- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálČESKOSLOVENSKO PO 2.SVĚTOVÉ VÁLCE
Československo v letech 1946-1948
-na konci května 1946 se konaly poslední svobodné demokratické volby-mělo z nich vzejít Ústavodárné národní shromáždění-tento orgán měl vypracovat novou ústavu československa jakožto demokratické republiky
-do čela zájmu se odstála komunistická strana-předsedou-Klement Gotwalld
-1946 měla strana úpřes 1milion členů
-pro komunisty byly volby klíčové,aby získaly přesvědčivou většinu a využili ji pro svůj záměr na vytvoření monopolu moci
-používali již před volbami ovládnutá ministerstva a celé aparáty-ovládali ministerstvo vnitra, informací i armádu
-národní socialisté (NS) v čele s dr. Petrem Zenklem
-byla oproti komunistům zhruba poloviční a tvořili jí převážně příslušníci středních vrstev-hlásila sek odkaz T. G. Masaryka a E. Beneše
-další stranu tvořili lidovci v čele s Janem Šrámkem(ca. 400 tisíc členů) a sociální demokraté v čele se Zdeňkem Fierlingerem (ca. 350 tisíc členů)
-Největší další stranou na Slovensku byla Demokratická strana na Slovensku v čele s předsedou Jozefem Letrichem.
-Volby nakonec skončily podle představ komunistůzískali přesvědčivou většinu a v tom důsledku vyhlásili také svůj další krok: získat většinu národa
-Vládu sestavil nový premiér Klement Gottwald, místopředsedou byl dr. Petr Zenkl (ČSNS), ministr zahraničí Jan Masaryk (nestraník)
-Napětí, které bylo způsobeno vyostřenými střety mezi komunistickými a protikomunistickými poslanci, se ještě zhoršilo následujícího roku, kdy nejen Československo zasáhlo katastrofální sucho roku 1947-sníženy příděly potravin, a ani dodávka obilí ze Sovětského svazu nepomohla tak, jak hlásali komunisté.
-odmítnutí Marshallova plánu-Plán amerického ministra zahraničí generála George Marshalla byl urychlen po jeho návštěvě Moskvy při konferenci velké čtyřky o budoucnosti Německa v březnu 1947. Marshall zjistil, že Moskvě jde spíše o opak - zhoršit již tak nedobrou situaci v zásobování potravinami tak, aby měli komunisté snadnější cestu k moci. Plán pomoci poválečné Evropě byl představen v Harvardu 5. června 1947. Většina západní Evropy (včetně Československa) o tento plán projevila velký zájem
-7. července vláda jednomyslně přijala pozvání k účasti na pařížské přípravné konferenci k přijetí Marshallova plánu.
-O dva dny později však odjela vládní delegace s Klementem Gottwaldem, Janem Masarykem a dalšími do Moskvy-je přijal přímo Stalin-vydal ultimatum: pokud Československo svůj souhlas neodvolá do 10. července do 16:00, bude to mít vážné důsledky pro vztahy mezi oběma zeměmi
-Československá vláda se sešla 10. července hned ráno. Prezident Beneš nebyl schopen zasáhnout, neboť shodou okolností v noci na 10. července utrpěl záchvat mrtvice a byl v bezvědomí. I přesto vyhlásil Vladimír Clementis (KSČ), tajemník ministerstva zahraničí, na jednání vlády, že Beneš souhlasí s odvoláním rozhodnutí ze 7. července-protesty nepřítomného ministra průmyslu a ministra výživy nebyly na jednání vlády oznámeny
-Po dlouhém jednání vláda nakonec večer zrušila souhlas k přijetí pozvání do Paříže ze 7. července a Marshallův plán tím odmítla
-Odmítnutím Marshallova plánu přijalo Československo diktát z Moskvy-zařadilo se mezi sovětské satelity
-Sovětský svaz na takovéto chování neměl žádné právní nároky, ve smlouvě z roku 1943 se dokonce zavazoval nezasahovat do vnitřních věcí Československa
-Země, které Marshallův plán přijaly, se staly nejvyspělejšími zeměmi v Evropě
-Sovětský svaz na Marshallův plán reagoval vytvořením kominformy a o dva roky později založením Rady vzájemné hospodářské pomoci-ve skutečnosti spíše nástroje k prosazení hospodářských zájmů Sovětského svazu
-zápas o zachování demokracie-střety mezi komunisty a antikomunisty
-Komunisté zvolili cestu masových protestů a demonstrací spojených mnohdy se záměrně vykonstruovanými aférami-milionářská dávka, která strhla mnoho lidí v představě, že takto lze do státní kasy přidat velké množství prostředků
-vláda vzešlá z voleb 1946 byla pouze na dva roky =>další volby-jaro 1948-komunisté používali narychlo svolávané akce - sjezdy odborů, rolnických komisí a podobně, Jakákoliv akce vlády, se kterou komunisté nesouhlasili, byla tímto způsobem blokována nebo alespoň zpochybňována
Převrat roku 1948 a 50.léta
Vývoj roku 1948 - vítězství komunismu
-19. února 1948- Stalin chtěl, aby komunisté přešli k rozhodujícímu střetnutí, V případě potřeby dokonce nabídl vojenskou pomoc, o kterou měl Klement Gottwald požádat
- Vyšetřování některých politických afér policejní složkou státu - Sborem národní bezpečnosti (SNB) - vedlo k protestům nekomunistických ministrů, které vyjádřili na zasedání vlády 13. února 1948 společně s odmítnutím chystaných přesunů velitelů SNB v Praze
-komunisté chtěli posílit vliv KSČ v policejních složkách
- na další jednání vlády odmítlo 12 ministrů nekomunistických stran jít a 20. února 1948 podali demisi v očekávání, že tuto demisi prezident Beneš nepřijme a dojde k předčasným volbám, nebo že komunisté ustoupí
- Komunisté svolali manifestaci na Staroměstské náměstí 21. února, sjezd závodních rad 22. února a generální stávku s více než dvěma miliony zúčastněných o dva dny později
- cíl: donutit prezidenta, aby demisi přijal
- lidové milice- nové ozbrojené složky- Proti tomu pouze vysokoškolští studenti, kteří uspořádali 23. února pochod na Hrad, aby vyjádřili podporu prezidentu Benešovi
- Komunisté docílili odtržení prokomunistické třetiny sociální demokracie
- Akční výbory vylučovali lidi, kteří nesouhlasili s Komunistickou stranou
- Prezident Beneš nechtěl přijmout Gottwaldův návrh-vyjádřil přesvědčení, že jistě ne všechen československý lid si přeje zánik demokracie a že si nepřeje svým podpisem demokracii zabít
- 25. února 1948 však pod nátlakem a ze strachu z občanské války a vojenského zásahu Sovětského svazu prezident Edvard Beneš nakonec demisi přijal
- Většina obyvatel skutečně uvěřila slibům Komunistické strany
- že právě ona je ta jediná a pravá, která dokáže zajistit tu opravdovou "vládu lidu", tedy demokracii, právě ona dokáže zajistit spravedlnost a prosperitu. Již zanedlouho na vlastní kůži zjistili první lidé, že ona spravedlnost nebyla míněna pro všechny, a ona "prosperita" dovedla stát do velkého vnitřního zadlužení
- Komunistickým převratem se naše země stala součástí Sovětského bloku
- na západní hranici (s Německem a Rakouskem) byla postupně budována téměř nepřekonatelná železná opona
- Nastala doba, kdy režim sám sebe nazýval "lidově demokratický", ale zároveň se měnil v režim vlády jedné strany
Počátek totality
Poúnorové uspořádání
lidově-demokratická forma vlády nastolená "revolučním" nebo také "vítězným" únorem roku 1948 se záhy ukázala jako nic jiného než jinak nazvaná forma vlády totalitní- moc v rukou soustředilo ústředí komunistické strany
Příslušníci nekomunistických stran byli vytlačováni ze všech důležitých a rozhodujících funkcí-
akční výbory- hlavním kritériem byla stranickost,nikoliv odbornost- díky jejich činnosti opustilo svůj post v krátké době po únoru 1948 více než 200 tisíc lidí- Řada z nich volila cestu emigrace z vlasti- druhá emigrační vlna
Tato atmosféra se podepsala na vzrůstajícím počtu členů komunistické strany- do roku 1949 tento počet vzrostl o jeden milion a dramatickém poklesu členů ostatních stran
legální opozice přestala existovat
drželi si tedy moc zákonodárnou, pod kontrolu se dostala i moc výkonná
komunisté dostali vliv i v soudnictví- přešla pod komunisty poslední složka moci a ústřední složkou se tak stala KSČ
mimo jakýkoliv zákonný rámec stála poslední složka moci- sovětští poradci- hlavním úkolem bylo podřídit vývoj v Československu potřebám Sovětského svazu
zavedení cenzury- jejímž prostřednictvím přešel pod kontrolu komunistů i tisk a rozhlas- staly se propagandistickým nástrojem- všechna nakladatelství byla záhy komunisty převzata anebo zrušena
První seznam zakázané literatury již v říjnu 1948
bylo zničeno necelých 30 milionů knih, které buďto obsahově nevyhovovaly, nebo se nějak proti režimu, straně nebo vládě "prohřešil" jejich autor
Volby a ústava
-11. března 1948 byla vládě Klementa Gottwalda vyslovena důvěra- Pro hlasovala naprostá většina poslanců
- Den před hlasováním za dosud ne zcela vyjasněných okolností zemřel ministr zahraničí Jan Masaryk
- 30. 5. proběhly volby do Národního shromáždění- měly být schválením dosavadních kroků komunistů
- Ti se však pojistili-předložili totiž voličům pouze jedinou kandidátku, a to tzv. Národní fronty
- volit museli všichni a bylo tomu tak až do pádu komunistického režimu v roce 1989
- Jediná forma protestu byla tedy možná vhozením tzv. bílého hlasovacího lístku do volební urny
- 2. června 1948, prezident Edvard Beneš abdikoval
- Novým prezidentem byl 14. června 1948 zvolen Klement Gottwald- který o den později jmenoval předsedou vlády Antonína Zápotockého
- 14. července 1948 poté vstoupila v platnost nová ústava- Tato ústava se nazývá Ústava 9. května- ČSR se stala lidovědemokratickou republikou, státem dvou rovnoprávných národů
- Podle této ústavy bylo možné vlastnit soukromý podnik do 50 zaměstnanců a půdu do maximální rozlohy 50 hektarů Veškeré podniky nesplňující kvótu 50 zaměstnanců, stejně jako veškerá půda nad 50 hektarů, veškeré přírodní bohatství, celý bankovní sektor a velkoobchod - to vše bylo podle ústavy znárodněno- Přijetím této ústavy se komunisté dostali k moci i právně
První protesty a vlna represe
První manifestační projevy- se kterými komunisté nesouhlasili, byly učiněny během průvodu Prahou pořádaným během XI. všesokolského sletu- Sokolové nahlas vyhlásili své sympatie k již exprezidentovi Benešovi. Zanedlouho poté spolek Sokol jako takový přestal existovat
Další vlnu veřejných protestů spustil pohřeb exprezidenta Beneše 8. září 1948
Státní bezpečnost získala mimořádnou úlohu(StB)- jejíž úzké vedení bylo přímo napojené na sovětské zpravodajské složky- neštítila se použ
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 114,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Československo po 2.světové válce
- D - Dějepis - Osvobozené Československo 1945 - 1948
- D - Dějepis - Československo po roce 1948
- D - Dějepis - Ceskoslovensko mezi valkami
- D - Dějepis - Ceskoslovensko od konce druhe svetove valky do soucasnosti
- D - Dějepis - Ceskoslovensko v letech 1938-1945
- D - Dějepis - Československo ve 20. letech
- D - Dějepis - československo 1918-39
- D - Dějepis - ČESKOSLOVENSKO PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE
- D - Dějepis - československo po r. 1945
- D - Dějepis - ČESKOSLOVENSKO VE 20. LETECH 20. STOLETÍ
- D - Dějepis - ČESKOSLOVENSKO PŘED A ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
- D - Dějepis - ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1921-1938
- D - Dějepis - 30 leta Ceskoslovensko
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: