- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáloslovenského odboje.
7. listopadu 1917 proběhla v Rusku další revoluce, tzv. , kterou se v chaotické situaci téměř bez boje dostali k moci . Nová vláda se jedním ze svých prvních dekretů - Dekretem o míru - obrátila na všechny bojující strany s výzvou uzavřít demokratický mír bez anexí a placení válečných náhrad. Na výzvu zareagovaly jen ústřední mocnosti, pro něž byla nabídka výhodná a jež ji pochopily jako kapitulaci Ruska. Bolševická vláda nakonec podepsala v březnu roku v německý mírový diktát (: Rusko se vzdalo Finska, pobaltských států, Polska a Ukrajiny). Tím bylo i Rumunsko donuceno podepsat mír a východní fronta přestala existovat. Všechna pozornost se soustředila na frontu západní, kam Německo přesouvalo své divize z východu, a částečně i na italskou frontu, kam zase přesunulo své síly Rakousko-Uhersko. Pro československý odboj měl tento mír negativní následky, protože se objevila možnost, že nakonec Rakousko-Uhersko a Německo vyhrají válku, a protože československé vojsko v Rusku ztratilo svůj význam.
V lednu 1918 vydal americký prezident svých 14 bodů, program poválečného uspořádání světa.
Závěr války (1918)
Jarní německá ofenzíva na západní frontě však přes přesun sil z Ruska neměla úspěch, protože v srpnu 1918 Dohoda prolomila německou obranu. Potom se už od bitvy u Arden francouzsko-britská vojska valila na Sedan a Němci pochopili, že válku prohráli. požádalo o mír Bulharsko, o měsíc později Turecko.
Ztroskotala i rakousko-uherská ofenzíva na Piavě, kde Italové začali rozhodující útok a rakousko-uherští vojáci se dali na bezhlavý útěk. V následujících dnech stát Rakousko-Uhersko zanikl (např. vznik ), přesto ještě tento stát podepsal příměří s Dohodou 1918 ve Villa Giusti u . Jednání začala u Padovy v severní mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska o příměří; k podpisu příměří došlo v 15 hodin a platnost začínala od stejné hodiny následujícího dne.
rakouský císař Karel I. podepsal abdikační listinu. Toho stejného dne císař opustil i zámek ve , čímž se Rakousko-Uhersko definitivně rozpadlo.
Osamocené Německo podepsalo příměří v Compiégne, čímž skončila první světová válka.
Pokud jde o československé vojsko v Rusku, začátkem léta 1918 československá vojska obsadila téměř celou (po incidentu s maďarskými zajatci Ruska se totiž odmítli odzbrojit, jak přikázalo Rusku Německo), za což si vysloužili uznání dohodových mocností a jednotlivé dohodové země začaly postupně v průběhu roku 1918 uznávat . Odtud byl již jen krůček k vzniku Československa.
Vývoj podle bojišť
Balkánská fronta - vytvořena jako první
proti Srbsku
Srbsko bylo Rakousko-Uherskem obsazeno.
Italská fronta
Ač byla Itálie dříve spojencem Německa a Rakousko-Uherska v rámci Trojspolku (1882), do války zprvu nevstoupila a byla neutrálním státem. 23. 5. 1915 se ale přidala na stranu dohody (za slib území na Balkáně - , ().
11 bitev mezi italskou a rakousko-uherskou armádou o řeku (jižně od benátských a severně od )
od září 1916 se boje ustálily na řece Piavě
Bojovalo se také v - v obou prostorách do r. 1918
Západní fronta
šlo o dobytí Francie, aby se Německo mohlo následně soustředit na Rusko a na závěr se zbavilo Británie. Německá ofenzíva se však zastavila na řece Marně kvůli protiútoku dohody z 5. až 15. září 1914. Od tohoto období se zde vedla zákopová válka. Tento stav se do konce války nepodařilo zvrátit.
květen 1915 - vážné střetnutí u belgického města (použit plyn , později se podle tohoto města pojmenuje plyn )
Na řece Britové jako první využili tank. Červenec až listopad 1916.
boje v SZ Francii a Belgii - do roku 1918 nerozhodné
Rusko
Po neúspěchu na Záp. frontě se spolek začal soustředit na Východní frontu. Na konci roku 1915 už německá vojska stála na hranici měst , , . Rusko ale nebylo přinuceno ke kapitulaci. Rusko v roce 1916 nejčastěji prohrávalo, ale díky Brusilovově ofenzívě získalo a část . Po Rusové v roce 1917 přestali válčit.
Svět
Bojovalo se i na oceánech (Německu patřily ostrovy severně od – , , Německá Nová Guinea atd.) – kromě ponorkové války zejména okolo pobřeží (1914, 1915) a při a a již jmenovaných německých ostrovech. Marshallovy ostrovy v roce 1917 obsadili Japonci.
Němci měli dále čtyři kolonie v Africe, kterých se postupně zmocňovaly státy Dohody: , Německá jihozápadní Afrika, , Německá východní Afrika.
Posledním významným bojištěm byl . Po námořním incidentu vyvolaném Němci Dohoda v listopadu 1914 vyhlásila válku (Turecku), ke kterému tehdy ještě patřila i a . Prvním velkým střetnutím mezi Dohodou a Turky byl pokus Dohody o obsazení nebo zničení . Nejdříve však bylo nutno zlikvidovat pobřežní baterie na Dardanelách, což vyústilo v tzv. Dardanelskou expedici. však skončila porážkou a evakuací spojeneckých sil. Později v Mezopotámii postupovaly směrem od Perského zálivu Angličané a 1917 dobyli . V Arábii známý britský archeolog a voják pomohl v červnu 1916 protiosmanské vzpouře, načež z Egypta Angličané spolu s Araby v říjnu 1917 zaútočili na Palestinu a zmocnili se jí.
V dubnu vstoupily aktivně do války USA, válka se z evropského konfliktu stává světovou a Amerika se stala ekonomickým vítězem války.
Důsledky války
Konečná mírová jednání byla zahájena na zámku u Paříže. Byl uzavřen tzv. .
Zanikly 4 monarchie – ruská, habsburská, německá a turecká. Na místě rozpadlých států vznikly tzv. nástupnické státy: , , , a . Zbylé území připadlo Rumunsku a Itálii. Ruská byla připojena k Rumunsku. V roce byla připojena k Československu. Bylo obnoveno Belgické království v plném rozsahu, Francie získala zpět a . Spojené státy americké získaly vedoucí postavení ve světě a staly se hlavní mocností.
Pod vlivem válečných hrůz vznikla (). Byla to světová organizace států, se sídlem v . Jejím cílem bylo zajistit mír a spolupráci národů a řešení sporů jednáním. Tento cíl však neplnila, neboť nedisponovala silou, kterou by mohla svá rozhodnutí vynutit. Byl vytvořen také smírčí soud v .
Dalším výsledkem první světové války byla poválečná vlna sociálního i nacionálního radikalismu, hnutí za odstranění kolonialismu (Čína, Indie, Indonésie, Irák, Egypt). Proběhly také neúspěšné pokusy o socialistickou revoluci bolševického typu (Německo - v Bavorsku, Maďarsko, Bulharsko).
První světová válka přinesla světu značné množství změn: 1) vojenské - vynález tanku, užívání bojových , použití 2) sociální - deformace věkové a pohlavní struktury obyvatelstva mnoha zemí vlivem úmrtí značného množství mužů; ženy se začaly domáhat svých práv (např. ) 3) politické - rozmohl se pacifismus, ale i
Nutno říci, že tato válka de facto nic nevyřešila. Versailleský systém byl nespravedlivý, a to nejen k poraženým (Německo), ale i vítězům (Japonsko, Itálie) a předpokládal dominanci Francie a Británie. Mnoho států zůstalo pokořených, ponížených a toužících po odvetě, která byla realizována v .
Vloženo: 6.09.2011
Velikost: 158,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz