývala Československá federativní republika a od 23. dubna Česko-slovenská federativní republika (tzv. válka o pomlčku).
8. - 9. června 1990 se konaly první post-komunistické parlamentní volby- se přihlásilo 23 stran a v nichž s více než 50% zvítězilo Občanské fórum
Po volbách byla jmenována nová vláda v čele s premiérem Mariánem Čalfou
V červenci byl prezidentem opětovně zvolen Václav Havel
Občanské fórum- hnutí, v němž bylo sdruženo více různě zaměřených proudů a osobností- ministr financí Václav Klaus, který stanul v čele nově založené strany ODS dne 23. února 1991
Rozdíly mezi Českem a Slovenskem se ukázaly rovněž ve druhých parlamentních volbách, které se konaly ve dnech 6. - 7. června 1992 neochota politiků spolupracovat a vidina vlastního prospěchu než požadavkem národa došlo k rozhodnutí o rozdělení Česko-slovenské federativní republiky na dvě samostatné republiky - Českou republiku s hlavním městem v Praze a Slovenskou republiku s hlavním městem v Bratislavě
K rozdělení federace oficiálně došlo 1. ledna 1993
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 114,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Československo po 2.světové válce
- D - Dějepis - Osvobozené Československo 1945 - 1948
- D - Dějepis - Československo po roce 1948
- D - Dějepis - Ceskoslovensko mezi valkami
- D - Dějepis - Ceskoslovensko od konce druhe svetove valky do soucasnosti
- D - Dějepis - Ceskoslovensko v letech 1938-1945
- D - Dějepis - Československo ve 20. letech
- D - Dějepis - československo 1918-39
- D - Dějepis - ČESKOSLOVENSKO PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE
- D - Dějepis - československo po r. 1945
- D - Dějepis - ČESKOSLOVENSKO VE 20. LETECH 20. STOLETÍ
- D - Dějepis - ČESKOSLOVENSKO PŘED A ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
- D - Dějepis - ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1921-1938
- D - Dějepis - 30 leta Ceskoslovensko
Copyright 2024 unium.cz