- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálna vnitřní membráně vlivem ukotvených enzymů procesy štěpení pokračují (dýchací řetězec) a uvolňuje se APT (energie)
Plastidy – oválná tělíska uzavřená obalem ze dvou membrán
- v rostlinách
zelené chloroplasty, barevné chromoplasty, bezbarvé leukoplasty
mají vlastní DNA a proteosyntetický aparát
chloroplasty - uvnitř je bílkovinná plazma – stroma (matrix) – v ní síť váčků – tylakoidů
v stromatu probíhá temnostní fáze fotosyntézy
stupňovitě na sebe uložené tylakoidy tvoří grána obsahující zelený chlorofyl
chromoplasty – obsahují červená a žlutá barviva – karotenoidy a xantofyly
hojně obsaženy v červeně, oranžově a žlutě zbarvených listech, květech a plodech
leukoplasty – nacházejí se v neosvětlených částech rostlin (kořeny, oddenky,…)
hromadí se v nich zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy)
Golgiho komplex – soustava cisteren a měchýřků
probíhá zde úprava a transport látek
Lysozomy – najdeme nejčastěji u živočišných buněk
měchýřky tvořené biomembránou
obsahují trávicí enzymy
u rostlinných buněk plní funkci lysozomů vakuoly
Ribozomy – bílkovinná tělíska obsahující ribozomovou RND (r-RND)
volné nebo vázané na endoplazmatické retikulum
účastní se syntézy bílkovin (proteosyntézy)
Endoplazmatické retikulum – systém kanálků a váčků, membrány jsou součástí obalů jádra
probíhá zde transport látek
drsné – na některých membránách připojené ribozomy – syntéza bílkoviny¨
hladké – bez ribozomů, syntetizují se zde glykolipidy
Vakuoly – cisterny vzniklé z endoplazmatického retikula nebo Golgiho komplexu obalené jednou membránou (tonoplastem)
uvnitř rozpuštěné minerální látky, barviva, cukry, aj. – tzv. buněčná šťáva
vyplňuje až 80% buňky
reguluje vnitřní napětí buňky (turgor)
mladé rostlinné buňky obsahují více vakuol, starší jednu velkou vakuolu
Další součásti cytoplazmy:
krystaly (šťavelan vápenatý,…)
zrna glykogenu, tuky,…
barviva (i ve váčcích obal. membrán)
Cytoskelet: tvoří kostru buňky
složen z vláken – mikrfilament a trubiček – mikrotubulů
umožňuje pohyb struktur uvnitř buňky
součástí je také jaderný mikrotubulární aparát (dělicí vřeténko)
Buněčné povrchy:
Cytoplazmatická membrána
izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího
má stejnou strukturu jako cyt. membrána u prokaryotických buněk
polopropustná – řídí transport látek
je u všech buněk
Buněčná stěna – vnější obal buňky – udává tvar buňky, mechanicky ji ochraňuje před vlivy vnějšího prostředí
tvořená celulózou (buničinou) a jinými polysacharidy, bílkoviny,…
propustná pro vodné roztoky
není v živočišné buňce
Rostlinná buňka x živočišná buňka
Rostlinná buňka: Živočišná buňka:
Malá tvarová rozmanitost a specializaceVelká tvarová rozmanitost
Má buněčnou stěnu, plastidy a vakuolyNemá buněčnou stěnu, plastidy ani vakuoly
Transport látek v buňce
Hlavní mechanismy transportu látek přes buněčnou membránu patří:
Pasivní transport – probíhá bez spotřeby energie
prostá difuze – fyzikální proces, transport látek po koncentračním spádu (molekuly rozpuštěné látky jsou transportovány z míst s vyšší koncentrací na místa s nižší koncentrací)
zvláštním případem difuze je osmóza – přes membránu pronikají snadno a rychle pouze molekuly vody, zatímco malé částice v ní rozpuštěné (ionty, molekuly) sice prostupují membránou, ale pomalu, voda tak proniká z méně koncentrovaného roztoku na jedné straně membrány do koncentrovanějšího na druhé straně membrány, dokud se koncentrace roztoků nevyrovnají
usnadněná difuze – transport látek po koncentračním spádu, látka se váže na přenašeč zabudovaný do membrány
Aktivní transport – probíhá za spotřeby energie (ve formě ATP), je uskutečněn prostřednictvím bílkovinných přenašečů, může probíhat i proti koncentračnímu spádu
Endocytóza – buňka pohlcuje látky z okolí
- pinocytóza – membrána obalí pohlcované částice, vchlípí se do buňky a odškrtí se ve formě malého měchýřku, ten přechází do cytoplazmy, rozpadá se a obsah je rozptýlen
- fagocytóza – buňka vytvoří panožky (plazmatické výběžky), jimiž obklopí větší částici a uzavře v měchýřek, do něhož proudí enzymy, které částici rozloží
Exocytóza – opak endocytózy, měchýřek vytvořený uvnitř buňky splyne s plazmatickou membránou a jeho obsah je vyloučen do okolí, buňka vylučuje látky odpadní, škodlivé nebo látky, které mají v organismu určité funkce (např. hormony).
Fyziologie buňky
V buňce probíhá řada energetických přeměn, spojených se:
získáváním zdrojů energie
uvolňováním energie
Současně v buňce dochází k mnoha látkovým přeměnám:
přeměna lipidů a sacharidů (spojená se získáváním a uvolňováním energie)
syntéza informačních molekul (řídících, katalytických)
syntéza stavebních látek
V buňce probíhají současně děje:
katabolické (rozkladné) – za současného uvolnění energie se složitější látky štěpí na jednodušší
endergonické děje
anabolické (syntetické) – za současného spotřebování energie vznikají z látek jednodušších látky složitější
endergonické děje
Jednotlivé metabolické reakce jsou katalyzovány látkami bílkovinné povahy – enzymy, které reakce usnadňují a urychlují.
Podle základního charakteru metabolismu rozdělujeme organismy na:
heterotrofní - přijímají uhlík ve formě organických látek, patří sem živočichové a
autotrofní – přijímají uhlík ve formě CO2, jsou schopny tvořit z anorganických látek látky organické, k čemuž získávají energii:
ve formě světelné energie, pak jde o tzv. fotoautotrofní organismy (fototrofní bakterie a zelené rostliny)
oxidací anorganických látek, pak jde o tzv. chemoautotrofní organismy, např. některé bakterie
Energie získaná při katabolických dějích je uchovávána a posléze odevzdávána při dějích anabolických prostřednictvím tzv. makroergických sloučenin
molekuly makroergických sloučenin obsahují velké množství energie – vázána v tzv. makroergických vazbách
univerzální makroergická sloučenina – ATP – adenosintrifosfát
energeticky bohatá sloučenina
tvoří se připojením fosfátového zbytku k ADP (adenosindifosfát)
proces nazývaný fosforylace
Fotosyntéza – autotrofní organismy využívají anorganické látky (CO2 a H2O) a světel
Vloženo: 2.04.2011
Velikost: 9,25 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI - Biologie
Podobné materiály
- 11 - Základy somatologie - Buňka
- Bi - Biologie - Prokaryorická buňka
- BI - Biologie - buňka - příjem, výdej látek, osmotické jevy, přeměna látek, buněčné dýchání
- BI - Biologie - buňka - rozmnožování, buněčný cyklus, růst
- BI - Biologie - buňka - syntéza důleživých látek
- BI - Biologie - Buňka význam a stavba.doc
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Eukaryotická buňka
- BI - Biologie - Eukaryotní buňka
- BI - Biologie - Prokaryotická buňka
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Bunka
- BI - Biologie - Buňka 2
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Prokaryotická, eukaryotická buňka
- BI - Biologie - Rostlinná buňka, pletiva a stavba vegetativních orgánů
- BI - Biologie - Živočišná buňka a tkáně
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Buňka
- BI - Biologie - Atributy živé hmoty, viry, eukaryotická buňka- stručně
- BI - Biologie - Prokaryotická buňka- bakterie
- BI - Biologie - bunka
- BI - Biologie - rostilnna bunka
- BI - Biologie - zivocisna bunka
- BI - Biologie - Prokaryotická buňka
- BI - Biologie - Prokaryotická buňka
Copyright 2024 unium.cz