- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMyšlenky a literatura NO
historický kontext: - reformy Marie Terezie, Josefa II. – toleranční patent, zrušení nevolnictví
- školské reformy – vznik české inteligence
pojem obrození – uměle vytvořený pojem ve 20. století
- proces národního uvědomění, rozvoj národní kultury
- rozvoj vědecké a literární činnosti: 1774 – Královská česká společnost nauk (vědecká činnost), 1831 – Matice česká (rozvoj českého písemnictví)
- vzestup češtiny z nižších do vyšších vrstev (obava z úpadku (zániku) češtiny)
divadlo: důležitá role při utváření národního povědomí (konkurence německým divadlům), rozšiřování češtiny po vlastech českých
- kočovná divadla (Matěj Kopecký – loutkoherec)
- stálé scény: divadlo V Kotcích (1. česká hra – Kníže Honzík (překlad z němčiny)
Bouda – dřevěné divadlo, ryze české (V. Thám)
Nosticovo (Stavovské) divadlo – premiéra Dona Giovanniho
periodizace NO
1. etapa (70. léta 18. stol. – počátek 19. stol.) – učenecká, obranná (Dobrovský, Thám, Puchmajer)
2. etapa (poč. 19. stol. – 20. léta 19. stol.) – jazyková, ofenzivní, preromantická (Jungmann, Klicpera, Kollár, Čelakovský)
3. etapa (20. léta 19. st. – 40. léta 19. st.) – romantismus (Mácha, Erben) a biedermeyer (Tyl)
4. etapa (40. léta 19. st. – 50. léta 19. st.) – počátky č. realismu (Havlíček, Němcová)
1. etapa NO
- základy české obrozenecké literatury, čelení germanizaci českého národa, obnova a rozvinutí českého jazyka, prvky klasicismu – čistota forem a žánrů
Josef Dobrovský (1753 – 1829)
„modrý abbé“, *Uhry (Dařmoty)
- jazykovědec, lit. vědec, zakladatel slavistiky (věda o slovanských jazycích), popsal staroslověnštinu
- ideálem mu byla čeština doby veleslavínské, psal a tvořil v němčině, protože čeština nebyla tak rozvinutá, aby se v ní psala umělecká a vědecká díla
Zevrubná mluvnice jazyka českého – popsal vývoj a gramatiku češtiny, inspirací mu byla Kralická bible, nevěřil v rozmach č. jazyka
Dějiny české řeči a literatury, Česká prozódie – hájil časomíru (pravidelné střídání dlouhých a krátkých slabik)
František Martin Pelcl – první profesor češtiny na pražské univerzitě (přednášky v němčině)
Almanachy – sborník lit. příspěvků různých autorů spojených společnou ideo či námětem
Václav Thám (1765 – 1816) – básník, dramatik (hra Břetislav a Jitka), zakladatel Boudy
Básně v řeči vázané – almanach – chtěli navázat na starší tvorbu a spojit ji s novými výtvory
Antonín Jaroslav Puchmajer (1769 – 1829) – kat. kněz, básník
Sebrání básní a zpěvů – almanach, myšlenka vlastenectví, anakreontská poezie (Óda na Jana Žižku z Trocnova, Óda na jazyk český)
vedl 1. novočeskou básnickou školu
dále přispěl Šebestián Hněvkovský – směšnohrdinská báseň Děvín
vydavatelství – naučná i populární beletrie – Václav Matěj Kramerius – knihkupec a nakladatel (Česká expedice, C.K. Krameriusovy poštovské noviny)
2. etapa NO
- rozvíjení jazyka a obohacování slovní zásoby, vytváření odborného názvosloví (J. E. Purkyně)
- veškerá tvorba je již v češtině
- český preromantismus – oslavování přírody, folkloru, historie, lásky k ženě, ke slovanství
Josef Jungmann (1773 – 1847)
- jazykovědec, básník, překladatel, * Hudlice u Berouna, „tichý génius“
překlady (chtěl jimi dokázat schopnost a rozvinutost češtiny na úroveň vyspělých evropských jazyků) – Milton (Ztracený ráj), Goethe (Faust), Chateaubriand (Atala)
Slovník česko-německý – monumentální jazykovědné dílo (5 svazků, 40 let práce)
Slovesnost – učebnice (i čítanka) – šíření češtiny po školách
Historie literatury české
František Palacký (1798 – 1876)
- evangelický vychovatel, básník, historiograf, austroslavista (idea sjednocení Slovanů pod rakouskou federací)
Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – monumentální dílo české historie od pravěku po rok 1526 (nástup Habsburků na český trůn)
Matěj Milota Zdirad Polák (1788 – 1856)
Vznešenost přírody – báseň popisující přírodu, patetičnost, nesrozumitelný jazyk, chtěl zvýšit úroveň češtiny
Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861)
- literární historik, teoretik, překladatel, básník
Slovanské starožitnosti – vědecké dílo zabývající se historií všech slovanských národů
Jan Kollár (1793 – 1852)
básník, věřil v ideu slovanské vzájemnosti (panslavismus), sbližování slovanských národů
Slávy dcera – „básnický cestopis“ – lyrický hrdina putuje slovanským světem a vzpomíná na svou milenku Mínu, kterou opustil, aby mohl splnit nadosobní životní úkol – působit jako evangelický farář, skladba je psána formou sonetů slabičně přízvučným veršem, Předzpěv je psán časomírou, prolínají se v ní složky milostné (erotické) a reflexivní (úvah
Vloženo: 13.03.2011
Velikost: 61,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz