- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. BUŇKA
SLOŽENÍ ŽIVÉ HMOTY
Prvkové složení hmoty
BIOGENNÍ PRVKY – jsou pro život nezbytné. V různém množství s drobnými odchylkami se vyskytují ve všech živých organismech.
BIOGENNÍ PLASTICKÉ PRVKY – tvoří protoplazmu C, O, H, N
BIOGENNÍ KATAL. PRVKY – jsou součástí enzymů a vitamínů. Některé z nich přítomny v nepatrných množstvích, ale přesto jsou nepostradatelné = stopové prvky (Fe, Zn, Cu, Se).
Látkové složení hmoty
ANORGANICKÉ LÁTKY
H2O – není součástí popela
fce: udržování vnitřní struktury buněk
rozpouštědlo org. i anorg. látek
přivádí živiny, odvádí zplodiny
tepelný vodič, regulace teploty v organismu, udržování tepla
účastní se chem. reakcí
vhodným prostředím pro chem. Reakce
Výskyt: voda volná – dá se odstranit sušením (zbyde sušina)
voda vázaná – dá se odstranit spalováním (zbyde popel)
Voda je v organismech v neustálém pohybu. Organismus ji musí získávat z potravy (exogenní) nebo z chem. pochodů (endogenní).
ORGANICKÉ LÁTKY
Sacharidy – zdrojem energie a uhlíku a jsou součástí stavebních a podpůrných pletiv. Vyskytují se jako: monosacharidy (jednoduché cukry – glukosa, fruktóza)
polysacharidy (složitější cukry – škrob, celulóza)
Lipidy – slouží jako zásobárna energie, tepelný izolátor, ochrana povrchu a jsou součástí buněčných membrán.
Bílkoviny – zákl. stavební složka organismů. Řídí fyziologické děje, protože enzymy a hormony jsou také bílkoviny. Vytvářejí makromolekuly, ty vznikají spojováním AMK. Spojují se peptidovou vazbou a vznikají peptidové řetězce. V nich se střídá 15-20 druhů AMK. Člověk je přijímá v potravě, ale některé si umí vyrobit sám. Ty, které si musí vyrobit sám, jsou esenciální AMK.
fce: stavební (části buněk), řídící (enzymy), regulační (hormony), podpůrná (chrupavky).
Opotřebované bílkoviny se rozloží na AMK.
Nukleové kyseliny - jsou nositelkami genetické informace. Umožňují reprodukci živé hmoty. Řídí syntézu bílkovin. Jsou ve všech buňkách organismů. Jsou to makromolekulární látky. Složení: cukr s 5C, dusíkatá báze, zbytek HPO3.
Dusíkaté báze
DNAAdeninRNAAdenin
GuaninGuanin
CytosinCytosin
ThyminUracil
DNA – má tvar dvoušroubovice, je uložena v jádře, je hl. součástí chromozomů a její úloha je genetická. Pořadí nukleotidů určuje pořadí AMK v bílkovinách. Umí se kopírovat. Při kopírování se rozepne jako zip a k oběma polovinám se dosyntetizuje na základě párování bází druhá polovina a tím vzniknou 2 úplně stejné molekuly DNA.
RNA – její molekula je jednovláknová. Vzniká v jadérku a tvoří se podle
DNA tzv.transkripcí (přepisem). Rozlišujeme 4 druhy RNA: mRNA (informační), tRNA (transferová),
rRNA (ribozomová), vRNA (virová).
VÝMĚNA LÁTEK MEZI BUŇKOU A OKOLÍM A POHYB LÁTEK V BUŇCE
Druhy pohybu látek
Difúze – je pohyb molekul látek z míst vyšší koncentrace do místa s nižší koncentrací. Je to pasivní přenos. Intenzita závisí na teplotě, rozdílu koncentrací a velikosti molekul. Jde-li o buňku, budou se přes membránu pohybovat pouze molekuly, které projdou. Pohyb molekul látky se děje až do vyrovnání koncentrací. Pokud buňka takto přijímanou látku rozkládá, udržuje se tzv.koncentrační spád a látka proniká do buňky stále.
Osmóza – je pohyb molekul H2O polopropustnou membránou z místa s nižší
Do místa s vyšší koncentrací látek. Tím je koncentrace vyrovnává. Jedná-li se
o buňku, zvětšuje se počet molekul H2O uvnitř a roste její objem. Molekuly rozpuštěné látky, které nemůžou projít CPM, způsobují svým pohybem nárazy do membrány a projevují se jako osmotický tlak.
Prostředí může být: Izotonické – venku i uvnitř je stejná koncentrace
Hypertonické – venku je koncentrace vyšší než uvnitř
Hypotonické – venku je koncentrace nižší než uvnitř
Pinocytóza – tzv.buněčné pití. Slouží živočišným i rostlinným buňkám, k příjmu drobných kapiček tekutin a makromolekulárních látek. CPM se vchlípí, vzniklý důlek s obsahem látek se protahuje dovnitř až se odškrtí tzv.pinocytózový váček. Je to aktivní činnost a může probíhat i opačně (jako tzv.exocytóza).
Fagocytóza – tzv.buněčné pojídání. Slouží živočišným buňkám, k příjmu pevných částeček. Buňka vyšle CPM-výběžky kolem částečky, až jí úplně obklopí. CPM, která se dostala dovnitř buňky se rozpustí. Je to aktivní činnost. Jsou jí vybavení např:prvoci (měňavky) a v našem těle jsou to bílé krvinky (=makrofágy).
Extruze – je výdej látek buňkou a) REGRESE - výdej nezměněných látek (H2O)
b) EXKRECE
Vloženo: 18.04.2011
Velikost: 81,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI - Biologie
Podobné materiály
- 11 - Základy somatologie - Buňka
- Bi - Biologie - Prokaryorická buňka
- BI - Biologie - buňka - příjem, výdej látek, osmotické jevy, přeměna látek, buněčné dýchání
- BI - Biologie - buňka - rozmnožování, buněčný cyklus, růst
- BI - Biologie - buňka - syntéza důleživých látek
- BI - Biologie - Buňka význam a stavba.doc
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Eukaryotická buňka
- BI - Biologie - Eukaryotní buňka
- BI - Biologie - Prokaryotická buňka
- BI - Biologie - Bunka
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Bunka
- BI - Biologie - Buňka 2
- BI - Biologie - Prokaryotická, eukaryotická buňka
- BI - Biologie - Rostlinná buňka, pletiva a stavba vegetativních orgánů
- BI - Biologie - Živočišná buňka a tkáně
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Atributy živé hmoty, viry, eukaryotická buňka- stručně
- BI - Biologie - Prokaryotická buňka- bakterie
- BI - Biologie - bunka
- BI - Biologie - rostilnna bunka
- BI - Biologie - zivocisna bunka
- BI - Biologie - Prokaryotická buňka
- BI - Biologie - Prokaryotická buňka
Copyright 2024 unium.cz