- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálncii, Pompeje, Káhiru, Miramare, Švýcarsko, Karlovy Vary, Sicílii, Baleáry, Španělsko, Malorku, Barcelonu, Turín, Ženevu a Territet. Roku 1896 odjíždí s manželem do Budapešti oslavit na oslavy založení Uher. O rok později ji umírá sestra Sofie.Další rok odjíždí do Ischlu oslavit manželovi narozeniny, ale začali se objevovat neuralgické bolesti. Její zdravotní stav nebyl dobrý – měla naběhlé kotníky, rozšířenou břišní dutinu, otoky na kotnících a vystupovaly ji kosti. Na lékařovu radu přestala držet diety a upustila od procházek.VZTAH S MAĎARYPrvní návštěvaNa své devatenácté narozeniny dostala Sissi od Maďarů přání k narozeninám s prosbou, aby navštívila jejich zemi. U Alžběty se začaly projevovat sympatie k Uhrům. Šlo také o jistou psychickou reakci, postavení Rakouska k Maďarům bylo podobné jako k ní. Začala pilně studovat maďarštinu, vzrůstala její obliba papriky, guláše, tokajského vína. Navíc v uhrách mají prý překrásné koně.V květnu 1857 se císařská rodina vydává do Maďarska.Cesta do Budapešti byla plná jásání o obdivování Alžběty, která cítila, že se Maďary sbližuje. Viděla v nich věrnější a charakternější osoby než v Rakušanech. Návštěvu museli přerušit kvůli smrti dcery Žofie. Alžběta si dlouho kladla její smrt za svou vinuZískání výhod pro Uhry. Během války s Pruskem roku 1866 odjíždí Alžběta s dětmi do Budapešti, protože hrozí útoky na Vídeň. Alžběta z toho měla nesmírnou radost, protože mohla být v milovaných Uhrách a věnovat se jízdě na koních. Sbližuje se zde s hrabětem Juliem Andrássyem. Na Alžbětino přání přijíždí císař do Budapešti, kde je vřele přivítán a jedná s čelními představiteli Uher. Během jednání schválili ústavu shodnou s tou, kterou chtěli za revoluce roku 1848. Korunovace uherskou královnouMaďaři zvou císaře ke korunovaci, avšak zároveň s ním bude korunována i císařovna. Při korunovaci 8. června 1867 poprvé Alžběta pocítila pravý obdiv a úctu, která byla větší než jakou občané prokazovali jejímu manželovi. Jako dárek dostávají zámeček Gödöllö, který se Sissi velice líbil. Při této návštěvě se dozvěděli o úmrtí Františkova bratra Maxmiliána. Tato smrt nejvíce ovlivnila chování arcivévodkyně Žofie. Díky tomu se změnilo Alžbětino postavení u dvora, mohla se věnovat svým dětem, dokonce po čtvrté otěhotněla. Během letních měsíců se ještě více sblížila s Idou Ferenczyovou. Zde věnovala velký obnos na opravu vlastních jízdáren, které se podobaly veřejné aréně. Zdokonalovala se v jízdě na koni, za tímto účelem si najala profesionálního cvičitele, jednoho z personálu přítele Ernesta Jakoba Renza, který byl zakladatelem evropského cirkusu. Teprve až na přelomu roku 1868 a 1869 se vrátila zpět do VídněKONEC ŽIVOTAV srpnu 1898 odjela do švýcarského Monte de Caux, ale zde ji vadilo neustále „hlídání“ státní policií. Nechápala, že jde především o její svobodu a chtěli mít trochu soukromí. Proto si nechala rezervovat apartmá v hotelu Beau Rivage v Ženevě. V sobotu 10. září 1898 se vydala na projížďku lodí po jezeře. Ještě před nástupem na loď ji anarchista Luigi Lucheni probodl nabroušeným pilníkem. Císařovna ještě s pomocí své dvorní dámy nastoupila na parník, kde o chvilku později umřela. Alžběta byla převezena vlakem do Vídně, který zastavoval v každém významnějším městě, aby každý mohl spatřit mrtvou císařovnu. Pohřebena byla 17. září 1898, po řádném obřadě v habsburském kostele, když její přání bylo, aby byla pohřbena na Korfu nebo na statku Gödöllö.ALŽBĚTINA KRÁSA A ZDRAVÍ K její vášni patřilo také udržování krásné postavy, proto neustále podnikala dlouhé pěší túry, cvičila a držela diety, při nichž pila šťávu z hovězího či telecího syrového masa nebo jedla bílky se solí. Nosila neustále korzety, koupala se v horkém olivovém oleji. Obličej a dekolt si potírala čerstvou smetanou, užívala pleťovou vodu z hustě našlehaných bílků s příměsí olivového oleje. Vlasy si jednou měsíčně koupala v brandy s rozmíchanými syrovými vejci a poté je proplachovala desinfekčním prostředkem. Výsledky byli jedinečné. Její váha se pohybovala mezi 46 až 50 kilogramy a vlasy měly původní barvu skoro do její smrti.UMĚLECKÁ ČINNOSTAlžběta se věnovala také stavitelské činosti. Na Korfu nechala vystavět vilu, zasvěcenou Achilleovi, se jménem Achillion. Objevovali se zde sochy hrdinů z řecké mytologie, řečtí literáti a všude bylo spoustu květin. Její snový palác byl skryt před vládními činiteli. Slouží také jako obraz císařčiny fantazie. Dále nechala zbudovat palác v Lainzu, který byl vystavěn v podobném pohádkovém stylu. Nechala nově vybavila císařskou Jachtu Miramare, na které podnikala cesty po Jaderském moři. Cesty na lodi zbožňovala, vraceli ji energii.Závěr:I když byla císařovna Alžběta považována za nejkrásnější ženu své doby, neměla lehký život, očekávala od něj více lásky, ohledu porozumění a hlavně více volnosti. Ve Vídni se cítila jako pták v kleci, když jí veškeré její záliby byli zakazovány, děti nesměla a manželovi nesměla veřejně projevovat lásku. Není proto divu, že raději utíkala ze zámku pryč na své cesty, kde nacházela aspoň trochu svobody. Na sklonku života, rezignovala. Už jen spíše přežívala, než aby žila. Po smrti svých blízkých a odchodu Marie Valerie, v které měla důvěrnici, už neměla nikoho, kdo by ji chápal a rozuměl, když ji František Josef I. miloval, nikdy ji nedokázal pochopit a porozumět ji. Možná její smrt pro ni byla vysvobozením, ze světa, který pro ni už neměl žádnou cenu. Místní rejstřík:Bad Ischl – str. 3,4,5,8Gödöllö – str. 7,8,9Hofburg – str. . 4Schönbrunn – str. 6Zdroje:POBEROVÁ, Slávka . Lásky českých královen : Milostné pletky v česlých dějinách. Alena Zatloukalová. 2005. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, c2005. 246 s. Klokan. ISBN 80-7362-175-4.CARTLAND, Barbara. Sissi, soukromý život Alžběty, císařovny rakouské. Karel Voleský. [s.l.] : Karel Vodenský, c1992. 200 s. \"kdysi a nyní\". ISBN 80-901243-1-8.PRASCHLOVÁ - BICHLEROVÁ, Gabriele. Císařovna Alžběta : Mýtus a pravda. Martina Adlová; Blanka Pscheidtová. 2. vyd. Praha : Ikar, 2004. 208 s. ISBN 80-249-0385-7.Http://encyklopedie.seznam.cz [online]. c1996-2009 , 15.12.2007 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: .Dárek za rozdělení Rakouska-Uherska? Vášnivá noc!. Epocha speciál : 44 milostných afér nejmocnějších mužů světa. 2008, č. 2, s. 100.Příloha:Portrét Alžběty od Winterhalteraportréty Alžběty BavorskéAlžbětin pokoj v zámku HofburgSyn Rudolf s Milenkou Marií Vetserovoumanžel František Josef I.
Vloženo: 2.04.2011
Velikost: 370,32 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: