- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáls" Zagros ( HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Iranidy&action=edit&redlink=1" \o "Iranidy (stránka neexistuje)" Iranidy), centrální HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" \o "Írán" íránské pásmo s HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lutsk%C3%BD_masiv&action=edit&redlink=1" \o "Lutský masiv (stránka neexistuje)" lutským masivem, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Makr%C3%A1nsko-bal%C3%BA%C4%8Dist%C3%A1nsk%C3%A1_fly%C5%A1ov%C3%A1_jednotka&action=edit&redlink=1" \o "Makránsko-balúčistánská flyšová jednotka (stránka neexistuje)" makránsko-balúčistánská flyšová jednotka, C3%AD&action=edit&redlink=1" \o "Východoíránská pohoří (stránka neexistuje)" východoíránská pohoří, ánka neexistuje)" ománská ofiolitová zóna, orogenní zóna HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Alborz" \o "Alborz" Alborzu, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Kopet_Dagh" \o "Kopet Dagh" Kopet Dagh, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Centr%C3%A1ln%C3%AD_p%C3%A1kist%C3%A1nsk%C3%BD_h%C5%99bet&action=edit&redlink=1" \o "Centrální pákistánský hřbet (stránka neexistuje)" centrální pákistánský hřbet (), nka neexistuje)" pamírsko-hindúkušsko-karákoramská elevace, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Him%C3%A1laj" \o "Himálaj" Himálaj a HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Transhim%C3%A1laj" \o "Transhimálaj" Transhimálaj, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Indogan%C5%BEsk%C3%A1_n%C3%AD%C5%BEina" \o "Indoganžská nížina" Indoganžská nížina.
Alpinského stáří jsou také pásma podél pobřeží , tzv. HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cirkumpacifick%C3%A9_alpidy&action=edit&redlink=1" \o "Cirkumpacifické alpidy (stránka neexistuje)" cirkumpacifické alpidy, které ovšem vznikly kontaktem jiných desek ( HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Pacifick%C3%A1_deska" \o "Pacifická deska" pacifické s HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eurasijsk%C3%A1_deska&action=edit&redlink=1" \o "Eurasijská deska (stránka neexistuje)" eurasijskou) během " jenšanského vrásnění. Patří sem starší pásma v , ukotsko-katasijský vulkanický pás (stránka neexistuje)" Čukotsko-katasijský vulkanický pás (). Ve vznikla pásma , aponsk%C3%A9_Alpy&action=edit&redlink=1" \o "Japonské Alpy (stránka neexistuje)" Japonska a , jakož i další ostrovní oblouky na západním okraji pacifické desky (http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_Sundy" \o "Velké Sundy" Velké a , aj.)
Zemětřesení a sopečná činnost
Mnoho výše uvedených oblastí je seizmicky aktivních a zde nejsou vzácným jevem. Týká se to ostrovních oblouků na styku wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra" \o "Litosféra" litosférických , např. , NK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Tchaj-wan" \o "Tchaj-wan" Tchaj-wan, , ale i mnoha oblastí alpsko-himálajského systému (např. ie" \o "Malá Asie" Malá Asie, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Kavkaz" \o "Kavkaz" Kavkaz, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" \o "Írán" Írán, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C5%A1m%C3%ADr" \o "Kašmír" Kašmír) i jiných zlomových oblastí (např. ).
Oblastí původu je v Asii celá řada, dodnes činné sopky najdeme opět především ve východní Asii podél okraje Tichého oceánu: , ponsko" \o "Japonsko" Japonsko, , .
Vodstvo
V Asii se nacházejí mnohé z nejdelších a nejvodnatějších veletoků na Zemi, mj. (Dlouhá řeka, Evropanům známá též jako Jang-c'-ťiang), " Chuang-che (Žlutá řeka), , , , ipedia.org/wiki/Amur" \o "Amur" Amur, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Mekong" \o "Mekong" Mekong, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Brahmaputra" \o "Brahmaputra" Brahmaputra, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Ganga" \o "Ganga" Ganga, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Indus" \o "Indus" Indus, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Eufrat" \o "Eufrat" Eufrat a HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Tigris" \o "Tigris" Tigris. Velké sibiřské řeky (Ob, Jenisej, Lena) odtékají do , čínské a indočínské veletoky (Chuang-che, Čchang-ťiang a Mekong) míří na východ do , další směřují k jihu do . Velké oblasti v nitru Asie jsou , tj. bez spojení se . Řeky se buď ztrácejí v pouštích (např. , , , ), nebo končí ve více méně slaných jezerech, odkud se voda vypařuje (, , ). Z významných řek se to týká např. , a . Naopak nejhlubší jezero světa (odkud voda odtéká řekou ) je sladkovodní a odhaduje se, že obsahuje asi pětinu světových zásob sladké vody.
Podnebí
Vzhledem k obrovské rozloze Asie zde najdeme všechny hlavní podnebné pásy. Velká území v nitru kontinentu mají silně s velkými teplotními rozdíly mezi zimou a létem. přepočtený na hladinu moře dosahuje nejvyšších hodnot v lednu v oblasti a (103 ). Vzniká (anticyklóna) nad střední Sibiří. Naopak velká (cyklóna) vzniká v červenci kolem (99,5 kPa). Nejnižší lednové teploty na Sibiři mohou klesnout i pod -50°C, v jižní Asii zůstávají kolem +25°C. Rozpětí průměrných červencových teplot je od 5 do 35 stupňů.
Množství je ovlivněno především vysokými asijskými horstvy. Jih a jihovýchod kontinentu je extrémně vlhký, naopak ve srážkovém stínu za Himálajem leží velmi suché oblasti. Roční období v Himálaji a na jih od něj jsou ovlivňována pravidelnými .
V Asii rozlišujeme tyto podle :
Vegetace
V severní Asii (na Sibiři) jsou hlavními , a . V mírném podnebném pásu najdeme , a , dále na jih pak a . V jižní a jihovýchodní Asii pak původní společenstva spadají pod a .
Velká území na Sibiři pokrývá trvale zmrzlá půda (). Dále na jih ji lze nalézt v kvůli vysoké nadmořské výšce. se zachovaly v nejvyšších pohořích (např. , , ), ale kvůli se zkracují.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel Asie v červnu 2010 dosáhl 3 879 000 000 a stále stoupá. Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20 let. V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má s 1,3 mld.
Politická geografie
Regiony a státy
Název regionu aúzemí, s
(km˛)
(odhad k )
(ob./km˛)
:
13 115 200
39 129 729
3,0
:
2 346 927
13 472 593
5,7
198 500
4 822 166
24,3
143 100
6 719 567
47,0
488 100
4 688 963
9,6
447 400
25 563 441
57,1
:
9 584 492
1 384 303 705
134,0
()
35 980
22 548 009
626,7
(ČLR)
1 092
7 303 334
6 688,0
377 835
126 974 628
336,1
98 480
48 324 000
490,7
(ČLR)
25
461 833
18 473,3
1 565 000
2 694 432
1,7
120 540
22 224 195
184,4
:
5 770
350 898
60,8
300 000
84 525 639
281,8
1 419 588
227 026 560
159,9
181 040
12 775 324
70,6
236 800
5 777 180
24,4
329 750
22 662 365
68,7
678 500
42 238 224
62,3
693
4 452 732
6 425,3
514 000
62 354 402
121,3
329 560
81 098 416
246,1
15 007
952 618
63,5
:
647 500
27 755 775
42,9
144 000
133 376 684
926,2
47 000
2 094 176
44,6
3 290 797
1 062 969 504
323,0
1 648 000
66 622 704
40,4
300
320 165
1 067,2
140 800
25 873 917
183,8
795 423
149 732 510
188,2
65 610
19 576 783
298,4
:
29 800
3 330 099
111,7
86 600
9 000 000
103,9
665
656 397
987,1
63 556
1 378 159
21,7
69 700
4 630 841
66,4
437 072
24 001 816
54,9
20 770
6 029 529
290,3
527 970
18 701 257
35,4
92 300
5 307 470
57,5
11 437
793 341
69,4
17 820
2 111 561
118,5
9 250
775 927
83,9
10 400
3 677 780
353,6
212 460
2 713 462
12,8
363
1 203 591
3 315,7
1 960 582
23 513 330
12,0
82 880
2 445 989
29,5
185 180
17 155 814
92,6
756 768
57 855 068
76,5
5 860
2 303 660
393,1
Celkem
43 810 582
3 902 404 193
44 500,5
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 619,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Asie (J, JV, JZ)
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jihozápadí Asie
- Z - Zeměpis - JV a V Asie
- Z - Zeměpis - FYZICKA GEOGRAFIE ASIE
- Z - Zeměpis - KRAJINA SEVERNI ASIE
- Z - Zeměpis - POHORI JIZNI ASIE
- Z - Zeměpis - Regionaln geografie jizni a jihozapadni Asie
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Asie monzuny
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Jihozápadní Asie
- Z - Zeměpis - Střední Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Jižní a JV Asie, Indie
- Z - Zeměpis - JZ Asie regionalizace, hospodářská a politická charakteristi
- Z - Zeměpis - Východní asie
- Z - Zeměpis - Asie, Indie, Čína
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- Z - Zeměpis - Stredni Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Jihozápadí Asie
- Z - Zeměpis - JV a V Asie
- Z - Zeměpis - 07 asie
- Z - Zeměpis - 08 jihozapadni asie
- Z - Zeměpis - 09 jizni asie
- Z - Zeměpis - 10-Asie
- Z - Zeměpis - 12 jihovychodni asie
- Z - Zeměpis - 16. Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 17. Východní Asie
- Z - Zeměpis - 18 Islámská Afrika a JZ Asie
- Z - Zeměpis - 19 Asie, Indie, Čína
- Z - Zeměpis - Asie 2
- Z - Zeměpis - Asie2 II
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie2
- Z - Zeměpis - Jihozápadní Asie2
- Z - Zeměpis - Jihozápadí Asie
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Jižní Asie2
- Z - Zeměpis - Problémové oblasti Asie
- Z - Zeměpis - Stredni Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Střední Asie
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - Geopoliticky významné země vybraných regionů Asie
Copyright 2024 unium.cz