- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál10. BALADICKÁ EPIKA
Balada
= lidová lyrickoepická báseň tragického obsahu, tragického konce
boj člověka proti přírodním silám
výchozím tématem lidová pověst nebo pohádka
dramatický spád děje, dialogy
lidový jazyk – krajové názvy, zdrobněliny
Sociální balada
podobná s lidovou baladou, až na to, že prostředí není přírodní ale společenské, člověk většinou umírá z nespravedlivých společenských poměrů
konflikt člověka a společnosti
19. stol.
Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)
Kytice
Odlišný od Máchy. Mácha bouřlivák, Erben tichý, klidný, soustředěný vědec. Narodil se v chudé rodině v Miletíně v Podkrkonoší. Studoval gym. Hradci Králové, pak fil. a práva v Praze. Poslední představitel No. Věnoval se umělecké činnosti. Stýká se s Máchou, Palackým. Archivář muzea a ředitel pražského archívu. Při těchto cestách sbíral lidovou slovesnost. Redigoval Pražské noviny a časopis Obzor.
Sběratel a hodnotitel lidového
Vydavatelská činnost.
Sb. Kytice (1853) Podkladem jsou staré č. a slovanské lid. báje na tíživé ovzduší Bachovského i Metternistického absolutismu, rev. rok 1848, potlačování č. lit. a politiky. Ep. b., lyrické i úvahové pasáže, především balady (pochmurný děj, trag. konec).Erben je romantik, odlišný od Máchy, lidé jsou trestáni za porušení řádu (člověk se snaží změnit svůj osud), porušení přírodní rovnováhy, osudovost., konflikty v lidské, životě podle Erbena vznikají narušením zákl. zákonů a vztahů mezi lidmi. Proviněním je právě vzpoura proti osudu, za něj následuje trest,k který převyšuje vinu (Polednice, Štědrý den), k usmíření může čl. dojít jen pokáním (Poklad, Záhořovo lože, Svatební košile). Ve většině b. jsou hl. hr. ženy, často vztah matky a dítěte (Dceřina kletba, Vrba, Zlatý kolovrat, Lilie, Vodník). V problematice viny a trestu se promítá smysl lidu pro spravedlnost. Průhledné alegorizuje soudobé politické dění. Přímou reakcí na „časy zaživa pohřbené“ je b. Věštkyně. Zůstala jen ve fragmentech, aktualizuje staré pověsti a věštby osudu národa. Hl. motivy: Přemysl opouští pole a své voly, kněžna Libuše v lázni – potopení zlaté kolébky, Libušin pluk, kostel se zlatým zvonem, hora s božím chrámem, třicetiletá válka. Zlatý kolovrat (na motivy B. Němcové). Kytice byla inspirací pro Nerudu a Vrchlického, výtvarníky J. Mánese, M. Alše, J. Zrzavého a hudebníky A. Dvořáka, Z. Fibicha a V. Nováka. (podrobněji v sešitě č. 6 – kvinta).
Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
Selské balady
Vlastním jm. Emil Frída, narodil se v Lounech. Jeho otec byl kupec. Dětství strávil na venkově v Ovčárech u Kolína a u strýce faráře. Po maturitě čel studovat na kněze pak přešel na fil. fak. Půs. Jako vychovatel v jedné šlechtické rodině s níž pobýval v It. Zde získal zájem o ant. A renesanční umění. Po návratu tajemník Českého učení technického, pak univerzitní prof. Prof. Srovnávacích lit. Dějin na Pražské univerzitě. Přátelství se Sofií Podlipskou, oženil se s její dcerou Ludmilou (verše plné štěstí), v 90. Letech došlo ke krizi v manželství, rozešli se pes. Poezie, otrávenost životem). Výrazné pocty doma i v zahr., člen České akademie věd, měl mnoho čestných doktorátů od mnoha vysokých škol. Nadaný umělecky i vědecky. Vůdčí osobnost Lumírovců. Nejv. český básník 19.století (vytvořil nejbohatší a nejvšestrannější b. dílo; kritizován generací 90. let (Machar), ale dalšími generacemi oceněn) – asi 4000 básní. Přetížen prací, r. 1908 onemocněl těžkou nervovou chorobou a zemřel.
– výraz hlubokého prožitku z milostného citu (láska šťastná i zrazená)
– upřímnost, otevřenost, láska k lidem a k přírodě
– obrazové bohatství (metafory, přirovnání, nadsázka)
– v překladech uvedl ve známost řadu autorů
– připravil půdu pro impresionismus a symbolismus
Epika
náměty ze světových dějin – pokus o ztvárnění celých dějin lidstva od počátku let až do 19. st., sledoval morální vývoj lidstva. Sb. Duch a svět (úvahy o vztahu člověka a vesmíru, o otázkách mravních, oslava řec. antiky, křesťanství) – vyšla zároveň s písněmi kosmickými. B. cyklus Zlomky epopeje (b. dějiny lidstva – ne ucelený výklad, ale detaily, civilizace se zdokonaluje, ale i ničí). Patří sem knihy: Nové zlomky epopeje, Dědictví Tantalovo., Sfinga, Perspektivy, Vozy a lidé, Votivní desky, Legendy, Hilarion, Twardowski, Bar Kohba (nejrozsáhl. ep. b., psaná formou dramatické b.). Ep. příběhy, obraz vývoje lidstva, zklamání z přítomnosti sb. Spartakus (vzpoura otroků v Římě).
Náměty z č. dějin – Dvoudílná sb. Mythy I., II., nár. tematika pouze v I. díle. Básně Šárka, Kříž Božetěchův, Legenda o sv. Prokopu – (rozsáhlá, o zakladateli Sázavského kláštera, proti něm.). Sb. Selské balady – selské bouře v 16. až 18. st., vlastenecká a sociální tematika, soc. balady; obrazy selských bojů – Ulický, Kozina, rebelové X krutí feudálové (Lorecký, Lomikar, Breda). Úsečnost, sevřenost vyjádření, výrazné charakteristiky postav. B. Lorecký ze Lkouše– podle
skutečné události, naturalistické drastické obrazy; b. Balada vánoční – selské povstání 1680; sedláci bez soudu pověšeni na stromy. B. Hrabě Breda – jeden z největších utiskovatelů, krutý a bezohledný, (jamb: ji ku lepšímu chystám úděli), sedláci neměli čím zaplatit, ostříhal ženy a dívky a vlasy prodal parukáři, byla to potupa, protože v té době byly stříhány dohola pouze čarodějnice před upálením. Potrestán za své násilí. Přestože jsou sedláci poraženi získávají morální vítězství.
Jan Neruda (1834 – 1891)
Balady a romance /básnická sbírka/
Knihy veršů – výpravných
vstup do literatury : balada : Oběšenec
Fejetonista, básník, prozaik, kritik, novinář, vůdčí duch Májovců. Pocházel z Prahy, narodil se na Malé straně v Újezdských kasárnách, jeho otec zde měl kantýnu po jeho smrti se s matkou přestěhoval do Ostruhovy (nyní Nerudova) ulice na Malé straně. jeho matka si zde zřídila hokynářství (malý obchůdek se vším všudy). Bydlel v Domě U Dvou slunců. Poznal bídu, život chudých. „Mne osud tvrdé do kolébky dal“ Vystudoval gymnázium, kde se seznámil s řadou studentů, kteří byli horliví vlastenci. Seznámil se s Němcovou a Erbenem. Zamiloval se do Anny Holinové, ale ona zemřela. Láska byla pro něj vždy problémem, byl to krásný muž. Miloval i o čtyři roky starší Karolínu Světlou, vdanou. V šedesáti letech se zamiloval do své sedmnáctileté neteře. Celý život miloval nešťastně. Jeho poezie není příliš veselá. Po studiích se stal novinářem. Půs. v růz. redakcích, hl. v Národních listech, Obrazech života; jen pro Národní listy napsal přes 2000 fejetonů (fejeton – publicistický útvar, krátký dříve se mu říkalo podčárník, musí zpracovat nějakou aktuální látku hum., sat., vtipně). Psal o všem možném, co se v Praze přihodilo, náměty s ročním obdobím. Např. Kam s ním? (O staré slámě ze slamníku.) Zakladatel české odborné div. kritiky (čas. div. otáčky). Ve své době ceněn hl. jako novinář, jako básník a prozaik ve stínu Hálka.
Básnické sbírky (šest):
Hřbitovní kvítí (1858) – pesimismus, skepse (vliv nár. situace – Bach. absolutismus, básníkovy chudoby a nešťastné lásky, smrt blízkého přítele, smrt matky), písně soucitu. Smutná milostná lyrika. Kostnatý jazyk, plný archaismů, nelibozvučná slova, podobné Baudellairově sb. Květy zla. Nepříznivě přijata, Neruda označen za morbidního básníka. Básně jsou pouze číslovány. Vychází téměř současně s Hálkoými Večerními písněmi (milostná lyrika, nadšeně přijata, libozvučné).
Knihy veršů (1868)– třídílný soubor:
část – Kniha veršů výpravných – básně epické, zvl. sociální balady, např. Dědova mísa (vnuk poučil otce, že se chová k starci bezcitně – dělal mu koryto, aby nerozbíjel nádobí), Před fortnou Milosrdných (rozhovor dědy s vnukem, který ho vyprovází do starobince), Skočme, hochu (zoufale radostná báseň opilého člověka, který se vrátil z vězení, jeho žena svedena a zkažena pány, dcera zemřela, proto se opíjí), Dobrovolník (o chudém synovi, který jde na vojnu, aby ho matka nemusela živit).
část – Kniha veršů lyrických a smíšených – cykly Otci, Matičce, Anně (rozdílnost autorova vztahu k otci – obdiv a úcta, matce – jako vůbec první básník vyjadřuje Neruda svou lásku k matce, Anně Holinové – milostná lyrika).
část – Kniha veršů časových a příležitostných – aktuální básně psané k nějakým příležitostem. Vším jsem byl rád (tzv. bilanční báseň, zamyšlení nad dosavadním životem => zklamání, ale i vítězství, básníkova spokojenost, jasnější životní nálada), Našel jsem se.
Písně kosmické (1878) – o vztahu člověka a kosmu, optimistická perspektiva, vliv vědeckých poznatků a technického pokroku. Neruda věřil v překonání zemské přitažlivosti. Básně pojmenováváme podle prvního řádku. Zelená hvězdo v zenitu (o jeho zemřelé lásce Terezce Macháčkové), Ty věčné hlasy proroků (vyjádření Nerudovy víry v dosažení vesmíru), Vzhůru již hlavu národe (vlastenecké ladění, povzbuzuje č. národ) – „…K nebi zvedni své oči, viz jsou zde i malé hvězdičky, kol nichž se velké točí…“ „…Bude-li každý z nás z křemene, bude celý národ z kvádrů…“ Jak lvové bijem o mříže (touha člověka ovládnout vesmír), Seděly žáby v kaluži (sat. báseň, dělá si legraci z vlasteneckých dam, jsou někde ve vesmíru také lidé?)
Balady a romance (1883) – vrchol lidovosti; lyrickoepic. básně dějového významu nebo úvahové, nedodržuje předně stavbu, baladu zaměňuje za romanci a naopak. Příklon k motivům ze života (lid. vztahy) - náměty biblické a legendární, národní, tragické lidské osudy. balady staršího typu. Balada májová (dívka, která chce milého prosí o to, aby nebyl zrzavý; jiný ale není, tak bere i zrzavého), Balada rajská (hum. zprac. biblický námět), Balada česká (o rytíři Palečkovi – přeje s každé jaro na osm dní probudit) Balada dětská (Neruda měl přítele A. Heyduka, který měl dceru, když k nim přišel na návštěvu, zjistil, že holčička zemřela), Romance helgolandská (končí smrtí), Balada o polce (romance, kdo slyší polku, musí tancovat), Romance o Karlu IV. (přirovnání č. lidu k č. vínu – zprvu trpké, pak si je čl. zamiluje), Balada stará – stará (typ. balada, svedená dívka se i se svým dítětem utopí), Balada štědrovečerní (Petrovi se zdá, že se dostal do Betléma, Andulička nemá, co by dala právě narozenému Ježíšku, tak mu dá pusu, Petr říká: „Matka na to klidně hledí, to je pěkné vychování“).
Prosté motivy (1883) – intimní a přírodní lyrika; čtyři oddíly (Jarní, Letní, Podzimní, Zimní) - proměny přírody paralelou s proměnami v životě lidském (dětství, mládí, mužný věk, stáří); tón lidové poezie. Jazyk podřizuje melodii „…Jak ze prsou dechy mi pije…“
Zpěvy páteční (1896) – vydána posmrtně Vrchlickým; národní a vlastenecká lyrika; víra v slavnou budoucnost národa; forma - žalozpěvy a hymny na téma národního utrpení a odboje. V názvu je míněn Velký pátek (smrt Krista). básně věřící ve znovuvzkříšení národa.
Rudolf Mayer (1835 – 1871)
V poledne /sociální balada/
Zemřel mladý (28 let), nevydal žádnou b. sb., jeho b. se dochovali v novinách a časopisech. Soc. balada V poledne – monolog bouřícího se topiče sloužícího u bohatého továrníka, sní o pomstě tyranovi, ale nic neudělá, i když by se vlastně nic nestalo, pouze by bylo o jednoho tyrana méně. Baladické rozhodování o dobrém a zlém.
20.století
Jarmila Glazarová (1901 – 1977)
Narodila se v Malé Skále u Turnova, chudá, v dětství přišla o rodiče, provdala se velmi brzy za mnohem staršího lékaře, s kterým strávila 12 šťastných let. Stala se úspěšnou novinářkou. Román Roky v kruhu – autobiografický román, je to vyprávění o životě lékaře a jeho mnohem mladší ženy, psána formou zápisků, idyla; román Vlčí jáma – základem je trojúhelník manžel, manželka, schovanka, negativní vliv peněz, zfilmováno. Hl. hr. je osiřelá dívka Jana, která žije společně s tetou Klárou a otčínem Robertem. Název symbolizuje rodinné prostředí. Klára je panovačná a zlá, svého mnohem mladšího muže neustále ponižuje, jádru je hluboce nešťastná, protože ji nikdo nemiluje, Robert si vzal jen pro peníze. Jana s Robertem se milují, ale Robert se nemůže odhodlat k odchodu, Jana tedy podchází sama a Klára brzy umírá a Robert také. Další román Advent – život beskydského lidu. Odehrává se na Valašsku, hl. hr. je svobodná matka Františka, provdá se za starého sedláka – vdovce, ten však z ní i jejího syna udělá sluhy, má milenku a ta Františku nenávidí a pomlouvá. Jednou je Františka hledá syna a náhodou objeví v seníku sedláka i jeho milenku a nechtěně převrhne lampu a oni oba uhoří. Zlo je potrestáno, Františka se zbavila svého tyrana nechtěně. Oba romány měly vzbuzovat naději na lepší život. Vydala knihu Chudá přadlena – drobné prózy do z Valašska, po válce se věnovala čistě politice.
Marie Majerová (1882 – 1967)
Bouřlivé mládí, pocházela z drobně buržoazní rodiny, anarchistka, chodila do Olšanské vily S. K. Neumanna, stýkala se s Gellnerem a Šrámkem, nedbala spol. konvencí, žila volným sexuálním životem, propagovala volnou lásku a osvobození ženy a proletariátu od kap. Pak se s anarchismem rozešla, stal se kom., její poválečné dílo nemá moc velkou hodnotu. Zpočátku psala o sentimentálních osudech žen. Povídky o nešťastných dívkách, které touží dosáhnout štěstí, svobody, moci samy o sobě rozhodovat. Knihy Nepřítel v domě – nepřátelství mezi mužem a ženou, vynucený svazek, Plané milování – dávka si nebere toho, koho miluje, ale kdo o ni požádá. Manželství = majetková smlouva; Mučenky, Dcery země. „Býti ženou, už to znamená trpěti“. Román Panenství – zachycuje tragický osud mladé Hanky a její lásku k Jimešovi, který je smrtelně nemocen. Hanka pracuje v jídelně, je hezká, líbí se svému zaměstnavateli i různým bohatým mužům. Rozhodne se, že obětuje své panenství, aby získala peníze na léčení svého milého. Nakonec od toho ustoupí. Slíbí vdovci, že si ho vezme, když jí dá nějaké peníze. Pak spěchá k Jimešovi, žale dovídá se, že již zemřel. V apatii beznaděje spáchá sebevraždu. Nejkrásnější svět ústřední postava Lenka Bilanská dcera nájemce mlýna. Její otec je představitelem vykořisťovatele, zotročuje i svou rodinu. Dvě starší dcery se provdají podle vůle svého otce. Lenka chce, aby jí bylo poskytnuto vzdělání. Otec to považuje za zbytečné.
Vloženo: 9.09.2011
Velikost: 127,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- CJ - Český jazyk - Baladická epika v české literatuře 19. a 20. století
- CJ - Český jazyk - Baladická epika v české literatuře 19. a 20. století
- CJ - Český jazyk - Imaginativni, baladicka, psychologicka proza ceske literatury mezivalecneho obdobi
- LIT - Literatura - Baladická tvorba
- CJ - Český jazyk - Baladicka epika v ceske literature
- CJ - Český jazyk - Baladická epika
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: