- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál15. maturitní otázka
Buržoazní revoluce ve světě
(HTML náhled)
podstata buržoazních revolucí - je spojena hlavně s prosazováním kapitalismu ( poprvé se objevuje ve Florencii ve 14. stol). V průběhu 15. a 16. stol. se kapitalismus objevuje v nejvyspělejších zemích jako bylo Nizozemí a Anglie. Úkolem buržoazních revolucí bylo zničit feudalismus, který bránil měšťanům získávat politickou moc. V závislých a koloniálních zemích je zaměřena také na dobytí národní nezávislosti. První buržoazní r. byla v Nizozemí a pokračovaly až do 20. stol. b. Nizozemská buržoazní revoluce - dnešní Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a část sever. Francie. Nizozemí bylo nejbohatší španělskou provincií. Jeho výnos převyšoval výnosy z ostatních držav, včetně Španělska. Zatímco Španělsko zůstávalo i přes bohatství, které mu plynulo ze zámořských kolonií, zaostalou feudální zemí, Nizozemí posilovalo tendence vedoucí ke kapitalismu. Nizozemí - 17 samosprávných provincií, volný svazek se společným generálním sněmem ( právo povolovat daně ), každá provincie byla spravována stavovským shromážděním ze zástupců šlechty a měst, měla svého místodržícího, jeho radu a vlastní zákony. Zástupcem španělského krále = generální místodržitel ( v l. 1559 - 1567 Markéta Parmská , nemanželská dcera Karla pátého ). Nizozemí těžilo z vzestupu Španělska ( bohatství zámořských kolonií), Nizozemí hlavně bohatlo ze zprostředkovatelského obchodu ( zboží ze Španělska a Portugal do Antverp a odtud do celé Evropy).Nizozemí tímto způsobem ovládlo obchod na severu a západě Evropy. Kromě obchodu na tom bylo Nizozemí dobře i se zemědělstvím ( nové technologie ), vyspělé řemeslo ( manufaktury na výrobu suken, krajek, střelných zbraní ), ale hlavně - zisky z obchodu byly investovány do dalšího hospodářského rozvoje. Byli však rozdíly mezi provinciemi - Jih a Střed - Flandry, Brabantsko - na venkově silná katolická šlechta, feudální vztahy, ve městech cechovní a manufakturní výroby, obchod zprostředkovatelský, převaha katolictví, obyvatelstvo valonské - FRA. Sever - zvl. Holland, Zéeland, Utrecht - na venkově slabá šlechta, hodně svobodných rolníků, ve městech velké manufaktury ( anglická vlna, len z Lužice a Slezska ), velké obchodní loďstvo a přístavy, obchod celou Evropou - koření. Převaha podnikatelů, tendence ke kapitalismu, obyvatelstvo holandské, převaha kalvínství. Nákladná a v podstatě málo úspěšná politika přivedla španělskou monarchii do krize. Španělský král Filip druhý , který vládnul v letech 1556 - 1598, se proto snažil nizozemské provincie k sobě více připoutat, zvyšoval daně ( tzv. alcabala - čti alkavala ),omezoval pravomoc samosprávných orgánů, tvrdě začal pronásledovat stoupence reformace, mezi nimiž převažovali přívrženci Kalvínovi. Počátky nizozemského odboje začali roku 1565, důvody nejen náboženské, ale i hospodářské ( bída a hlad ) a politické. Vytvořila se stavovská opozice - mírný odboj ( stížnosti a žádosti králi, vyjednávání ) - bránila stavovské svobody, odpor proti absolutismu, berní politice a náboženské netoleranci ( inkvizice ).Tato opozice byla složena ze skupiny aristokratů v čele s princem Vilémem Oranžským, hrabě Egmont, admirál Hoorn. Během jednání s královskou místodržitelkou Markétou Parmskou, propuklo lidové povstání ve městech na severu i na jihu země v letech 1566 - 1567 ( chudina, řemeslníci a venkov ). Útoky na církevní instituce, povstání mělo ráz protifeudálního obrazoboreckého boje v kalvínském duchu. Jednání o ústupcích opoziční šlechtě byla přerušena. Španělský král poslal do Nizozemí desetitisícovou armádu pod vedením fanatického katolíka vévody z Alby, proti němuž nemohli stavové postavit odpovídající vojenskou sílu. Vévoda nastolil hrůzovládu ( trvala 6 let ). Zavedl daně ( tu alcabalu ), popravy 100 000 lidí, mezi prvními byli Egmont a Hoorn, konfiskace jejich majetku, emigrace obyvatel ( i Vilém Oranžský ) a připravovali zahraniční odboj. Vypukla celonárodní revoluce - odpor proti hrůzovládě, jsou vytvářeny partyzánské oddíly - tzv. Gézové,podle posměšného výroku jednoho z nepřátel ( " žebráci "). Gézové vytvořili dvě hlavní skupiny - mořští gézové a lesní. Mořští gézové měli základny ve francouzských a hlavně anglických přístavech. Ke gézům se připojili radikální příslušníci drobné šlechty a v roce 1569 se postavil do jejich čela sám Vilém Oranžský. Roku 1572 se vylodili u města Brielle a tam vytvořili základnu revoluce - signál k povstání ( podpora Anglie, Hugenotů ), gézové napadali španělské lodě, které přiváželi zboží z kolonií - ztráty pro Španělsko. Povstání a hrdinná obrana dalších měst proti přesile, např Haarlem, Leiden,.Obránci byli zásobováni z moře gézy, taktika ochraných mořských hrází - záplavy, útočníci utonuli nebo se stáhli. Proti této lidové,národní válce nezmohl nic ani vévoda z Alby, a proto požádal o propuštění. Třídní základna revoluce se značně rozšířila, ztratila však výrazně lidový charakter, vedení v revoluci si zajistila buržoazie, která válku financovala. Revolučním vojskům se však podařilo vypudit španělskou armádu pouze ze severních provincií. V listopadu 1576 se konalo zasedání generálních stavů v Gentu - dohoda mezi severními a jižními provinciemi, tzv. gentská pacifikace ( smíření ) o postupu proti Španělům mezi dosud španělskými a samostatnými provinciemi, proklamace spojenectví, ale zároveň odhaleny rozdílné zájmy a cíle ( sever proti kompromisu , jih pro mír i za cenu ústupků ). Roku 1579 ( 6. 1. ) uzavřela katolická šlechta na jihu tzv. Arraskou unii - oddanost Filipu druhému další dohody, urovnání sporů s králem s podmínkou odchodu španělských vojsk. Severní provincie ustavily tzv. Utrechtskou unii a to 23. 1. ( 5 provincií , mezi které patřily např. překvapivě Utrecht , Holland, Zéeland a flanderská města ) - za cíl si dali, že to dotáhnou do vítězného konce. Roku 1581 Unie vyhlásila nový stát Spojené nizozemské provincie - do čela zvolen Vilém Oranžský, území Nizozemska bylo natrvalo rozděleno, severní část si udržela nezávislost, jižní část ( dnešní Belgie ) zůstala pod nadvládou Habsburků ( vyhnáni nekatolíci ). Roku 1584 byl vilém zavražděn fanatickým přívržencem Španělů, stal se symbolem vlasti, odmítal pocty, osobní majetek věnoval na vyzbrojení vojska a žold. Nahradil ho Mořic Oranžský. Roku 1609 došlo k příměří mezi Nizozemím a Španělskem. Mír vydržel 12 let, definitivní uznání nezávislosti až roku 1648 v souvislost s výsledky 30leté války. c. anglická buržoazní revoluce - V Anglii na počátku 17. stol. skončilo období tudorovské monarchie, v němž většinou docházelo k souladu a vzájemné podpoře mezi potřebami anglických podnikatelů a parlamentu a mezi panovnickou mocí. Nastupuje dynastie Stuartovců ( po smrti Alžběty ) - roku 1603 nastupuje skotský král Jakub první ( 1603 - 1625 ) – vládl v obou zemích prostřednictvím svých rádců . Rozvíjí se manufaktury, dostatek kapitálu, dostatek levné pracovní síly. Anglie hodně obchoduje, získává rozhodující vliv v sev. části Evropy, začíná pronikat do Indie, zakládají osady ve Virginii. Panovník se sám účastní obchodu, z něhož mu plynou velké zisky a není tak závislý na daních - pokouší se o absolutismus. Jakub zklamal protestanty v Evropě ( nepomohl zeti Fridrichu Falckému ) i doma ( emigrují do Severní Ameriky roku 1607 a hlavně 1620 - vznik Nové Anglie ). Již on sám se pokoušel vládnout bez parlamentu, vydržoval stálou armádu - potřeba peněz, větší výdaje než zisky královského dvora - zadlužování. Syn Karel první ( 1625 - 1649 ) se do toho už pořádně opřel, od roku 1629 vůbec nesvo
Vloženo: 6.09.2011
Velikost: 63,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Osvícenství a Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Počátek novověku Buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská buržoazní revoluce
- D - Dějepis - Anglická buržoázní revoluce
- D - Dějepis - BURŽOAZNÍ REVOLUCE V 16. - 18. STOLETÍ
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - počátek novověku, buržoázní revoluce
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce v Evropě - nizozemská a anglick
- D - Dějepis - Anglie před buržoázní rev.-Trudovci, Francie za vlády Lu
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce - ang., niz.
- D - Dějepis - Buržoázní revoluce USA, Rusko
- 1 - Dějepis - Anglie, průmyslová revoluce a po revoluci
- D - Dějepis - Americka revoluce
- D - Dějepis - Anglická revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Velka francouzska revoluce
- D - Dějepis - Velká Francouzská revoluce
- D - Dějepis - Velká franzouská revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Francie, Španělsko, revoluce v Nizozemí, Americe a Anglii
- D - Dějepis - Dělnické a socialistické hnutí od počátku do vzniku bolševismu, průmyslová revoluce.
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Americká revoluce
- D - Dějepis - Husitská revoluce
- D - Dějepis - Periodizace anglické revoluce
- D - Dějepis - Pokusy o reformu církve a počátek husitské revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Rakousku
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - Revoluce v českých zemích (1848)
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - Nizozemská a anglická revoluce, absolutistická Francie
- D - Dějepis - Normalizace, Sametová revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Českých zemích
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce, Napoleonské války
- D - Dějepis - Vídeňský kongres, revoluce 1848
- D - Dějepis - Americká Revoluce
- D - Dějepis - Anglická Revoluce
- D - Dějepis - Francouzská Revoluce
- D - Dějepis - Nizozemska Revoluce
- D - Dějepis - Revoluce V
- D - Dějepis - Francouzska revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848 - 49
- D - Dějepis - Anglická revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - Anglie za vlady Tudorovcu, anglicka revoluce
- D - Dějepis - Velka francouzska revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - Průmyslová revoluce + umělecké slohy 18.,19. století
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - AMERICKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - ANGLICKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
- D - Dějepis - NIZOZEMSKA REVOLUCE
- D - Dějepis - REVOLUCE V
- D - Dějepis - francouzská revoluce, napoleonské války
- D - Dějepis - francouzská revoluce
- D - Dějepis - nizozemská revoluce
- D - Dějepis - průběh huisitské revoluce, její význam
- D - Dějepis - REVOLUCE 1848
- D - Dějepis - Sestup revoluce ve Francii a doba napoleonská
- D - Dějepis - Technicko-vědecká revoluce
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce a Napoleon
- D - Dějepis - Americká revoluce
- D - Dějepis - Anglicka revoluce
- D - Dějepis - Druhá prům. revoluce, rozvoj vědy
- D - Dějepis - Evropské revoluce v 16
- D - Dějepis - francouzská revoluce
- D - Dějepis - Husická revoluce
- D - Dějepis - Islámská revoluce v Íránu
- D - Dějepis - Nizoz. a Ang. revoluce
- D - Dějepis - První prům. revoluce
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - REVOLUCE 1848a
- D - Dějepis - Revoluce 20 léta
- D - Dějepis - Velká fr.revoluce do Vídeňského kongresu
- D - Dějepis - Revoluce 1848-1849 u nás a v Evropě
- D - Dějepis - Velká francouzská revoluce
- D - Dějepis - Osvícenství a Velká fr. revoluce
- D - Dějepis - 1.sv.válka, Versailleský mír, ruské revoluce
- 01 - Pedagogika TV a sportu - _Instituce_telesne_handicapovanych_sportovcu_v_CR_a_ve_svete
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě
- LIT - Literatura - Humanismus a renesance ve světě
- LIT - Literatura - Nejvýznamnější představitelé současné české literatury ve světě
- LIT - Literatura - Preromantismus a romantismus ve světě, tvorba K. H. Máchy
- LIT - Literatura - Realismus 20 stol. ve svete
- LIT - Literatura - Realismus ve světě
- LIT - Literatura - Realismus_ve_svete
- LIT - Literatura - Renesance ve světě
- LIT - Literatura - Romantismus ve světě a u nás
- Z - Zeměpis - Integrace ve svete
- 1 - Český jazyk - Renesance ve světě
- D - Dějepis - 2. pol. 20. století ve světě
- LIT - Literatura - Literatura přelomu 19.st.a 20.st. světě
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Mezinárodní organizace ve světě
- Z - Zeměpis - Ohniska napětí ve světě
- CJ - Český jazyk - Literární moderna ve světě a u nás
- LIT - Literatura - Počátky moderního umění ve světě i v Čechách v druhé polov
- CJ - Český jazyk - Preromantismusve světě a u nás
- CJ - Český jazyk - Romantismus, u nás a ve světě, Mácha
- CJ - Český jazyk - Kritický realismus ve svetě
- CJ - Český jazyk - Preromantismus a romantismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Klasicismus a Preromantismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismu ve světě i v českých zemích (13. 17.
- CJ - Český jazyk - Vývoj divadla ve světě a u nás od nejstarší doby do konce 1
- CJ - Český jazyk - Literatura 17. a 18. století doma i ve světě
- CJ - Český jazyk - Vznik kinematografie ve světě a u nás
- CJ - Český jazyk - Vývoj kinematografie ve světě a u nás
- LIT - Literatura - PROZA VE SVĚTĚ
- D - Dějepis - konflikty ve svete
- LIT - Literatura - Proza ve světě - FRANCIE
- CJ - Český jazyk - Literární moderna ve světě i u nás
- CJ - Český jazyk - Renesance + Humanismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě a v Čechách
- D - Dějepis - politická situace ve světě a v Evropě po r. 1945
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD, VLÁDA JAGELLONCŮ, ZMĚNY V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
- Z - Zeměpis - Mezinárodní organizace ve světě
- Z - Zeměpis - Ohniska napětí ve světě
- ZSV - Základy společenských věd - VOJENSKÁ INTEGRACE V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, NATO, STUDENÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace vEvropě a ve světě. NATO.Studená válka
- CJ - Český jazyk - BAROKO VE SVĚTĚ A U NÁS, J. A. KOMENSKÝ (17. - 18. ST.)
- CJ - Český jazyk - Počátky literárního vývoje ve světě, písemný projev
- CJ - Český jazyk - POČÁTKY LITERÁRNÍHO VÝVOJE VE SVĚTĚ
- CJ - Český jazyk - Realismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě a u nás
- CJ - Český jazyk - ROMANTISMUS VE SVĚTĚ A U NÁS2
- D - Dějepis - Vývoj ve světě 2.pol.19.stol. a poč.20.stol.
- LIT - Literatura - Moderní básnické směry a charakter literatury v závěru 19. století ve světě
- LIT - Literatura - kritický realismus a naturalismus ve světě
- Ke - Křesťanská etika - Rodina v dnešním světě
- D - Dějepis - 4 D konflikty ve svete
Copyright 2024 unium.cz